Ani s pomocí nejmodernějších technologií se zatím lidem nepodařilo vytvořit stejné tenké a pevné vlákno, jaké spřádají pavouci. Vědci z Oxfordské univerzity se na tuto problematiku zaměřili a došli k překvapivému zjištění, které by mohlo vést ke zlepšování metod vyrábění umělých vláken. Tým oborníků použil atomový mikroskop, díky němuž je možné spatřit sledovaný materiál až na úroveň molekul. […]
Nezaplevelenějšími oblastmi světa jsou podle nejnovějšího výzkumu tichomořské ostrovy a dále pak Austrálie a Nový Zéland. Mohou za to plevelné rostliny, které sem byly zavlečeny ze severní polokoule. K jejich šíření přispívá vzkvétající obchod a cestovní ruch. Pokud přivlečená semena vyklíčí a vyroste z nich rostlina, která dá základ pro další reprodukci, může tento druh v novém […]
19. 8. 1960 byla z kosmodromu Bajkonur vypuštěna raketa Vostok, která na oběžnou dráhu vynesla umělou družici pojemnovanou Sputnik 5. V jejích útrobách se nacházely živé organismy a vědci zkoumali vliv stavu beztíže i samotného letu na jejich zdraví. Konkrétně šlo o 40 myší, 2 krysy, králíka, mouchy a pár psů pojmenovaných Bělka a Strelka. […]
Nová studie, jež se zabývá rostlinnými invazemi, odhalila, že v důsledku činnosti člověka zdomácnělo mimo oblast svého původního výskytu přinejmenším 13 168 rostlinných druhů, což představuje téměř 4% světové flóry. Nejvíce takových druhů nalezlo nový domov v Severní Americe, kde jich evidujeme téměř 6000, v Evropě jich máme přes 4000. Vědecká obec má k dispozici […]
Nesnesitelná vedra nepanovala v červenci pouze u nás a není proto divu, že se tento měsíc stal nejteplejším měsíce v historii od začátku měření v roce 1880. Podle údajů amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) byla naměřena naměřená teplota pevniny a oceánů o 0,81 °C vyšší než dlouhodobý průměr. S 16,61 °C překonává o 0,08 […]
Už téměř čtyřicet let vědci vědí, že červené světlo urychluje hojení poraněné kůže nebo buněk v oční sítnici, ale neznali důvod, proč se tak děje. Němečtí vědci z Univerzity v Ulmu věří, že se jim tuto záhadu podařilo rozluštit. Červené světlo o vlnové délce 670 nanometrů snižuje podle jejich výzkumu viskozu vody. Pomocí měření zjistili, […]
Dnes již se žádní mloci (Salamandra) na Karibských ostrovech nevyskytují. Nebylo tomu tak vždy. Před 20 – 30 miliony jeden karibský mlok na útěku před predátorem, který mu ukousl nohu, uvízl v pryskyřici, ze které se stal jantar. Jeho nově objevená fosílie, je prvním důkazem, že mloci v Karibiku žili. Fosílie byla nalezena v jantarovém […]
Švýcarští vědci z École polytechnique fédérale de Lausanne (EPLF) se inspirovali přírodou a pomocí manipulace s luciferázou, což je enzym, který světlušky využívají k vytváření světla, vyrobili nový citlivý molekulární senzor. Výzkumníci připojili k enzymu syntetickou chemickou značku, která umožní detekci cílového proteinu. Když ho senzor zachytí, tak začne světélkovat. Výzkumníci říkají, že tento světelný […]
Kosmický dalekohled Kepler objevil v již jednou zmapovaném planetárním systému další dvě planety. Stalo se tak při pozorování hvězdy WASP-47 v souhvězdí Vodnáře. U ní byl v roce 2011 v rámci projektu SuperWASP v roce 2011 objeven horký Jupiter jen o něco málo větší než náš Jupiter, ale s oběžnou dobou pouhých 4,2 dne. Původním […]
Lidem, kteří vlastní krevní skupinu 0, se říká v lékařské terminologii univerzální dárce. Krev od univerzálního dárce může při transfuzi dostat kterýkoliv pacient. Proto se krevní skupina 0 používá v případech, kdy je pacient bezprostředně ohrožen na životě a není čas na laboratorní vyšetření a zjištění jeho krevní skupiny. Krevní skupina je popis vlastností červených […]
Americkým vědcům z University of Chicago se podařilo přečíst kompletní genom chobotnice Octopus bimaculoides, která žije u kalifornského prostředí. Genetický kód chobotnice obsahuje přibližně 2,7 miliardy genetických písmen, což podobné jako u lidského genomu, který má zhruba tři miliardy písmen. Pro srovnání první přečtený genom, který patří bakterii Haemophilus influenzae, obsahuje pouze 1 830 140 […]
Kompletní genetickou informaci banánovníku se podařilo přečíst badatelům ze sedmi zemí včetně České republiky. Poznatky získané analýzou genomu budou sloužit především ke šlechtění této důležité tropické plodiny. Pomohou ale zároveň i lépe pochopit evoluci rostlin.
