Kytovci, a běluhy pochopitelně nevyjímaje, vydávají řadu zvuků- Některé jim slouží k vnitrodruhové komunikaci, jiné jsou zase souvisí s jejich způsobem navigace a vyhledávání potravy. Buď jak buď – spektrum jejich zvuků je sice široké, avšak zcela rozdílné od toho, které ovládáme my, lidé.
Pravděpodobnost, že člověk začne zcela nahodile vytvářet zvuky podobné kytovcům či naopak, je prakticky rovná nule.
Mořskému biologovi Samu Ridwayovi a jeho kolegům z National Marine Mammals Foundation se podařilo nahrát hlas jedné z běluh, která něco takového přesto dokázala. Nenapodobila sice slova lidské řeči tak věrně, jako to zvládnou papoušci či někteří krkavcovití ptáci, vzhledem k jejím vokálním traktům však musela vyvinout podstatně větší úsilí.
Vědci si její počínání vysvětlují snahou být blíže svým oblíbencům: lidem.