Alfred Hitchcock, korunovaný král nerváků a hororů, byl tehdy povzbuzen úspěchem snímku Psycho (1960) a rozhodl se znovu vsadit na adaptaci literárního díla. Povídku „The Birds“ (Ptáci) napsala britská spisovatelka Daphne du Maurier v roce 1952 a  filmový scénář k ní svěřil Hitchcock další kapacitě – Edu McBainovi, který rovněž publikoval pod pseudonymem Evan Hunter.

Co však tehdy fascinovalo nejvíc, byly dosud nevídané speciální efekty programově útočících ptáků, které nebývale  zesílily psychologický dopad snímku.

Technik a animátor Ub Iwerks prokázal hluboko v předpočítačové době nebývalou invenci  a fantazii. Ve studiích Walta Disneyho vyždímal z animační techniky, známé jako „proces sodíkových par“ (nebo též „yellow screen“), maximum.

Jedná se o techniku fotochemického filmu, na nějž bylo tehdy možno kombinovat živé herce s dodaným pozadím – předchůdce pozdějšího interaktivního modrého pozadí. Není divu, že Iwerks byl za svou práci nominován na Oscara v kategorii Nejlepších speciálních efektů, kterého si pro sebe nakonec usurpovala Kleopatra s Elizabeth Taylorovou a Richardem Burtonem v hlavních rolích.

Hitchcock se svých vynikajícím štábem zvedl stavidla přehrady, jejíž vody následně zatopily dosud vyschlá koryta technologických možností při realizaci filmových snímků. A poté již touto širokou průrvou procházeli jeho dychtiví žáci:  Kubrick, Spielberg, Scott, Cameron a mnozí další čarodějové pohyblivých obrázků…