Vítr v nejnižší vrstvě supercely předpovídá vznik tornáda

Vítr v nejnižší vrstvě supercely předpovídá vznik tornáda

Supercely představují výjimečnou kategorií bouří. Nejen, že žijí mnohem déle než běžné bouře, ale jsou zodpovědné i za vznik naprosté většiny tornád. Tři čtvrtiny supercel nicméně tornáda netvoří a proto bylo až dosud velice těžké předvídat vznik těchto ničivých větrných vírů, což mělo to za následek velké množství falešných poplachů. Nová studie vědců North Carolina…

Pavouci žijí i na Sahaře

Pavouci žijí i na Sahaře

Němečtí vědci objevili na Sahaře pavouka, který se kupředu pohybuje kutálením místo chůzí po nohou. Rotační pohyby zrychluje díky koordinované práci nohou. Vědci dosud znali jen jediného pavouka, který se pohybuje roztočením těla. Ovšem k pohybu aktivně nepoužíval končetiny, jen se nechal volně kutálet z písečných dun. Objevený pavouk však sův pohyb kmitáním nohou ještě zrychluje.

Medaili Jaroslava Heyrovského obdržel profesor Pavel Hobza

Medaili Jaroslava Heyrovského obdržel profesor Pavel Hobza

Čestnou oborovou medaili Jaroslava Heyrovského za zásluhy v chemických vědách obdržel z rukou předsedy Akademie věd ČR profesora Jiřího Drahoše jeden z našich nejznámějších a mezinárodně uznávaných chemiků, profesor Pavel Hobza. Vyznamenaný profesor působí v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Je znám především tím, že založil a stále aktivně rozvíjí vědeckou školu zaměřenou…

Rubriky:  Medicína Zajímavosti

Nejlepší výběr článků každý den!

Lalibela: Kostely zrozené ze skály

Lalibela: Kostely zrozené ze skály

Při procházce hornatou africkou krajinou narazíte na zvláštní...
Z historie krásy: Dokonalá jako porcelán

Z historie krásy: Dokonalá jako...

Zatímco dnes je v módě pyšnit se pokožkou co nejvíce...
Bizarní epidemie: Když se 1000 lidí směje a nemůže přestat!

Bizarní epidemie: Když se 1000 lidí...

Říká se, že smích léčí – posiluje srdce a plíce, okysličuje krev a...
Předpovídají sny budoucnost?

Předpovídají sny budoucnost?

Sny byly od nepaměti centrem obrovského zájmu lidí. Je to...
Oblíbená hospoda Františka Palackého: Ke kterému stolu si štamgasti nedovolili přisednout?

Oblíbená hospoda Františka...

Původní pivní šenk U Švingulanta brzy zdědí jméno po svém majiteli Pinkasovi. Díky...
Bratři Harpovi: Malý a Velký děsí i kruté piráty

Bratři Harpovi: Malý a Velký děsí...

Vousatí, zarostlí, neupravení, divocí. Mluví se o nich jako o prvních...
Pomůcka pro koně – symbol štěstí

Pomůcka pro koně – symbol štěstí

Podkova bývá považována za symbol štěstí, za jakýsi magický talisman. Její určení bylo a stále je však mnohem prozaičtější. Má především chránit koňská kopyta před přílišným opotřebováním. Ke kopytu se připevňuje speciálními hřebíky – podkováky. Nejmodernější technologie v současnosti dovolují některé podkovy ke kopytu namísto přibíjení lepit. Kovové podkovy se na našem území pravidelně používají přibližně od…

Na svět přišlo třetí letošní mládě vzácného nosorožce

Na svět přišlo třetí letošní mládě vzácného nosorožce

V Zoologické zahradě Dvůr Králové nad Labem se v polovině října narodilo třetí letošní mládě nosorožce dvourohého. Už v červnu v zoo přišli na svět dva samci, nové mládě je samice. Porodila ji osmnáctiletá samice Jola. Otcem je dvacetiletý samec Mweru. „Jola zvládla porod zcela bez zásahu ošetřovatelů a stala se tak trojnásobnou matkou. Mládě…

Jak slyšíme třeba hudbu?

