Vědci evidovali více než 13 000 zdomácnělých rostlinných druhů

bolsevicnik

 

Nová studie, jež se zabývá rostlinnými invazemi, odhalila, že v důsledku činnosti člověka zdomácnělo mimo oblast svého původního výskytu přinejmenším 13 168 rostlinných druhů, což představuje téměř 4% světové flóry. Nejvíce takových druhů nalezlo nový domov v Severní Americe, kde jich evidujeme téměř 6000, v Evropě jich máme přes 4000.

Vědecká obec má k dispozici vůbec poprvé celosvětový přehled o výskytu tzv. naturalizovaných (zdomácnělých) rostlin mimo oblasti jejich původního rozšíření. Mezinárodní tým ekologů z Univerzity v Kostnici, Botanického ústavu České akademie věd, Vídeňské university, University v Göttingen a Centra pro integrovaný výzkum biodoversity (iDiv) v Lipsku, ve spolupráci s pracovníky dalších 33 institucí z celého světa, analyzoval data z 481 pevninských regionů a 362 oceánských ostrovů celého světa. Podařilo se jim tak získat údaje pro 83% zemského povrchu.

Vezmeme-li však v úvahu odlišnou plochu jednotlivých oblastí, tedy faktor pro celkový počet druhů určující, hostí nejvíce naturalizovaných rostlin tichomořské ostrovy; analýza potvrdila předpokládanou skutečnost, že ostrovy jsou náchylnější vůči invazím než pevniny. Oblasti severní polokoule, zejména Evropa a mírný klimatický pás Asie, jsou největšími dodavateli naturalizovaných druhů do ostatních částí světa.

Během čtyřletého projektu biologové shromáždili regionální seznamy naturalizovaných rostlinných druhů z celého světa a vytvořili z nich globální databázi, nazvanou GloNAF (akronym pochází z anglického názvu Global Naturalized Alien Flora).

„Nejtěžší bylo dostat se k datům z oblastí, které jsou stále ještě nedostatečně prozkoumané, odkud zatím existovaly velmi kusé nebo vůbec žádné informace o rozšíření nepůvodních rostlin. Dosud biologové zakládali svoje představy o globálních zákonitostech rostlinných invazí na velmi omezených datových souborech, a některé teorie tak byly kvůli tomu nutně do určité míry spekulativní. Teď můžeme vlastně poprvé v historii tohoto oboru tyto teorie testovat, a to je to, co činí naši studii unikátní,“ vysvětluje profesor Petr Pyšek z Botanického ústavu České akademie věd a Katedry ekologie PřF UK v Praze, který výzkum zaštitoval.

„Dalším problémem, který jsme museli řešit, byla nutnost standardizovat vědecká jména rostlin. Pro tutéž rostlinu se v různých zemích mohou používat různá jména a sjednocení této nomenklatury, jak je používána po celém světě, je velmi náročné,“ dodává profesor Mark van Kleunen z University v Kostnici, první autor studie.

Výzkumný tým se soustředil na tzv. naturalizované druhy, tedy ty, které jsou v lokálních flórách zdomácnělé. Jedná se o rostliny, které se v oblasti, do které byly zavlečeny, rozmnožují ve volné přírodě, jsou tedy již trvalou složkou tamní květeny. Často zmiňované druhy invazní, které se v novém regionu rychle šíří a nezřídka mají dopad na místní společenstva a ekosystémy, jsou podskupinou druhů zdomácnělých, z nichž jen některé se postupně stanou invazními.

Hnacím motorem tohoto výzkumu je otázka, proč některé druhy po zavlečení do oblasti mimo svůj přirozený výskyt zdomácní snáze, než druhy jiné, a proč se jim to v některých regionech daří lépe než v jiných? Petr Pyšek vysvětluje: „Náš výzkum je deskriptivní, na této časoprostorové škále se ostatně ani cíleně experimentovat nedá; vlastní experiment za nás po několik staletí provádí lidská civilizace. Teď víme, jak se nepůvodní druhy po světě šířily, odkud přicházely a kam. S databází GloNAF si nyní můžeme začít klást otázky, jaké jsou určující biologické mechanismy a jak fungují procesy, jež vedou k námi pozorovaným zákonitostem.“

„To má velký význam, protože po desetiletích výzkumu biologických invazí pořád úplně přesně nevíme, co v globálním měřítku určuje šíření nepůvodních rostlin, jaké vlastnosti jsou výhodné v různých typech prostředí či jak důležité jsou fylogenetické vztahy mezi naturalizovanými a původními rostlinami,“ dodává Jan Pergl, druhý z českých autorů výzkumu.Naše data bude možno využít i k predikcím, který druh se může stát problematickým v konkrétním regionu, což je klíčová informace pro management rostlinných invazí a ochranu přírody,“ uzavírá Mark van Kleunen.

