Dobude svět smrtící virus z laboratoří?

Známe to z katastrofických filmů. Vědci kdesi v podzemní laboratoři vytvoří smrtelně nebezpečný virus, který se nešťastnou náhodou či úmyslně dostane ven. Výsledkem je apokalypsa nebývalých rozměrů. Tímto scénářem se nechali inspirovat mnozí tvůrci.

Za všechny jmenujme snímky Smrtící epidemie nebo sérii Resident Evil. Když pomineme konspirační teorie o viru HIV, tak se dosud v historii nic podobného ve velkém měřítku nestalo. Ale to neznamená, že se něco takového v budoucnosti přihodit nemůže.

Pozor na drůbež V roce 1997 zachvátila svět panika, když se z východní Asie začal šířit virus ptačí chřipky typu A H5N1. Úmrtnost dosahovala údajně až 60 % a lidé se obávali globální epidemie. Třeba takové, která zachvátila svět v roce 1918 a 1919.

Virus španělské chřipky tehdy zabil více lidí, než kolik jich přišlo o život v první světové válce, která v tom roce skončila. Počet obětí se odhaduje na 40 milionů lidí. Naštěstí rok 1997 pandemii nepřinesl, nakazilo se necelých šest stovek lidí.

Virus se totiž vzduchem z člověka na člověka téměř nepřenášel a to bylo velké štěstí. Ptačí chřipka útočila na lidi jen zřídka a pouze při přímém styku s nakaženou drůbeží. Jenže nyní se objevila mutace viru H5N1, která je mnohem flexibilnější.

Cestování vzduchem jí nedělá problém.

Cesta vzduchem je volná Tato mutace však nevznikla přirozeně, ale právě v laboratoři. Vyvinul ji tým nizozemských a amerických vědců. Zmutovaný virus se bez problémů přenášel vzduchem mezi fretkami. Ty se v laboratorních podmínkách používají jako modelové případy pro situace, kdy se zkoumá chování chřipkových virů u člověka.

Pro co je takový výzkum užitečný? Ron Fouchier z nizozemské lékařské školy Erasmus Medical College, Adolfo Garcia-Sastre z newyorské fakulty Mount Sinai School of Medicine a Yoshihiro Kawaoka z Wisconsinské univerzity v americkém Madisonu tvrdí, že jejich práce je zásadní při zjišťování toho, kdy a jak virus H5N1 může zmutovat a spustit pandemii.

„Vědecká obec byla donedávna přesvědčena, že H5N1 se mezi savci vzduchem šířit nemůže,“ podotkl Fouchier.

Otazníky nad výzkumem Lidstvo podle těchto badatelů má být připraveno na případnou mutaci viru. Cílem experimentů tedy mělo být zjištění, jaké změny jsou třeba k tomu, aby virus ptačí chřipky začal zabíjet ve velkém.

Jedná se o pět mutací ve dvou genech. Všechny tyto mutace se už v přírodním prostředí objevily, naštěstí však zatím nikoliv najednou. Bádání tohoto druhu však otevírají otázky etiky ve vědě. Představa, že virus z laboratoří unikne nebo se ho zmocní teroristé, není nijak lákavá.

„Takovéhle experimenty by se vůbec neměly provádět. Tenhle virus zcela jistě unikne, a to během příštích deseti let,“ varuje americký expert na biologické zbraně Richard H. Ebright.

Stačí bezpečnostní opatření? Při pokusech s nebezpečnými viry, jako je H5N1 nebo SARS, se v laboratořích samozřejmě dbá na nejpřísnější bezpečnostní předpisy. Někdy však ani to nestačí, před několika lety si na laboranty počíhal právě SARS.

Vědecké laboratoře mají různé stupně bezpečnosti. Ten nejvyšší se používá při práci s virem eboly. Zde výzkumníci bádají v několikavrstvém ochranném obleku a s vlastním přívodem kyslíku. Experimenty v H5N1 však dosud probíhaly v laboratořích s nižším stupněm ochrany.

Vyhýbavá WHO Co tedy s celým problémem? Vložila se do něj Světová zdravotnická organizace WHO i americké bezpečnostní služby. „Je pochopitelné, že výzkum, který nám přináší tolik důležité poznatky, musí pokračovat.

Zároveň však nesmíme pustit ze zřetele, že podobná vědecká práce s sebou přináší rizika,“ uvedla ve svém prohlášení WHO. Američtí a nizozemští vědci koncem minulého roku svůj výzkum na určitou dobu zastavili.

Poradní výbor americké vlády požádal renomované vědecké časopisy Science a Nature, aby o výsledcích výzkumu neinformovaly příliš podrobně. „Musí nastat mnohem důkladnější diskuse o rizicích a přínosech výzkumu v této oblasti a o rizicích viru samotného,“ podotkl Gregory Hartl z WHO.

Nejen ptáci, ale i prasata… Takzvanou prasečí chřipku způsobuje typ viru A/H1N1, který vznikl smíšením virů prasečí, lidské a ptačí chřipky. Virus se šíří vzduchem, nejčastěji tedy kýchnutím, a napadá dýchací ústrojí člověka.

Přenos je možný jak ze zvířat na člověka, tak i z člověka na člověka. Nákaza potravou nebyla prokázána, tepelná úprava masa virus zničí. Nakažení trpí rýmou, kašlem, bolestmi hlavy a krku, mají vysoké horečky.

