Dřívější pokusy o nahlédnutí do struktury atomového jádra se většinou odehrávaly prostřednictvím bombardování jádra částicemi jako jsou protony, antiprotony či piony. Jejich nevýhodou je, že k interpretaci těchto výsledků je třeba z velké části využívat teoretické modely a jejich průkaznost tak není velká.
Vědci z laboratoře v Newport News ve Virginii využili k tomuto úkolu paprsek elektronů, jímž bombardovali tenkou vrstvičku atomů olova 208.
Díky svému náboji odklánějí protony elektronový paprsek. Změřením tohoto odklonění mohou vědci odhadnout rozmístění protonů v jádře a tak nepřímo zjistit, kde se nacházejí neutrony. Toto by však přesnému výsledku nestačilo.
Na pomoc si museli vzít ještě další, podstatně slabší sílu, tzv. slabou jadernou interakci. Díky ní si se dostávají elektrony dostávají do přímého kontaktu s neutrony. Drobné odchýlení elektronů tímto způsobem poskytlo vědcům dodatečné informace, díky nimž byli schopní dopočítat tloušťku neutronové „slupky“ do podstatně větších podrobností.
Výsledky těchto měření mohou napomoci lepšímu poznání nejen v jádrech atomů, ale i v ve vesmíru, zejména v tzv. neutronových hvězdách.
