Seznamte se s „dešťovou ještěrkou“

Seznamte se s „dešťovou ještěrkou“

Vědci v jižní Africe objevili nový druh dinosaura, který nazvali Pulanesaura eocollum, což v překladu znamená dešťová ještěrka. Název je odvozen od jména Pulane, jak se jmenuje dcera farmáře, na jehož pozemku se fosilie našla. Nově objevený druh dinosaura byl relativně malý, na délku měřil osm metrů a vážil okolo pěti tun. Pravděpodobně se jedná o…

Neolitický masakr v Evropě

Neolitický masakr v Evropě

Poblíž Frankfurtu archeologové odkryli masový hrob, který obsahoval 26 ostatků těl mužů, žen i dětí. Na většině koster jsou patrné zranění hlavy, střelná poranění šípy a zlomeniny dolních končetin. Z řady zranění není možné poznat, zda jej lidé nějakou dobu přežili a jedná se o mučení, nebo zda zemřeli ihned a cílem útočníků byla okamžitá likvidace napadené…

Proč lidé ještě nevyrobili dokonalé vlákno?

Proč lidé ještě nevyrobili dokonalé vlákno?

Ani s pomocí nejmodernějších technologií se zatím lidem nepodařilo vytvořit stejné tenké a pevné vlákno, jaké spřádají pavouci. Vědci z Oxfordské univerzity se na tuto problematiku zaměřili a došli k překvapivému zjištění, které by mohlo vést ke zlepšování metod vyrábění umělých vláken. Tým oborníků použil atomový mikroskop, díky němuž je možné spatřit sledovaný materiál až na úroveň molekul….

Nejlepší výběr článků každý den!

Místo dárků mrtvoly: Když se Vánoce promění v řezničinu

Místo dárků mrtvoly: Když se Vánoce...

Peníze byly a jsou ošemetným tématem. Hádka týkající se financí tragicky...
Převratné řešení pro diabetiky

Převratné řešení pro diabetiky

Ve Všeobecné fakultní nemocnici v předposledním listopadovém týdnu 2020...
Objevte mystiku Santiniho staveb v Česku

Objevte mystiku Santiniho staveb...

Zdobné baroko vtrhlo do českých zemí s velkou pompou v první polovině...
Záchranný program Kukang chrání outloně na Sumatře již 6 let

Záchranný program Kukang chrání...

Organizace The Kukang Rescue Program, jejímž cílem je boj proti...
Adolf Hitler považoval svátek práce za marxistický výmysl

Adolf Hitler považoval svátek...

Americký odborový svaz FOTLU (Federation of Organized Trades and Labor...
Zařízení z VUT pomůže jadernému výzkumu

Zařízení z VUT pomůže jadernému...

Vědci z brněnské techniky spustili novou experimentální smyčku pro výzkum...
Invazní druhy rostlin ničí původní ekosystémy

Invazní druhy rostlin ničí původní ekosystémy

  Nezaplevelenějšími oblastmi světa jsou podle nejnovějšího výzkumu tichomořské ostrovy a dále pak Austrálie a Nový Zéland. Mohou za to plevelné rostliny, které sem byly zavlečeny ze severní polokoule. K jejich šíření přispívá vzkvétající obchod a cestovní ruch. Pokud přivlečená semena vyklíčí a vyroste z nich rostlina, která dá základ pro další reprodukci, může tento druh v novém…

Rubriky:  Příroda Rostliny
Psi, kteří se vrátili z kosmu

Psi, kteří se vrátili z kosmu

19. 8. 1960 byla z kosmodromu Bajkonur vypuštěna raketa Vostok, která na oběžnou dráhu vynesla umělou družici pojemnovanou Sputnik 5. V jejích útrobách se nacházely živé organismy a vědci zkoumali vliv stavu beztíže i samotného letu na jejich zdraví. Konkrétně šlo o 40 myší, 2 krysy, králíka, mouchy a pár psů pojmenovaných Bělka a Strelka. …

Rubriky:  Kosmonautika Vesmír
Vědci evidovali více než 13 000 zdomácnělých rostlinných druhů

