Mezinárodní skupina antropologů popsala nový druh hominida, který žil v Etiopii před 3,3-3,5 miliony let. Pojmenovali jej Australopithecus dayidremeda, druhové jméno znamená v místním jazyce „blízký příbuzný“ a ukazuje na vztah k ostatním hominidům.

V polovině 20. století byla Afrika nazvána „kolébkou lidstva“. K tomuto pojmenování velkou měrou přispěl Robert Dart, objevitel tehdy nejstaršího známého hominida, zástupce rodu Australopithecus africanus, který odstartoval lov na zkameněliny.

A tak započala „soutěž“ v nalezení nejstaršího předka člověka a vysvětlení geneze rodu Homo. Toto pomyslné zápolení je ovšem během na dlouhou trať. Stále se totiž nachází nové zkameněliny, zlepšují se metody datování i genetického výzkumu.

Další díl skládanky Tým odborníků v čele s doktorem Yohannesem Haile-Selassie odkryl další díl záhady halící vývoj člověka. V oblasti Afaru v Etiopii se vědcům podařilo nalézt části horních i dolních čelistí tří jedinců včetně zubů.

Zuby jsou tvarem podobné druhu Australopithecus afarensis, některé znaky jsou ovšem odlišné. Nový druh má na zubech silnější vrstvu skloviny, přední zuby jsou menší, což naznačuje jiný druh stravy. Pravděpodobně si více dopřával maso.

S odlišnou stravou souvisí i žvýkací svaly posunuté dopředu. Zuby mají jinou strukturu kořenů a obě čelisti jsou také celkově robustnější. Radiometrickými, paleomagnetickými a geologickými metodami byl nález zařazen do období 3,3 – 3,5 milionu let.

Dokazuje tak, že během této doby žili na stejné lokalitě několik druhů homininů včetně Australopithecus afarensis a Australopithecus dayidremeda.

VÍCE INFORMACÍ SE DOZVÍTE V 21. STOLETÍ, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI