Část známého obrazu Vincenta van Gogha s názvem Květiny v modré váze (viz výřez) z roku 1887 záhadně změnila své barvy. Původní žluté květy zšedly nebo zoranžověly. Nyní vědci vědí proč. Za vše může ta nejvrchnější vrstva laku, která reaguje s pigmentem barev.
Na univerzitě v Antverpách tým vedený Koenem Janssensem odebral z obrazu dva mikroskopické vzorky, které zavezl do největších evropských středisek synchrotronového radiačního zařízení ve Francii a Německu. Tam vzorky nenechal bombardovat rentgenovým zářením.
Ukázalo se, že za tmavnutí Goghovy kadmiové žluti (sulfid kademnatý) můžou oxaláty, neboli šťavelany. Rentgen objevil reakci mezi síranovými anionty a olovem, které pocházelo z lakované vrstvy. Reakce pak dala vzniknout síranu olovnatému (PbSO4), neboli triválně řečené olovnaté bělobě. Z kadmiových kationtů a degradačních produktů laku se navíc na rozhraní malby a laku vytvořila vrstva oxalátu kadmia (CdC2O4), která přispívá k našedle oranžové barvě.
Výsledky navázaly na předchozí výzkum v němž se ukázalo, že kadmiová žluť v Goghových obrazech neošetřených lakem, oxiduje na síran kademnatý, čímž ztrácí barevnost. Ochranná vrstva laku však také trvalost barev nezajistí. Půjde-li barvy zase oživit, vědci zatím netuší.