Přepadá vás náhlá slabost. Nemáte cit ve tváři, končetiny na jedné polovině těla máte jako hadrový panák. Ztrácíte rovnováhu, mnohdy se rázem svalíte na zem. V hlavě vám jakoby tisíce kladívek buší do kovadlin. Náhlá bolest může přejít v naprostou ztuhlost krku.

Stáváte se další obětí cévní mozkové příhody (CMP). Známe ji také jako iktus (= úder), mozkový infarkt či lidově „mozkovou mrtvičku“. Zasahuje nic netušícího bezbranného člověka jako blesk z jasného nebe.

Po infarktu myokardu (srdečního svalu) a rakovině se stala druhou až třetí nejzávažnější příčinou úmrtí obyvatel vyspělého světa, kde na ni každých šest vteřin umírá jeden člověk! Jen u nás CMP každoročně napadne přes 40 000 lidí různého věku.

Co se děje v houbě, která všechno řídí?

CMP útočí ve dvou podobách. Dojde-li na ohraničeném okrsku mozkové tkáně k déletrvající nedokrevnosti (ischemii), postižená tkáň odumírá. Vzniklé mozkové poruchy jsou výsledkem nepoměru mezi potřebou a dodávkou kyslíku i živin mozkovým buňkám.

Vždyť mozek (podobný nasáklé houbě na mytí), jehož podíl na celkové hmotnosti člověka činí pouhá 2 %, spotřebuje 20 % celkové spotřeby kyslíku. Při poklesu dodávky kyslíku dochází nejprve k poruše funkce mozkové buňky, ale ta ještě žije.

Déletrvající nepoměr však způsobí odumření buňky. (Každou minutu neodvratně umírají 2 000 000 mozkových buněk, tedy asi 0,002 % mozkové kapacity). To se projeví jako mozkový infarkt, který představuje 80 % případů CMP.

Zbytek připadá na akutní, život ohrožující stav způsobený poškozením zásobování mozkové tkáně krví nebo krvácením (hemoragií) – na povrch či do hloubky mozkové tkáně.

Nejčastěji se objevuje ischemická CMP vzniklá na základě embolie nebo trombózy, a to v důsledku aterosklerózy (kornatění) mozkových tepen či utržením trombu (krevní sraženiny) v některém místě krevního řečiště.

Mrtvice nejvíce miluje starší muže

Nejnovější statistiky ukazují, že 85 % obětí CMP tvoří muži ve věku nad 45 let. Ti však naštěstí často díky lékařům prchnou před mrazivou náručí smrti. Pokud ovšem mozková mrtvice zaútočí na starší ženy, v 60 % případů umírají.

V ČR je úmrtnost na CMP ve věku do 65 let ve srovnání se zeměmi západní a severní Evropy dvojnásobná!

V ČR však stále více postihuje i mnohem mladší osoby. Hlavní vinu má především nezdravý životní styl spojený se stresem, nevhodnou stravou…

A co je horší – asi 40 % počtu postižených umírá ihned po záchvatu či relativně brzy poté! Podle statistik se necelá třetina postižených vyléčí bez následků. Zbytek přeživších pacientů si nese dalším životem nepříjemné vzpomínky:

částečné či úplné ochrnutí těla, poruchy řeči či orientace… Smutná štafeta pokračuje – život se stává utrpením i pro blízké, kteří invalidovi pomáhají. Často propadají depresím, kvůli péči o něj se vzdávají zaměstnání….

CMP nejraději přichází zrána, a tak se stává zlým budíčkem.

Naděje žije jen tři hodiny!

Co dělat, když se nám – lidově řečeno – třeba „ucpe céva v mozku“? Voláme linku 155 – záchrannou službu! Hazardem se životem je tvrzení, že náhlé trápení samo pomine, když si na chvíli sednete, či ještě raději lehnete.

Odborníci nedoporučují ani čekání na návštěvu praktického lékaře. Jde tu o čas!

„Hlavní roli hraje to, že pacienti neznají příznaky onemocnění a do péče lékařů na specializované jednotce intenzivní péče (iktová jednotka) se dostávají pozdě, tedy až po kritickém čase, který je maximálně tři hodiny,“ upřesnil pro 21. STOLETÍ plk.

MUDr. Jaroslav Elis, primář neurologického oddělení Ústřední vojenské nemocnice v Praze.

Mnohdy se umíralo zbytečně

Tradičně lékaři museli zajistit u postiženého hlavně dýchání a srdeční činnost. Dále podávali léky k zajištění dostatečného prokrvení mozkové tkáně. Zelenou měly medikamenty, zabraňující shlukování krevních destiček a tvorbě sraženiny.

Pokud byl příčinou nedokrevnosti mozku městek, pacient dostával léky k jeho rozpuštění. U některých typů krvácivých příhod pomohla léčba chirurgická.

