Archeologům se podařilo objasnit vraždu starou 3 000 let. Pravdu o smrti mocného krále odhalily až moderní metody soudního lékařství. Vědci pomocí počítačové tomografie na hrdle panovníka objevili hlubokou řeznou ránu.

Podle lékařů faraon možná nezemřel okamžitě, jeho bezmocný zápas se smrtí však trval nanejvýš několik hodin.

Smrt posledního významného faraona egyptských dějin Ramesse III. (1183/82–1152/51 př. n. l.) byla záhadou, kterou se dlouho nedařilo rozluštit. Vědělo se, že závěr jeho vlády provázelo úkladné spiknutí, v jehož čele stáli nejbližší rodinní příslušníci panovníka.

Jedna z vedlejších královen, Teje, se rozhodla na trůn v rozporu s následnickým právem dosadit svého syna Pentawereta. K dosažení cíle jí měla pomoci vražda. Z dochovaných záznamů není jasné, jestli byl palácový převrat úspěšný.

Část egyptologů se domnívala, že faraon atentát zřejmě přežil a zemřel až o několik let později na vleklé následky zranění. Jasno do celé záležitosti vnesl až podrobný průzkum tělesných ostatků týmem soudních lékařů a forenzních antropologů.

Takřka okamžitá smrt Lékaři díky trojrozměrnému scanu a počítačové tomografii objevili na krku Ramesse III. těsně pod ohryzkem 6,8 centimetru hlubokou ránu. Vraždícím nástrojem mohla být dýka, která králi přeťala průdušnici a zasáhla většinu důležitých orgánů.

Smrt prý nastala bezprostředně po útoku nanejvýš několik hodin po něm. Krutý zločin byl naplánován a dokonán v harému. Na utajeném palácovém převratu se kromě královny podílela celá řada dalších významných členů královských ložnic například správce ženského domova královského harému nebo stolník.