Významné kulaté narozeniny oslavila naše nejznámější Venuše, která byla objevena 13. července 1925 týmem Karla Absolona. Téměř 30 000 let odpočívala rozlomená na dva kusy v jednom z pravěkých ohnišť lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi na Moravě.

Věstonická venuše je známá po celém světě. Jedná se totiž o nejstarší sošku z pálené hlíny. V USA byla dokonce označena za „Monu Lisu pravěku“. Je to 11,5 centimetrů vysoká postava dámy s velkými ňadry, hýžděmi a břichem.

Nejvíce otázek je kolem významu Venuší. Rozšířenou interpretací je kult plodnosti. Co tyto sošky skutečně představovaly, se ale můžeme pouze domnívat. S významem „kapesních žen“ zamával i současný výzkum, který na zadečku Věstonické venuše odhalil otisk prstu asi desetiletého dítěte.

Venuše z Věstonic je sice světovým unikátem, není ovšem jedinou soškou znázorňující něžné pohlaví. Z Moravy pochází také Petřkovická venuše vyrobená z krevele. Na rozdíl od většiny dam, má tato žena štíhlé proporce.

Další významnou soškou je Willendorfská venuše z Rakouska. Zvláštností této sošky je účes nebo pokrývka hlavy znázorněná na hlavě figurky. Nejstarší soškou na světě je Švábská venuše vyřezaná z mamutího klu z období před 40 000 lety.