Karotická endarterektomie je chirurgickým výkonem, které léčí zúžení karotických tepen na krku, způsobené aterosklerózou. Karotická artérie (tepna) se otevře a usazený nános, nazývaný aterosklerotický plát, se vyjme.

Bohužel, kvůli pozdní pomoci nebo komplikacím při odborném zásahu umíralo u nás za rok na tyto komplikace více lidí než při dopravních nehodách.

Nečekat, až bude pozdě!

Nezapomíná se na preventivní léčbu – zejména pomocí různých léků. Riziko mozkové mrtvice stoupá s věkem, zvyšuje ho vysoký krevní tlak, cholesterol, homocystein, kouření, obezita a cukrovka. Až pětkrát roste riziko při poruchách srdečního rytmu, z nich nejčastější je fibrilace (chvění) síní. Tu omezí léčba a prevence ucpání cév.

Lidé, jejichž rodiče zemřeli v časném věku na CMP či infarkt myokardu, by měli preventivně požádat praktického lékaře o vyšetření, aby se včas zjistila míra rizika.

Nové metody zachraňují

Moderní léčba spočívá ve včasném odhalení nemoci a léčbě rizikových faktorů. Rozlišit mezi CMP z nedokrevnosti mozku a CMP vzniklou krvácením dokáže vyšetření počítačovou tomografií (CT). Další doplňující informace přináší magnetická rezonance (MRI).

CMP lze také určit neurologickou zkouškou, Doppler ultrazvukem, mozkovou angiografií, lumbální punkcí, echokardiografií (ultrazvukem srdce), rentgenem hrudníku, testy krve a moči. Jindy se vyšetřovanému aplikuje do cévního řečiště kontrastní látka, takže specialisté jako detektivové zjistí, kde se ukrývá pachatel – zejména krevní sraženina.

Vyšetření se musí provést co nejrychleji, aby se zahájila cílená léčba. Pacient v těžkém stavu putuje na jednotku intenzivní péče (JIP), kde zajistí základní životní funkce.

Vždyť čas nástupu bezvědomí po přerušení krevního oběhu mozku je v časovém intervalu pouhých 8–10 sekund. Jestliže dojde k přerušení krevního oběhu mozku, ztrácejí se reflexy po 40–100 sekundách.

V zápasu o život rozhodují sekundy

Cévku lze i roztáhnout a vložit do ní speciální výztuhu – sten. Další šanci přibližuje primář MUDr. Jaroslav Elis: „Do periferní žíly podáváme lék, který má za úkol potlačit srážení krve. Rozpustí cévní zátku a tím umožní obnovení průtoku krve cévou.

To je ideální stav. Zmíněný léčebný zásah musíme udělat nejpozději do tří hodin od prvních příznaků. Jinak mozková tkáň postupně velice rychle odumírá.“.

Má to však zádrhel – kdyby lékaři později obnovili průtok cévou do oblasti mozku, která už je nenávratně ztracena, způsobili by krvácení, které by pacienta asi zahubilo. Tato léčba se může provádět jen na specializovaných pracovištích.

Jedině tam také dokážou zavést tenoučké mikrokatétry (cévky) až přímo do hlavy, do různých mozkových tepen, aby v oněch místech obnovili průtok krve.

Nejnovější hit: trombolýza

Světovou novinkou se před nedávnem stala trombolýza. Nyní se už užívá také někde u nás. Princip našemu časopisu vysvětlil primář Jaroslav Elis: „Směřujeme do uzavřené tepny, zvané bazální, která je u mozkového kmene, kde jsou všechna životně důležitá centra.“ Běžně při zasažení této oblasti bez pomoci pacient umírá.

Sem se mikrokatétrem zavede spirálka a s její pomocí se sraženiny vytahují mimo tělo. „Trombolýza znamená jediný postup, který postiženého může v podstatě uzdravit z minuty na minutu či z hodiny na hodinu.

Jen tímto způsobem můžeme odstranit uzávěr mozkové tepny, což je hlavní příčina mozkového infarktu,“ dodává Jaroslav Elis.

Nejnovější zjištění ukazují, že trombolýza snižuje mortalitu (úmrtnost) a morbiditu (invaliditu) asi o 13 %.

Jak se utíká hrobníkovi z lopaty?

Kupodivu, trombolýzy se v ČR dočká zatím jen málo pacientů. Pokud by se počet podařilo zvýšit na 10 %, bylo by ročně o cca 400 zemřelých méně. Přesto už nyní je u nás přes 30 specializovaných pracovišť – tzv.

iktových jednotek. Zachraňují postižené, kteří by v minulosti určitě umírali.

Velmi důležitou složkou léčby CMP je rekonvalescence. Má se zahájit co nejdříve po vyvedení pacienta z kritického stavu. Nejlehčí je docílit, aby opět stál na vlastních nohou. Mnohem obtížnější je vrátit např. plný pohyb ruky.

Návrat srozumitelné řeči už připomíná zázrak. Rehabilitace zahrnuje i cvičení každodenních aktivit, tedy aby se postižený zase naučil jíst, pít, polykat, oblékat se, koupat, číst, psát….

