Kdo vytvořil nejlepší řetězovou reakci?

Kdo vytvořil nejlepší řetězovou reakci?

Celorepubliková přírodovědná soutěž „Řetězová reakce“ zná svého vítěze. Odborná porota i veřejnost se vzácně shodly na nejlepším stroji založeném na řetězové reakci. Vítězem soutěže se stal tým „boys and girls“ sušického gymnázia pod vedením profesora Radovana Sloupa. O jakou soutěž jde? Středoškolské pětičlenné týmy mají sestrojit samočinně fungující řetězovou reakci, která je na odstartována jedním zásahem člověka a následně…

Biopočítač z nejpodivnějších živých tvorů

Biopočítač z nejpodivnějších živých tvorů

Je to jednobuněčný tvor, který se v jisté fázi svého života „zblázní“ a začne spolu s jinými stavět tělo podobné houbě? Co je to? Bystří čtenáři 21. století jistě nebudou tápat. Jde o jedny z nejpodivuhodnějších organismů vůbec, tajuplné hlenky. Britské vědce nedávno napadalo, že jeden druh hlenky by mohl být využit pro stavbu dnes naprosto exotických podob…

Velikost ženských nohou? Záleží na módě…

Velikost ženských nohou? Záleží na módě…

Jste muž? Pak zavřete oči a zeptejte se sám sebe: líbí se mi malá nebo velká ženská noha? Podle zjištění antropologů by si měla většina mužů vybrat první z možností.  Vědci, kteří pracovali s příslušníky indonéského národa Karo Batak, však u jejich mužů zjistili opak. Co tento zdánlivě podružný fakt znamená? To, že jsou menší ženské nohy…

Nejlepší výběr článků každý den!

Krevních dárců je málo

Krevních dárců je málo

V dnešní době se mnoho nemocnic po celé ČR, ale i v Evropě, potýká s tím,...
Generál Antonín Hasal: Pravá ruka Edvarda Beneše předpověděla nadřazené chování Sovětů

Generál Antonín Hasal: Pravá ruka Edvarda...

„Postoj sovětských vojenských autorit a lze říci i odpovědných politiků...
Nejbláznivější houpačky světa: Kolik metrů nad propastí?

Nejbláznivější houpačky světa:...

Pokud jste milovníci adrenalinu a cestování, zavzpomínejte s námi...
Jezte ve správný čas

Jezte ve správný čas

Každý si jednou za život položí otázku, jak má správně jíst, jak si...
Kyselé oceány

Kyselé oceány

Změny klimatu a s nimi spojené oteplování planety Země přináší mnoho...
Rakouský císař dovolil češtinu vyučovat na univerzitě

Rakouský císař dovolil češtinu...

Císař Leopold II. si na rozdíl od svého staršího bratra Josefa II. neodpustí...
Dávné město vyrvané džungli

Dávné město vyrvané džungli

Rovníkové deštné pralesy jsou nesmírně aktivním prostředím. Stačí chvilka relativně krátká chvilka a místo, které bylo lidmi pracně vydobyto z mocných rukou přírody, je zase zpět v jejím náručí. Na území dnešní Kambodži pozřela džungle rozsáhlé město asi před 1200 lety. Díky využití laserového leteckého snímkování bylo nedávno znovu objeveno. Město Mahendraparvata patřilo k chloubám nejvýznamnějšího státního…

Rubriky:  Archeologie Historie
Na co se to vlastně díváme?

Na co se to vlastně díváme?

Technologie PDP (Plasma Display Panel – displej s plazmovým panelem) pracuje na základě atomární směsi ionizovaných vzácných plynů (neon a xenon) v utěsněných mikroplástvích, které jsou pomocí elektrického náboje přeměněny na plazmové skupenství (plazma je často označována jako čtvrté skupenství hmoty). Uvolněné částice směřují k opačně nabitým protějškům, cestou se srážejí s dalšími částicemi, čímž vzniká foton –…

Oceán jako zdroj laciné energie?

