Vědci evidovali více než 13 000 zdomácnělých rostlinných druhů

bolsevicnik

Nová studie, jež se zabývá rostlinnými invazemi, odhalila, že v důsledku činnosti člověka zdomácnělo mimo oblast svého původního výskytu přinejmenším 13 168 rostlinných druhů, což představuje téměř 4% světové flóry.

Nejvíce takových druhů nalezlo nový domov v Severní Americe, kde jich evidujeme téměř 6000, v Evropě jich máme přes 4000.

Vědecká obec má k dispozici vůbec poprvé celosvětový přehled o výskytu tzv. naturalizovaných (zdomácnělých) rostlin mimo oblasti jejich původního rozšíření. Mezinárodní tým ekologů z Univerzity v Kostnici, Botanického ústavu České akademie věd, Vídeňské university, University v Göttingen a Centra pro integrovaný výzkum biodoversity (iDiv) v Lipsku, ve spolupráci s pracovníky dalších 33 institucí z celého světa, analyzoval data z 481 pevninských regionů a 362 oceánských ostrovů celého světa.

Podařilo se jim tak získat údaje pro 83% zemského povrchu.

Vezmeme-li však v úvahu odlišnou plochu jednotlivých oblastí, tedy faktor pro celkový počet druhů určující, hostí nejvíce naturalizovaných rostlin tichomořské ostrovy; analýza potvrdila předpokládanou skutečnost, že ostrovy jsou náchylnější vůči invazím než pevniny.

Oblasti severní polokoule, zejména Evropa a mírný klimatický pás Asie, jsou největšími dodavateli naturalizovaných druhů do ostatních částí světa.

Během čtyřletého projektu biologové shromáždili regionální seznamy naturalizovaných rostlinných druhů z celého světa a vytvořili z nich globální databázi, nazvanou GloNAF (akronym pochází z anglického názvu Global Naturalized Alien Flora).

„Nejtěžší bylo dostat se k datům z oblastí, které jsou stále ještě nedostatečně prozkoumané, odkud zatím existovaly velmi kusé nebo vůbec žádné informace o rozšíření nepůvodních rostlin. Dosud biologové zakládali svoje představy o globálních zákonitostech rostlinných invazí na velmi omezených datových souborech, a některé teorie tak byly kvůli tomu nutně do určité míry spekulativní.

Teď můžeme vlastně poprvé v historii tohoto oboru tyto teorie testovat, a to je to, co činí naši studii unikátní,“ vysvětluje profesor Petr Pyšek z Botanického ústavu České akademie věd a Katedry ekologie PřF UK v Praze, který výzkum zaštitoval.

„Dalším problémem, který jsme museli řešit, byla nutnost standardizovat vědecká jména rostlin. Pro tutéž rostlinu se v různých zemích mohou používat různá jména a sjednocení této nomenklatury, jak je používána po celém světě, je velmi náročné,“ dodává profesor Mark van Kleunen z University v Kostnici, první autor studie.

Výzkumný tým se soustředil na tzv. naturalizované druhy, tedy ty, které jsou v lokálních flórách zdomácnělé. Jedná se o rostliny, které se v oblasti, do které byly zavlečeny, rozmnožují ve volné přírodě, jsou tedy již trvalou složkou tamní květeny.

Často zmiňované druhy invazní, které se v novém regionu rychle šíří a nezřídka mají dopad na místní společenstva a ekosystémy, jsou podskupinou druhů zdomácnělých, z nichž jen některé se postupně stanou invazními.

Hnacím motorem tohoto výzkumu je otázka, proč některé druhy po zavlečení do oblasti mimo svůj přirozený výskyt zdomácní snáze, než druhy jiné, a proč se jim to v některých regionech daří lépe než v jiných?

Petr Pyšek vysvětluje: „Náš výzkum je deskriptivní, na této časoprostorové škále se ostatně ani cíleně experimentovat nedá; vlastní experiment za nás po několik staletí provádí lidská civilizace. Teď víme, jak se nepůvodní druhy po světě šířily, odkud přicházely a kam.