Jak slyšíme třeba hudbu?

Hlemýžď (cochlea), stočená trubička naplněná tekutinou neboli endolymfou je součástí vnitřního ucha. Při zachycení zvuku rozvlní vibrace endolymfu. Toto vlnění se přenese na membránu Cortiho orgánu obsahujícího receptory sluchu, jimiž jsou vláskové buňky. Každá buňka má svoje vlásky zapuštěné do krycí membrány, a zajišťuje tak její chvění, které se dále šíří signály do sluchového centra…

České jabloně jsou vyhledávané po celém světě

České jabloně jsou vyhledávané po celém světě

Odolné jabloně vyšlechtěné v Ústavu experimentální botaniky AV ČR slaví úspěch po celém světě. Svůj původ má v AV ČR až polovina všech komerčně pěstovaných odolných odrůd ovocných stromů v Evropě. Ročně se na celém světě prodá několik set tisíc stromků. Za největší úspěch lze považovat, že se ovocné stromy téměř obejdou bez chemických postřiků….

Rubriky:  Zajímavosti

EpochálníSvět.cz Novinky a zajímavosti z celého světa!

Proč chyběla pohřbeným vězňům temena lebek?

Proč chyběla pohřbeným vězňům...

Mnoho lidí si libuje v dobrodružství a v reálném životě jim to pravé...
Černý démon:  Obývá vody u Kalifornie bájný predátor?

Černý démon: Obývá vody u...

Je to scéna jako z Čelistí. Drobná loď se kolébá na hladině, když...
Husovu hlavu kati rozdrtili napadrť

Husovu hlavu kati rozdrtili napadrť

„Kriste, synu Boha živého, smiluj se nad námi,“ odříkává nahlas učenec,...
8 největších narkomanů a opilců zvířecí říše

8 největších narkomanů a opilců...

Ač to zní neuvěřitelně, lidé nejsou jediným živočišným druhem, který si rád...
Pepř není jen černý a bílý

Pepř není jen černý a bílý

Uvádí se, že na světě je asi 2000 druhů pepře. Přesné číslo se neví, protože...
Jak obelhat detektor lži?

Jak obelhat detektor lži?

Nad způsobem, jak spolehlivě rozpoznat pravdu od smyšlenky, si lidstvo láme...
Galaxii Andromeda někdo ukousnul…

Galaxii Andromeda někdo ukousnul…

V galaxii Andromeda je vykousnutá obrovská díra o průměru bezmála 10 000 světelných let, přičemž 1 světelný rok odpovídá vzdálenosti 9,46 x 1015 m. Podle astronomů potrvá několik milionů let, než se díra zacelí. Tato díra je však zcela skryta optickým dalekohledům za závojem kosmického prachu a plynu Velké galaxie v Andromedě. Podařilo se jí objevit díky infračerveným…

Rubriky:  Astronomie Vesmír
Husice egyptská se u nás zabydluje

Husice egyptská se u nás zabydluje

Husice nilská neboli egyptská (Alopochen aegyptiaca) byla u nás ještě nedávno považována za vzácného ptáka.  Jen zřídka se k nám zatoulala z Afriky. V posledních letech se u nás však zabydluje. Husicím egyptským se daří zvláště na Přerovsku. Poprvé u nás byl tento druh pozorován na jižní Moravě v roce 1995. Později se objevil například…

Aby rostliny netrpěly žízní

Aby rostliny netrpěly žízní

Ze spolupráce university v americkém Coloradu a společnosti AgriHouse vzešel speciální typ čipu,  který je dostatečně malý na to, aby mohl být přiřazen vždy konkrétní rostlině, ale zároveň dostatečně výkonný, aby dokázal zaznamenávat různá data a parametry o půdě, v níž je rostlina zasazena i o rostlině samotné. Zjištěná data jsou pak předávána prostřednictvím bezdrátové technologie do…