A jak vlastně tato nová a nesmírně slibná metoda funguje? Klíčovým prvkem jsou magnetické nanočástice, které se vpraví do rostoucích buněk. Díky nim mohou vědci rostoucími buňkami z vnějšku manipulovat prostřednictvím magnetu, resp.
jakéhosi „magnetického pera“. S jeho pomocí se vědcům z Rice University a firmy Nano3D Biosciences podařilo zaranžovat buňky, které tvoří plicní průdušnici, do zatím nejrealističtějšího uspořádání, které kdy bylo v laboratoři vytvořeno.
Čtyři typy buněk, které průdušnici tvoří, tedy buňky endotelu, hladké svaloviny, fibroblastů a epitelu, vytvořily trojrozměrnou realistickou vrstvu.
Tato technika je v současnosti prakticky ve svých úplných začátcích a proto nemůže očekávat, že by se podařilo vytvořit již skutečnou plicní tkáň, připravenou k transplantaci. Důležité však je, že se jim podařilo vytvořit velmi realistický model, s jehož pomocí budou moci simulovat procesy probíhající ve skutečných plicích a připravit tak pro budoucí pacienty lepší léčebné postupy.