Výš, výš a ještě výš. Snažení některých stavitelů připomíná biblický příběh o Babylonské věži. Sotva byl v Dubaji dostavěn mrakodrap Burj Khalifa, který dosahuje výšky 828 metrů, developeři již oznamují návrhy ještě vyšších staveb. A mrakodrapy se dostávají i do míst, kde by je člověk možná ani nečekal.
O dubajském mrakodrapu Burj Khalifa toho bylo napsáno více než dost. Ostatně, naši čtenáři se s ním mohou blíže seznámit i v nynějším vydání 21. STOLETÍ EXTRA, které je právě v prodeji. Zůstává však otázkou, zda a jak dlouho si tato stavba své rekordy udrží….
Ázerbájdžánské ambice
Našinec toho o Ázerbájdžánu obvykle příliš neví. Tato bývalá republika Sovětského svazu ležící na březích Kaspického moře se do hlavních zpravodajských relací často nedostává. Ale i odtud může přijít překvapení.
Například oznámení, že právě zde vznikly ambiciózní plány na výstavbu nejvyšší budovy světa.
V Kaspickém moři má nejdříve vyrůst soustava umělých ostrovů. A na jednom z nich má být postaveno administrativní a obchodní centrum, které svou výškou má přesáhnout jeden kilometr.
41 umělých ostrovů
Plán počítá s vybudováním 41 ostrovů, které budou 25 kilometrů jižně od ázerbájdžánské metropole Baku. V ostrovním městě mají stát hotely i obytné budovy. Obytné domy budou mít až 25 poschodí, některé budou na zvláštním ostrově, který bude propojen s hlavním. Dva ostrovy mají být vyhrazeny jedině pro luxusní vily a rezidence.
Bude jistě zajímavé sledovat, zda Ázerbájdžánci své velkolepé plány dotáhnou do konce, či jen zůstanou v grafických vizualizacích…
Kdy padne kilometr?
Ázerbájdžán však není jediný, kdo hodlá trumfnout Burj Khalifu. Když se vrátíme zpět na Arabský poloostrov, nemůžeme minout největší zemi v regionu Saúdskou Arábii. Ropné království se snaží pronikat i do jiných oblastí než je těžba černého zlata.
A tak Investiční firma saúdskoarabského prince Valída bin Talála Kingdom Holding Co. (KHC) podepsala dohodu s firmou Saudi Binladen Group o výstavbě nejvyšší budovy světa za 4,6 miliardy rijálů (20,8 miliardy Kč).
Saúdskoarabský projekt zvaný Kingdom Tower vypadá přece jen o něco důvěryhodněji než ten ázerbájdžánský. I jeho výška má přesáhnout jeden kilometr. Stavba mrakodrapu má trvat pět let a mají se v něm nacházet mimo jiné luxusní hotel, apartmány, luxusní byty a kanceláře.
Přesnější údaje jsou zatím utajeny. I konkrétní výška stavby, což je u těchto rekordmanů obvyklá záležitost. Nikdo z developerů si nepřeje, aby den po slavnostním otevření přišla z druhého konce světa zpráva o budově ještě vyšší….
Obchody, obchody, kanceláře, obchody…
Mrakodrapy, byť ne dosahující kilometrové výšky, pronikají i do míst, která jim bývala zapovězena. Sedmnáctimilionový Istanbul dosud nemá mrakodrapy posetý horizont jako mnoho jiných evropských metropolí.
Nejvyšší budovy zatím v Istanbulu jsou ve čtvrti Levent v evropské části města. To se však má změnit.
V historickém městě plném minaretů a paláců má vyrůst 300metrový mrakodrap. Projekt na ploše 500 000 metrů čtverečních má zahrnovat tři věže, nákupní středisko o ploše 30 000 metrů čtverečních, kanceláře i luxusní byty. Prostě developerská klasika.
Kultovní stavba?
A právě developer projektu britská společnost RMJM si mne ruce. Podle něj bude mrakodrap kultovní stavbou a dodá Istanbulu charakter. To je bezesporu zajímavá myšlenka, jestli totiž něco současnému Istanbulu neschází, tak je to právě charakter a genius loci.
Developer však myslí hlavně na zisk: „V Turecku zatím nic podobného není. Za této finanční situace bychom nemohli o podobném projektu mluvit v žádné jiné části Evropy,“ prohlásil hlavní manažer společnosti RMJM Chris Jones.
Mimochodem, cena za výstavbu komplexu je stanovena na 1,5 miliardy tureckých lir (více než 16,4 miliardy korun).
Nesdílené nadšení
Obyvatelé města ani architekti však z plánované stavby příliš nadšení nejsou. Sílí kritika rychlosti, s jakou se Istanbul snaží stavět čím dál tím vyšší budovy. Turci nejsou spokojeni ani s proměnou panoramatu Istanbulu.