Častou komplikací je také zápal plic. Onemocnění je vysoce nakažlivé po dobu tří až sedmi dní od chvíle, kdy se objeví první příznaky. První oficiální obětí prasečí chřipky se stala 12. dubna 2009 devětatřicetiletá sociální pracovnice Adela María Gutiérrezová ze San Luis Potosí ve středním Mexiku.

První výskyt chřipky v Evropě ohlásilo 27. dubna 2009 Španělsko, v České republice byl první případ onemocnění zaznamenán 25. května 2009. Podle údajů WHO si prasečí chřipka dosud vyžádala celkově na 18 000 obětí ve více než 200 zemích světa.

Nedávno byly zveřejněny závěry zprávy Rady Evropy, podle níž WHO a evropské vlády nebezpečí epidemie prasečí chřipky příliš zveličovaly. Za vším měla stát farmaceutická lobby. Jak je to s nakažlivostí H5N1?

Kolem chřipky H5N1 se stále vznáší řada otazníků. Čerstvá studie amerických vědců například zpochybňuje dosud udávanou nebezpečnost viru ptačí chřipky H5N1 po přenosu na člověka. Zatímco WHO odhaduje úmrtnost mezi nakaženými na 60 procent, podle virologa Petera Paleseho z newyorské lékařské fakulty Mount Sinai School of Medicine infekci podlehne méně než procento lidí.

WHO uznává jako chřipkovou infekci pouze případy, kdy má pacient teplotu přesahující 37,9 stupně Celsia a zároveň musí přítomnost viru potvrdit molekulární analýza v laboratoři. To je však poněkud komplikované.

Podle Paleseho není podobný postup možný u venkovských pacientů, kteří nemají přístup do nemocnice, a u pacientů, u nichž se příznaky nákazy prostě neprojevují. Americký tým odkazoval na starší vědecké odhady rozšířenosti viru.

Na základě odběru vzorků krve od 14 000 lidí měli vědci dojít k závěru, že v postižených oblastech se nakazí 0,2 až 5,6 procenta lidí. I kdyby šlo o jedno procento, pak by na celém světě byly infikovány „miliony lidí“, tvrdí Palese a jeho kolegové.

WHO na svých kalkulacích trvá a také někteří Paleseho kolegové zpochybňují tvrzení newyorského týmu jako zavádějící. WHO aktuálně registruje 586 případů přenosu H5N1 na člověka. Nákaze údajně podlehlo 346 lidí, takže úmrtnost je tu 59 procent.

Rubriky:  Medicína
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Magazín 21.století skládá poctu...

„Věda a čísla mluví jasně. Za rapidně rostoucí emise skleníkových plynů, za zrychlující se...

Důmyslné maskování

Je obecně známo, že samičky kolibříků bělokrkých mění po snesení vajec své...

Umělé mozečky pomohou s...

Začátkem září mezinárodní vědecký ký tým představil světu své úspěchy –...

Zachycena při činu

Vědci nevycházejí z úžasu při pohledu na videozáznam pořízený na Seychelách....

Návrat plejtváků do jejich...

Plejtváky to táhne zpět do jejich původního prostředí, do vod Atlantského...

Ingenuity se na Marsu daří

Ačkoliv se to na první pohled může zdát zanedbatelné, malý...

Strava bohatá na maso jim příliš...

Roku 1336 byl vydán papežský dekret, který mnichům povolil dvakrát...

Konec karasů v Česku

Společný projekt představily v srpnu významné české organizace jako...

5G sítě povýší kulturu i sport

Online debata odborníků z oblasti Smart Cities za podpory Ministerstva pro...

Odolají klimatické změně?

Korálové útesy jsou jedním z unikátních organismů, které jsou v současné době...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Spor o vodku: Zvítězí ruská samohonka nebo polská zubrovka?

Spor o vodku: Zvítězí ruská...

„Vodka dělá ze všech lidí Rusy,“ traduje se kde jinde než v Rusku. Na své tekuté...
Nevhodné paměti prezidenta: Beneš vězel v žaludku nacistům i komunistům

Nevhodné paměti prezidenta: Beneš...

Zřízení Protektorátu Čechy a Morava přináší další kapitolu v oblasti zákazů...
Nakupování v době socialismu: Fronty na kečup a plesnivý sýr

Nakupování v době socialismu:...

Komunisté mají na začátku 60. let 20. století představu, že lidé jednou...
Ukázkový proces s rebelem: Na hranici skončí spisy i jejich autor

Ukázkový proces s rebelem: Na...

Německý novokřtěnec Balthasar Hubmaier (asi 1485–1528) obzvlášť rozčílí...
Sázka na kamenné hroty: Překonaly evropské geny zamrzlý oceán?

Sázka na kamenné hroty: Překonaly...

Dřívější výzkumy dokázaly, že DNA severoamerických indiánů...
Tuny oceli vs. zakázaná hudba: Rokenrolový dýchánek stál svobodu pěti lidí

Tuny oceli vs. zakázaná hudba:...

Železárny a těžba uhlí na Ostravsku, těžba uranu v Jáchymově. Československo...
Mezi dělníky stoupal počet levobočků: Rozbujela se za průmyslové revoluce nevěra?

Mezi dělníky stoupal počet...

„Co bude k večeři?“ ptá se 12letý Honza maminky. Uslyší obvyklou...
Jak nás ovlivňují biologické hodiny?

Jak nás ovlivňují biologické...

Biologické, nebo také vnitřní, hodiny významně ovlivňují tělo a mysl....
V malém pomáhá a ve velkém škodí

V malém pomáhá a ve velkém škodí

Exotické liči neboli čínská jahoda voní po růžích a chutná podobně jako...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.