 

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

6 benefitů houby reishi pro zdraví. Slyšeli jste o nich?

6 benefitů houby reishi pro...

Reishi, čili houba lesklokorka lesklá, nabízí řadu přínosů pro lidské zdraví, které...
Při průzkumu Prášilského jezera vědce překvapil nečekaný živočich

Při průzkumu Prášilského jezera vědce...

Hned několik velkých překvapení přinesl hydrobiologům z Biologického centra Akademie...
Dominikánská republika – věci, které musíte ještě letos prožít

Dominikánská republika – věci, které...

Pláže, tyrkysové moře, hory, divoký život, surfování nebo golf, to jsou jen některé...
Zabiják korálů je přirovnáván k ebole

Zabiják korálů je přirovnáván k...

Korálovým útesům hrozí neustále nebezpečí. Od roku 2014 se tyto...
Vredefort: Největší jizva na naší planetě

Vredefort: Největší jizva na naší...

Náš nejbližší vesmírný souputník Měsíc má svou tvář výrazně zjizvenou...
Hladina moří stoupá rychleji, než počítačové modely předpokládaly

Hladina moří stoupá rychleji, než...

Světová meteorologická organizace (WMO) varuje, že tempo hladiny zvyšování...
Českobudějovičtí vědci chtějí zlepšit kvalitu vody

Českobudějovičtí vědci chtějí...

Hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR vyplují v září a v říjnu se svými...
Porazíme kůrovce elektrickým proudem?

Porazíme kůrovce elektrickým...

Protože se nám destruktivní činnost kůrovce stále nedaří zastavit...
Kréta pod cestovatelským drobnohledem

Kréta pod cestovatelským...

Vydejte se na bájný prosluněný ostrov, který se prý těšil i přízni řeckých bohů....
Zelenina na Marsu? Na České zemědělské univerzitě probíhá unikátní projekt Marsonaut

Zelenina na Marsu? Na České...

Na České zemědělské univerzitě (ČZU) v pražském Suchdole vznikla ojedinělá...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Jaké potraviny možná skladujete špatně?

Jaké potraviny možná skladujete...

Podle nezávislých průzkumů až 40 % potravin, které nakoupíme, nakonec...
Při průzkumu Prášilského jezera vědce překvapil nečekaný živočich

Při průzkumu Prášilského jezera vědce...

Hned několik velkých překvapení přinesl hydrobiologům z Biologického centra Akademie...
Přehledně: Neuvěřitelné rekordy hmyzí říše!

Přehledně: Neuvěřitelné rekordy...

Hmyz patří mezi nejpočetnější skupinu živočichů, která obývá všechny suchozemské...
Tajemství vyšehradského hřbitova: Proč se Neruda musel stěhovat ze Slavína?

Tajemství vyšehradského hřbitova:...

Starostu pražského Smíchova Petra Fischera zajímá osud významných Čechů i po jejich...
Kořeny Andyho Warhola: Umí česky, bavit se ale nechce!

Kořeny Andyho Warhola: Umí...

Kresby a obrazy s polévkovými plechovkami, lahvemi na Coca-Colu,...
Čeští senioři podceňují očkování proti chřipce

Čeští senioři podceňují očkování...

Chladné měsíce roku jsou typické zvýšeným výskytem viru chřipky, kterému...
Mohli by dva lidé zalidnit celou planetu?

Mohli by dva lidé zalidnit celou...

Myslíte si, že opravdu na počátku celého...
Grigorij Rasputin: Carskou přízeň mu zajistilo zázračné uzdravení

Grigorij Rasputin: Carskou přízeň mu...

Do světnice přiběhne rozespalý chlapec Rasputin. „To on je zloděj!“ vykřikne a...
Srdce: orgán emocí a krve. Jaké nemoci jej mohou postihnout?

Srdce: orgán emocí a krve. Jaké...

Lidské srdce patří společně s mozkem k nejdůležitějším orgánům našeho těla....
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.