Obavy odborné i laické veřejnosti vyústily i do zastavení výstavby výškové budovy, která by bránila výhledu na palác Topkapi, jenž byl do roku 1855 sídlem vládců osmanské říše, i na slavnou Modrou mešitu.
Navíc, Istanbul leží v seismicky aktivní oblasti. Při posledním velkém zemětřesení v roce 1999 v blízkosti Istanbulu, které dosáhlo síly 7,4 stupně Richterovy škály, zahynulo více než 17 000 lidí především kvůli špatné výstavbě.
A podle vědců je jen otázkou času, kdy podobná katastrofa postihne starobylý Istanbul znovu.
Nečekaný materiál
V poslední době se objevují i nové postupy při stavbě mrakodrapů. Že výškové budovy musí mít pouze železobetonovou konstrukci? Omyl. I mrakodrap může být dřevěný.
„Beton s ocelí jsou skvělé, ale nejsou přátelské prostředí,“ myslí si současný kanadský architekt Michael Green. Právě on navrhl třicetipatrový mrakodrap pro kanadský Vancouver. A ten má být především ze dřeva.
Byl navržen z desek vyrobených lisováním a lepením dřevěných dýh. Další materiály z masivního dřeva využívají vrstvy dřeva spojené v důmyslných úhlech. Výsledek je mimořádně pevný a dá se využít i v nosných systémech.
Mrakodrapy trochu jinak
Jedna z nejvyšších moderních dřevěných budov se v současnosti nachází v Londýně. Nazývá se Stadthaus Murray Grove a jde o devítipatrovou, skoro 30 metrů vysokou rezidenční budovu. Ze dřeva jsou v ní i výtahové a schodišťové šachty.
Vyšší být nemohla, přece jen, ono dřevo docela dobře hoří a požár ve výškové budově je noční můrou každého hasiče.
I když Green podotýká: „Velké kusy dřeva ohni odolávají dobře a zuhelnatělá vrstva chrání dřevo pod ní.“
Vysoké budovy ze dřeva rostou i v Norsku a v Rakousku, tedy v zemích, které jsou tradičně k životnímu prostředí přátelské. Navíc dřevěné stavby jsou výhodnější i po ekonomické stránce. Nechme se tedy překvapit, zda nastává nová éra ve stavbě výškových budov.
Základní údaje o současné nejvyšší stavbě světa
Název: Burj Khalifa
Místo: emirát Dubaj, který je součástí federace Spojené arabské emiráty.
Zahájení výstavby: pozemní práce byly zahájeny v září 2004.
Výška: 828 metrů (je 14krát vyšší než petřínská rozhledna).
Hlavní architekt: americký architekt Adrian Smith z chicagské firmy Skidmore, Owings & Merrill.
Náklady: na samotnou věž dosáhly 1,5 miliardy USD (zhruba 27,4 miliardy Kč).
Technické údaje:
– Základy stavby se nacházejí v hloubce 50 metrů, kam je ukotvilo 192 pilířů.
– Na výstavbu věže se spotřebovalo 330 000 metrů kubických betonu a 39 000 tun oceli.
– Vnější plášť se skládá z reflexního skla, hliníku, a ocelových panelů a trubkovitých žeber.
– Na stavbě se podílelo v období jejího vrcholu 12.000 lidí.
– Podlahová plocha činí 334 000 metrů čtverečních.
– V mrakodrapu se nachází 57 výtahů a osm eskalátorů.
– Celková výška není jediným rekordem mrakodrapu. Budova má i nejvíce pater, nejvýše položené obydlené patro, bazén, restauraci a fontánu a nejvyšší výtah a také nejvýše položenou vyhlídkovou plošinu, která se nachází na 124. poschodí.
– Vstupenky na věž stojí v přepočtu 518 korun pro dospělého.
Nejvyšší vysílač světa
Nejvyšším vysílačem na světě se nově může pochlubit japonská metropole Tokio. Stavba nazvaná Tokyo Skytree, která dosahuje výšky 634 metrů, byla otevřena v březnu letošního roku. Věž stojící v tokijské čtvrti Asakusa je druhou nejvyšší budovou světa po 828 metrů vysokém mrakodrapu Burj Khalifa v Dubaji.
Na stavbě, která vyšla na 65 miliard jenů (14,9 miliardy korun), se podílelo více než 580 000 dělníků. Výstavba trvala čtyři roky a byla zpožděna zejména kvůli nedávné jaderné katastrofě, která zemi vycházejícího slunce postihla.
Věž charakterizuje spojení futuristického designu s tradiční japonskou architektonickou architekturou. Při její konstrukci bylo využito špičkových technologií, jež by měly zajistit vysokou odolnost vůči otřesům půdy. Právě Japonsko leží v oblasti, kde jsou zemětřesení velmi častým jevem.
