Zatímco jiné druhy hlenek slouží vědcům většinou jako modelové organismy pro zkoumání kontaktů mezi jednotlivými buňkami v mnohobuněčných organismech, je vápenatka mnohohlavá (Physarum polycephalum) skutečnou šampiónkou neobvyklých způsobů uplatnění.
Asi nejvýznamnější centrum jejího výzkumu je dnes na univerzitě v anglickém Bristolu.
Vědcům pod vedením Elly Galeové se zde nedávno podařilo ukázat, že tato hlenka vykazuje vlastnosti paměťové rezistence, memristence. Tato vlastnost je dnes v centru zájmů konstruktérů počítačových čipů.
Její podstatou je schopnost zapamatovat si svou rezistenci (odpor) vůči elektrickému proudu. Zatím jedinou látkou, u níž byla tato vlastnost objevena, jsou nanočástice oxidu titaničitého. Stejnou vlastnost vykazují i některé části živých těl: např. listy rostlin či lidské potní žlázy.
S trochou potřebné vědecké fantazie proto mladí Britové označili hlenku za budoucí součástku biologických počítačů.
