Tito miniaturní obyvatelé moří jsou zdrojem potravy ryb a ptáků jako součást zooplanktonu a také hrají důležitou roli v rámci koloběhu uhlíku. Volně se vznášejí ve vodě a živí se fytoplanktonem (společenstvo jednobuněčných mikroorganismů).
Britská studie se zabývala zejména druhem limacina helicina antarctica (na obrázku). Jejich ulita je tenká 2 – 9 mikrometrů a skládá se z aragonitu, což je snadno rozpustná forma uhličitanu vápenatého.
Za okyselování oceánů mohou lidé. Spalováním fosilních paliv (např. ropa, zemní plyn, uhlí atd.) se uvolňuje do atmosféry obrovské množství oxidu uhličitého. Jeho část se rozpouští ve vodách oceánů. S příliš vysokou produkcí CO2 si však nejsou schopny oceány poradit a čím více ho absorbuje, tím je voda kyselejší.
Ačkoliv samotná koroze plže nezabije, narušené skořápky špatně chrání jejich obyvatele před predátory či infekcemi. To může mít efekt na celý potravní řetězec, jehož jsou nedílnou součástí.
