Zařízení, které je stále ještě ve fázi prototypu by mělo být tak malé, aby se dalo snadno přenášet, a zároveň schopné v reálném čase identifikovat několik různých druhů výbušnin a to i na vzdálenost několika metrů od zdroje a maskované mnohem silnějšími chemikáliemi.
K tomu využívá shluky nanotranzistorů, které jsou velmi citlivé na chemické látky, které způsobují změny v jejich elektrické vodivosti na povrchu kontaktu.
Stávající metody detekce přitom často vyžadují rozměrné vybavení a nutnost přípravy vzorku vyškolenou obsluhou. Mohou také odhalit pouze několik typů výbušnin a to jen při vyšších koncentracích.