S databází GloNAF si nyní můžeme začít klást otázky, jaké jsou určující biologické mechanismy a jak fungují procesy, jež vedou k námi pozorovaným zákonitostem.“

„To má velký význam, protože po desetiletích výzkumu biologických invazí pořád úplně přesně nevíme, co v globálním měřítku určuje šíření nepůvodních rostlin, jaké vlastnosti jsou výhodné v různých typech prostředí či jak důležité jsou fylogenetické vztahy mezi naturalizovanými a původními rostlinami,“ dodává Jan Pergl, druhý z českých autorů výzkumu.

„Naše data bude možno využít i k predikcím, který druh se může stát problematickým v konkrétním regionu, což je klíčová informace pro management rostlinných invazí a ochranu přírody,“ uzavírá Mark van Kleunen.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Prvnímu dítěti „ze zkumavky“ je 42 let

Prvnímu dítěti „ze zkumavky“ je...

Přes 400 milionů – tolik dětí by se podle britských vědců mohlo do konce 21....
Čeští vědci zachraňují africkou divočinu

Čeští vědci zachraňují africkou...

Tým českých vědců pod vedením zoologů Arthura Sniegona a Tomáše...
V Rusku budou očkovat proti koronaviru

V Rusku budou očkovat proti...

Oficiálně schválenou vakcínu proti novému typu koronaviru, který způsobuje...
Poznejte život netopýrů zblízka

Poznejte život netopýrů zblízka

Mezinárodní noc pro netopýry proběhne letos již po čtyřiadvacáté. Tradiční...
Charakter rašelinišť se mění 

Charakter rašelinišť se mění 

V současnosti pokrývají rašeliniště zhruba 3 % zemského povrchu. Také obsahují nejméně...
Skrytá stránka černobylských hub: Budou nás chránit před kosmických zářením?

Skrytá stránka černobylských hub: Budou...

Houby rostoucí kousek od nechvalně proslulé jaderné elektrárny Černobyl možná...
Pandemie nahrává „šmírákům“

Pandemie nahrává „šmírákům“

Vaše dítě, žárlivý partner nebo zdánlivý kamarád – tito všichni mohou dostat...
Národní muzeum bez bariér

Národní muzeum bez bariér

Národní muzeum nově spustilo na svém webu sekci Národní muzeum bez bariér....
Jak přežít úmorná horka? Možná pomůže triko s chladivým efektem

Jak přežít úmorná horka? Možná...

Horké letní dny jsou pro řadu lidí nepříjemné a někdy dokonce až zdraví...
Jak se pohybují spermie?

Jak se pohybují spermie?

Do nedávné doby vědci přesně věděli, jak se pohybují spermie v...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Co se používalo před toaletním papírem?

Co se používalo před toaletním...

V současnosti jsme komfortně zásobovaní velkým...
Zvířata ohrožená ohněm

Zvířata ohrožená ohněm

Na přelomu roku 2019 a 2020 zasáhly Austrálii ničivé požáry, které měly...
Nejčastější chyby při používání inhalátoru

Nejčastější chyby při používání...

U lidí, kteří trpí potížemi dýchacího ústrojí, je nepostradatelným...
Perseverance vyrazila na svou cestu

Perseverance vyrazila na svou cestu

Ve čtvrtek 30. července 2020 se na cestu k rudé planetě vydala...
4 nejhorší letecké katastrofy všech dob

4 nejhorší letecké katastrofy...

Letecká doprava patří statisticky k nejbezpečnějším. To ovšem...
Digitální ilustrace zachycující přírodu

Digitální ilustrace zachycující...

Jak lze vytvářet ilustrace divoké přírody pomocí technologií, ukazuje nová...
Bazény, které dokáží zabíjet

Bazény, které dokáží zabíjet

Když je opravdu horko, člověk je schopný vykoupat se i v louži, pokud...
12 nejkrásnějších atmosférických jevů

12 nejkrásnějších atmosférických...

Na nebi lze více či méně často pozorovat ty nejnádhernější přírodní úkazy. Už jste je někdy...
Výzkum podmořského světa stále láká

Výzkum podmořského světa stále láká

Vědci mají v plánu v hlubinách Karibského moře zbudovat obří výzkumnou...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.