Seznamte se s „dešťovou ještěrkou“

Seznamte se s „dešťovou ještěrkou“

Vědci v jižní Africe objevili nový druh dinosaura, který nazvali Pulanesaura eocollum, což v překladu znamená dešťová ještěrka. Název je odvozen od jména Pulane, jak se jmenuje dcera farmáře, na jehož pozemku se fosilie našla. Nově objevený druh dinosaura byl relativně malý, na délku měřil osm metrů a vážil okolo pěti tun. Pravděpodobně se jedná o…

Neolitický masakr v Evropě

Neolitický masakr v Evropě

Poblíž Frankfurtu archeologové odkryli masový hrob, který obsahoval 26 ostatků těl mužů, žen i dětí. Na většině koster jsou patrné zranění hlavy, střelná poranění šípy a zlomeniny dolních končetin. Z řady zranění není možné poznat, zda jej lidé nějakou dobu přežili a jedná se o mučení, nebo zda zemřeli ihned a cílem útočníků byla okamžitá likvidace napadené…

Proč lidé ještě nevyrobili dokonalé vlákno?

Proč lidé ještě nevyrobili dokonalé vlákno?

Ani s pomocí nejmodernějších technologií se zatím lidem nepodařilo vytvořit stejné tenké a pevné vlákno, jaké spřádají pavouci. Vědci z Oxfordské univerzity se na tuto problematiku zaměřili a došli k překvapivému zjištění, které by mohlo vést ke zlepšování metod vyrábění umělých vláken. Tým oborníků použil atomový mikroskop, díky němuž je možné spatřit sledovaný materiál až na úroveň molekul….

Nejlepší výběr článků každý den!

Co zbylo z Atlantického valu a kde udělali Němci chybu?

Co zbylo z Atlantického valu a kde...

6. června 1944 se navzdory nepříznivému počasí Spojenci vylodili na plážích...
Jeli byste se podívat do mínus 80 stupňů?

Jeli byste se podívat do mínus 80...

Léto se pomalu blíží ke svému konci a brzy započne zima, která...
Emžská depeše: Válka vznikla kvůli několika škrtům pera

Emžská depeše: Válka vznikla kvůli...

Pruský premiér Bismarck 13. července 1870 právě večeří v Berlíně, když mu komorník...
Rekordmani dlouhověkosti: Která zvířata žijí nejdéle?

Rekordmani dlouhověkosti: Která...

Život ve volné přírodě je drsný! Zvířata musejí čelit každodenním nebezpečím....
Živý Ken aneb nejpodivnější životy

Živý Ken aneb nejpodivnější životy

Každý máme právo žít svůj život tak, abychom se cítili dobře a spokojeně....
Největší krádež století: Velká vlaková loupež

Největší krádež století: Velká...

Tato loupež šokovala nejen Velkou Británii, ale celý svět. Zločinci si...
Invazní druhy rostlin ničí původní ekosystémy

Invazní druhy rostlin ničí původní ekosystémy

  Nezaplevelenějšími oblastmi světa jsou podle nejnovějšího výzkumu tichomořské ostrovy a dále pak Austrálie a Nový Zéland. Mohou za to plevelné rostliny, které sem byly zavlečeny ze severní polokoule. K jejich šíření přispívá vzkvétající obchod a cestovní ruch. Pokud přivlečená semena vyklíčí a vyroste z nich rostlina, která dá základ pro další reprodukci, může tento druh v novém…

Rubriky:  Příroda Rostliny
Psi, kteří se vrátili z kosmu

Psi, kteří se vrátili z kosmu

19. 8. 1960 byla z kosmodromu Bajkonur vypuštěna raketa Vostok, která na oběžnou dráhu vynesla umělou družici pojemnovanou Sputnik 5. V jejích útrobách se nacházely živé organismy a vědci zkoumali vliv stavu beztíže i samotného letu na jejich zdraví. Konkrétně šlo o 40 myší, 2 krysy, králíka, mouchy a pár psů pojmenovaných Bělka a Strelka. …