Vědci evidovali více než 13 000 zdomácnělých rostlinných druhů

  Nová studie, jež se zabývá rostlinnými invazemi, odhalila, že v důsledku činnosti člověka zdomácnělo mimo oblast svého původního výskytu přinejmenším 13 168 rostlinných druhů, což představuje téměř 4% světové flóry. Nejvíce takových druhů nalezlo nový domov v Severní Americe, kde jich evidujeme téměř 6000, v Evropě jich máme přes 4000. Vědecká obec má k dispozici…

Červenec byl nejteplejším měsícem v historii měření

Červenec byl nejteplejším měsícem v historii měření

Nesnesitelná vedra nepanovala v červenci pouze u nás a není proto divu, že se tento měsíc stal nejteplejším měsíce v historii od začátku měření v roce 1880. Podle údajů amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) byla naměřena naměřená teplota pevniny a oceánů o 0,81 °C vyšší než  dlouhodobý průměr. S 16,61 °C překonává o 0,08…

Rubriky:  Klima a podnebí

EpochálníSvět.cz Novinky a zajímavosti z celého světa!

Ničivé tornádo: Smrtící větrný vír smete vše, co mu stojí v cestě!

Ničivé tornádo: Smrtící větrný vír...

Nejvíce tornád vzniká v Severní Americe, ty nejničivější se vyvíjejí z...
Kaddáfího Amazonky: Nevinné dívky, které slouží ďáblu!

Kaddáfího Amazonky: Nevinné dívky,...

Chlubí se bohatstvím, okázalým šatníkem i stále mladým vzhledem. Libyjský...
Okouzlující křivky v domácím prostředí

Okouzlující křivky v domácím...

Hřejí se na samém vrcholu oblíbenosti. Čím dál víc. Předplacené permanentky připomínají...
POŽIVAČNÝ MONTEZUMA II. – Před sexem pil čokoládu

POŽIVAČNÝ MONTEZUMA II. –...

Služebnictvo staví kolem stolu, na němž se to vrší lahůdkami, dřevěnou...
Digitální ilustrace zachycující přírodu

Digitální ilustrace zachycující...

Jak lze vytvářet ilustrace divoké přírody pomocí technologií, ukazuje nová...
Soukromá pohádka v zajetí nekonečna

Soukromá pohádka v zajetí nekonečna

Sevřen nezkrocenou přírodou, bičovaný rozlícenými vlnami a oslňovaný sluncem....
Červené světlo snižuje viskozitu vody

Červené světlo snižuje viskozitu vody

Už téměř čtyřicet let vědci vědí, že červené světlo urychluje hojení poraněné kůže nebo buněk v oční sítnici, ale neznali důvod, proč se tak děje. Němečtí vědci z Univerzity v Ulmu věří, že se jim tuto záhadu podařilo rozluštit. Červené světlo o vlnové délce 670 nanometrů snižuje podle jejich výzkumu viskozu vody. Pomocí měření zjistili,…

Rubriky:  Fyzika Medicína
Fosílie v jantaru potvrzuje přítomnost mloků v Karibiku

Fosílie v jantaru potvrzuje přítomnost mloků v Karibiku

Dnes již se žádní mloci (Salamandra) na Karibských ostrovech nevyskytují. Nebylo tomu tak vždy. Před 20 – 30 miliony jeden karibský mlok na útěku před predátorem, který mu ukousl nohu, uvízl v pryskyřici, ze které se stal jantar. Jeho nově objevená fosílie, je prvním důkazem, že mloci v Karibiku žili. Fosílie byla nalezena v jantarovém…

Světlo světlušek je základem nového detektoru

Světlo světlušek je základem nového detektoru

Švýcarští vědci z  École polytechnique fédérale de Lausanne (EPLF) se inspirovali přírodou a pomocí manipulace s luciferázou, což je enzym, který světlušky využívají k vytváření světla, vyrobili nový citlivý molekulární senzor. Výzkumníci připojili k enzymu syntetickou chemickou značku, která umožní detekci cílového proteinu. Když ho senzor zachytí, tak začne světélkovat. Výzkumníci říkají, že tento světelný…