Ještě včera vám bylo fajn. Teď se však zdá, že končetiny váží metrák, sužuje vás úporná bolest hlavy, kloubů a svalů, tuhne vám šíje. Při celkové nevolnosti není výjimkou zvracení. Malátné tělo sálá horečkou a venkovní světlo oslepuje i přes zatažené žaluzie. Potíte se a myslíte na horečku.
Při vší hrůze to je ovšem ta lepší varianta. Pokud máte smůlu, právě začíná váš boj o život. Možná zbývá už jen několik posledních hodin. Přemáhá vás totiž zákeřné IMO – invazivní meningokokové onemocnění.
Našli jste flíček? Přivolejte pomoc!
Umí zabíjet v rozmezí 24–48 hodin od prvních příznaků. Navíc se zprvu obtížně rozpoznává právě od chřipky. Většina počátečních příznaků může připomínat obvyklejší virová onemocnění. Neklamným znamením, že se jedná o IMO, bývá výsev červeno-fialových skvrn (tzv. petechií nebo purpury) na kůži.
Okamžitě přivolejte záchranku. Možná máte poslední životní šanci! Už číhají další fáze nemoci – zmatenost přecházející v delirium, křeče, septický šok, bezvědomí a možné úmrtí.
Bakterie je vychytralá
Co se vlastně stalo cca 24 hodin předtím, než jste se ocitli na hranici života a smrti? K setkání se smrtící bakterií Neisseria meningitidis stačí vskutku málo. V krku a v nose má tohoto záškodníka, který způsobuje hnisavé záněty mozkových plen, až 10 % zdravých lidí.
Většina z nich to nepocítí. K přenosu na ostatní dochází vinou aerosolových kapének – při kýchnutí či kašlání. Jindy se hrozba šíří kontaktem se slinami či sekrety nositele. Stačí se napít od kamaráda ze sklenice, či někoho osudově políbit….
Bakterie se obvykle usídlí v nosohltanu, čas s vámi pobude, aby se pak zase přesunula o oběť dál. Bakterie sliznicí nosohltanu pronikla do vašeho krevního oběhu. Odtud se dostala do mozkomíšního moku, kde páchá opravdové zlo.
Smrt mívala žně!
V minulosti byla úmrtnost na meningokokové onemocnění 70–90 %. Na současných 7–14 % se hrozivá čísla podařilo srazit díky antibiotikům Přesto si jeden z pěti přeživších postižených odnáší trvalé následky. Jaké?
Poškození mozku, zjizvení, ztrátu zraku či sluchu, selhání ledvin, amputaci končetin, často vícečetná postižení, která ho mění v lidskou trosku.
Přitom vůbec nejohroženější jsou malí kojenci, děti v předškolním věku a mladí ve věku 15–25 let. Riziko onemocnění narůstá v uzavřených kolektivech. Negativní vliv má stres a kouření – včetně toho pasivního.
Hodně zachrání očkování
Jedinou spolehlivou ochranu představuje očkování. Vakcíny jsou však účinné jen proti vybraným tzv. séroskupinám IMO. U nás se nejvíce vyskytují séroskupiny A, B, C, Y a W-135.
Bohužel, proti nejrozšířenější séroskupině B zatím očkovat nelze. Vakcína však již prochází finálním schvalováním a na českém trhu se má objevit do jednoho roku. Tak by mohla odstranit obavy, že nás či naše blízké může v průběhu pouhých pár hodin usmrtit meningokok.
Nevíme dne ani hodiny…
*Experti Národní referenční laboratoře pro meningokoky v Praze zjišťují, že se objevují nové mutace – např. meningokok kmene B na skupinu C s agresivními charakteristikami. Důvodem jsou změny v DNA.
*Nákaze mnohdy předchází ponocování či zvýšená fyzická námaha – např. po zátěži v posilovně či po noci na diskotéce.
*„Bohužel někdy se stává, že jdou rodiče spát s tím, že dítě má obyčejnou chřipku, a ráno ho najdou mrtvé!“ říká vedoucí JIP dětského oddělení Masarykovy nemocnici v Ústí nad Labem, MUDr. Jan Pajerek.
*Vedle očkování se jako vhodná prevence osvědčil zdravý životní styl.