Více se dozvíte:

M. Vokurka, J. Hugo: Praktický slovník medicíny, MAXDORF, 2011

www.cmp.cz

www.ictus.cz

www.karelerben.cz

Jak se CMP ohlašuje?

*Projevy zákeřné CMP souvisejí s tím, které konkrétní části mozku poškodí.

*Vedle nejvíce rozšířených příznaků, uvedených v úvodu, mohou zaskočit další varovné symptomy.

*Z rukou vám vypadávají věci, nedokážete si zapnout knoflík či zavázat tkaničku u bot. *Neposlouchá vás ani noha, zakopáváte o špičku.

*Jste nemotorní, brní vás tvář nebo ztuhne.

*Vzhledem k tomu, že se některé nervové dráhy kříží, při vzniku obtíží v pravé hemisféře mozku dochází k postižení končetin na levé straně – a naopak.

*Ovládá vás zmatenost, při mluvení poklesává ústní koutek.

*Hovor lidí slyšíte jen jako nesrozumitelné zvuky.

*Přestáváte vnímat teplo, dotek či bolest.

*Obtížně píšete či čtete. Nejen proto, že máte rozmazané vidění nebo ztrátu zraku (slepotu) – někdy v obou očích.

*Marně se při chůzi, pokud ji zvládnete, snažíte překonávat závratě.

*CMP doprovázejí i nevysvětlitelné bolesti hlavy, někdy zvracení, poruchy vědomí a epileptické záchvaty, ba i pády,

*Požádejte postiženého, aby natáhl ruce před sebe. Ochrnutá ruka obvykle rychle klesá.

Utajovaný homocystein je záludný

Mnozí lékaři u nás v souvislosti s CMP nevěnují pozornost homocysteinu (Hcy), který však odborníci ve světě označují za hrozivý „cholesterol 21. století“.

MUDr. Karel Erben, přednosta pražské Poradny podpory zdraví, který se zabývá prevencí civilizačních chorob, pro 21. STOLETÍ upřesnil: „Cévní mozkové příhody společně s emboliemi a krevními sraženinami v cévách se spolu se srdečními infarkty vyskytovaly v pitevních nálezech mladých lidí i dětí, které zemřely s diagnózou vrozeného metabolického onemocnění homocystinurie.“ Výzkum rychle zjistil, že tato postižení jsou spojená s velmi vysokou hladinou metabolitu homocysteinu v krvi, a začal hledat proč je u těchto nemocných jeho hladina zvýšená.

Brzy se podařilo popsat celý biochemický cyklus, ve kterém homocystein vzniká a po splnění svých úkolů se má přeměnit v neškodné látky. „Jestliže vázne jeho závěrečná přeměna, pak přechází do krve, kde se hromadí a začne se projevovat jako toxická látka,“dodává Erben.

Teprve výsledky testů toxicity ukázaly, jak nebezpečnou látkou homocystein je. Dosud uznávanou cholesterolovou teorii zpochybnil americký lékař McCully důkazy, že cholesterol není samostatným rizikovým faktorem, ale, že se jeho hladina v krvi mění v závislosti na hladině homocysteinu.

TIA je předzvěstí možné smrti

Zvýšenou pozornost nyní odborníci věnují tzv. tranzitorní ischemické atace (TIA). Označuje se také jako „minimrtvice či přechodný ischemický záchvat. Vyvolává ji nedokrvení mozku (podobně jako u ischemické CMP).

Nejčastější příčinou bývá dočasný (!) uzávěr cévy krevní sraženinou anebo aterosklerotickým plátem.

Jedná se však zatím pouze o přechodný stav. Projevy TIA (např. omezení hybnosti, problémy s artikulací) se objevují náhle a zpravidla trvají krátce – cca v 75 % méně než 5 minut. Často přicházejí ve spánku, kdy postižený výrazné příznaky ani necítí.

TIA je tedy dny, týdny nebo měsíce v předstihu varovným příznakem – jakýmsi  „poslíčkem“ – skutečné mozkové příhody. I u ITA je zcela nezbytné rychlé ošetření.

Malá seznamka s vaším mozkem

*Mozek tvoří až 78 % vody.

*Zbytek jsou tuky (10–12 %), bílkoviny (8 %), sacharidy (1 %) a anorganické soli (1 %).

*Hmotnost mozku dospělého člověka: cca 1300–1400 g. (Mozek delfína má hmotnost 1500– 1600 g, ovšem je méně vyspělý!)

*Celková plocha povrchu: 2500 cm2 (tj. čtverec o rozměrech 50 x 50 cm).

*Průměrný počet nervových buněk (neuronů): 100 000 000 000. (Levá polovina alias hemisféra obsahuje o 186 000 000 neuronů více než pravá.)

*Délka nervových vláken: 150 000–180 000 km; tak by čtyřikrát obtočily rovník!