Rubriky:  Kosmonautika Vesmír
Vědci evidovali více než 13 000 zdomácnělých rostlinných druhů

Vědci evidovali více než 13 000 zdomácnělých rostlinných druhů

  Nová studie, jež se zabývá rostlinnými invazemi, odhalila, že v důsledku činnosti člověka zdomácnělo mimo oblast svého původního výskytu přinejmenším 13 168 rostlinných druhů, což představuje téměř 4% světové flóry. Nejvíce takových druhů nalezlo nový domov v Severní Americe, kde jich evidujeme téměř 6000, v Evropě jich máme přes 4000. Vědecká obec má k dispozici…

Červenec byl nejteplejším měsícem v historii měření

Červenec byl nejteplejším měsícem v historii měření

Nesnesitelná vedra nepanovala v červenci pouze u nás a není proto divu, že se tento měsíc stal nejteplejším měsíce v historii od začátku měření v roce 1880. Podle údajů amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) byla naměřena naměřená teplota pevniny a oceánů o 0,81 °C vyšší než  dlouhodobý průměr. S 16,61 °C překonává o 0,08…

Rubriky:  Klima a podnebí

EpochálníSvět.cz Novinky a zajímavosti z celého světa!

Pozor na hadí uštknutí

Pozor na hadí uštknutí

V Česku dochází k uštknutí jen velice zřídka, ve světě je však situace naprosto jiná....
Vlastní ráj na zemi aneb Co všechno obnáší koupě soukromého ostrova?

Vlastní ráj na zemi aneb Co všechno...

Vlastnictvím ostrova se vymaníte z davu. Existuje mnoho lidí, kteří...
7 největších záhad kolem alkoholu

7 největších záhad kolem alkoholu

Alkohol provází lidstvo už několik tisíciletí. Nejprve lidé získávali...
Bílá čarodějnice severu: Skutečně dokáže předvídat budoucnost?

Bílá čarodějnice severu: Skutečně...

V pokoji plane několik svící a linou se jím podmanivé vůně. Za stolem na konci...
Je záhada identity Jacka Rozparovače u konce?

Je záhada identity Jacka...

Jedné zářijové noci roku 1888 najde seržant Smith v ulicích Londýna...
Česká republika je království spamů

Česká republika je království spamů

Podle nejnovějších údajů expertů na kybernetickou bezpečnost z února 2019 odchází z Česka...
Červené světlo snižuje viskozitu vody

Červené světlo snižuje viskozitu vody

Už téměř čtyřicet let vědci vědí, že červené světlo urychluje hojení poraněné kůže nebo buněk v oční sítnici, ale neznali důvod, proč se tak děje. Němečtí vědci z Univerzity v Ulmu věří, že se jim tuto záhadu podařilo rozluštit. Červené světlo o vlnové délce 670 nanometrů snižuje podle jejich výzkumu viskozu vody. Pomocí měření zjistili,…

Rubriky:  Fyzika Medicína
Fosílie v jantaru potvrzuje přítomnost mloků v Karibiku

Fosílie v jantaru potvrzuje přítomnost mloků v Karibiku

Dnes již se žádní mloci (Salamandra) na Karibských ostrovech nevyskytují. Nebylo tomu tak vždy. Před 20 – 30 miliony jeden karibský mlok na útěku před predátorem, který mu ukousl nohu, uvízl v pryskyřici, ze které se stal jantar. Jeho nově objevená fosílie, je prvním důkazem, že mloci v Karibiku žili. Fosílie byla nalezena v jantarovém…

Světlo světlušek je základem nového detektoru

Světlo světlušek je základem nového detektoru

Švýcarští vědci z  École polytechnique fédérale de Lausanne (EPLF) se inspirovali přírodou a pomocí manipulace s luciferázou, což je enzym, který světlušky využívají k vytváření světla, vyrobili nový citlivý molekulární senzor. Výzkumníci připojili k enzymu syntetickou chemickou značku, která umožní detekci cílového proteinu. Když ho senzor zachytí, tak začne světélkovat. Výzkumníci říkají, že tento světelný…