Oceán jako zdroj laciné energie?

Všudypřítomný zdroj laciné energie. Tak vypadá jeden z největších snů současného lidstva. I přes doposud obrovské investice do vývoje se však jeho zhmotnění stále nepodařilo. Je však naděje s realitou zcela mimoběžná? Podle vědců z Pennsylvánské státní univerzity by tomu tak být nemuselo. Zdrojem energie by se mohla stát oceánská voda. A z čeho konkrétně by měla „vodní“ energie…

Nová částice na scéně?

Nová částice na scéně?

Objev Higgsova bosonu v obřím urychlovači částic LHC se stal jednou z největších senzací vědeckého světa posledních let. Poslední číslo odborného časopisu Physical Review Letters však přineslo další proměnu představ o světě pod úrovní atomu. Dva nezávislé týmy narazily prakticky současně na dříve neznámý typ hadronu, složeného ze čtyř kvarků namísto obvyklých tří. Vědci týmů experimentu Bell…

EpochálníSvět.cz Novinky a zajímavosti z celého světa!

Víte, na co píšete? Jak se papír dostal až do Čech?

Víte, na co píšete? Jak se papír...

I když v současnosti takzvané „papírování“ nahradily počítače, školní sešity,...
12 tipů pro duševní čilost

12 tipů pro duševní čilost

Čas nezastavíte, to ale neznamená, že by mozek nemohl být v každém věku...
Jinan dvoulaločný: Kdo by neznal ginkgo bilobu?

Jinan dvoulaločný: Kdo by neznal...

Strom, známý také pod názvem jinan dvoulaločný, je opravdu výjimečný....
Moroví doktoři mohli i pitvat

Moroví doktoři mohli i pitvat

Do Evropy vtrhla černá smrt. Papež Klement VI. povolává do Avignonu k záchraně...
Kam s použitými rouškami?

Kam s použitými rouškami?

Nošení roušek a respirátorů v boji proti onemocnění covid-19 je stále...
Módní fenomén: Kravaty Hermès

Módní fenomén: Kravaty Hermès

Chcete být originální, stylový a zároveň neztratit patřičný glanc? Přesně...
Vylepšená mapa měsíčních kráterů

Vylepšená mapa měsíčních kráterů

Krátery na povrchu měsíce jsou vlastně stopami po dávných srážkách našeho přirozeného satelitu s návštěvníky z vesmíru. Astronomové je dnes mají sice poměrně dobře zmapovány, přesto v našich znalostech povrchu Měsíce stále zejí mezery. Výrzné zpřesnění mapy povrchu měsíce nyní nastalo díky práci australských vědců. Astronomové pod vedením Willa Featherstonea z Curtin University v australském Perthu zkombinovali dvě metody, s jejichž…

Rubriky:  Astronomie Vesmír
Spolkne nová prasklina Atlantik?

Spolkne nová prasklina Atlantik?

I tak nesmírně veliká věc jako je oceán může zaniknout. Něco takového se pochopitelně nestane ze dne na den, ale je k tomu třeba desítek milionů let. Na počátku všeho je vždy dlouhá puklina v zemské kůře, kde se jedna litosférická deska začne zasunovat pod druhou. Jedno takové místo nedávno prozkoumali portugalští geologové. Vznik takové praskliny je…

Rubriky:  Geologie Příroda
Pero archeopteryxe v rukou chemiků

Pero archeopteryxe v rukou chemiků

Strčit dnes něco pod silný zdroj rentgenových paprsků za účelem zjištění chemického složení lze dnes skutečně ledascos. A to dokonce i 150 miliónů let starou fosilii něčeho tak neobvyklého, jako je „zkamenělé“ ptačí pero. Tedy ptačí – to, které patřilo legendárnímu „praptákovi“ archeopteryxovi. Dala chemická analýza pera za pravdu Zdeňkovi Burianovi? Ke dnešnímu dni bylo…

Rubriky:  Historie Paleontologie