Jakou  rychlostí probíhá evoluce? Tak mohla znít otázka, která vrtala v hlavách australských vědců. Ti totiž včera představili zajímavý výpočet: savec se z velikosti myši vyvine na sloní rozměry za 24 000 000 generací.

Výzkum Monashské univerzity se zaměřil na savce a jejich zmenšení či zvětšení v období po vyhynutí dinosaurů. Tým 20 biologů a paleontologů například vyzkoumal, že k poklesu velikosti dochází mnohem rychleji, než k růstu. Úbytek probíhá jen po 100 000 generací, což posléze vede k zakrslosti druhů.

Vedoucího práce Alistaira Evanse podle jeho vlastních slov velmi překvapilo, že zmenšení tělesné velikosti šlo více než 10x rychleji, než růst. Toto zjištění vysvětluje, proč  žilo mnoho miniaturních zvířat, jako například trpasličí mamut, trpasličí hroch, ale i „hobití“ hominidé, na ostrovech. „Když se zmenší, potřebují jen méně jídla a můžou se rychleji množit, což jsou na malých ostrovech skutečné výhody,“ řekl Dr. Evans s tím, že výzkum dále napomáhá k pochopení podmínek, které některé savce rozvíjí a naopak druhým zpomalují tempo růstu a potenciálně přispívají k zániku.

Podle Evanse byla studie unikátní i v tom, že většina předchozích prací se zaměřila na mikroevoluce, tedy na malé změny uvnitř druhu. „My jsme se naopak zaměřili na velké změny v tělesné velikosti,“ popisuje Evans. „Méně dramatická změna, jako je postup od králíka do velikosti slona, trvá deset milionů generací,“ dodal vedoucí výzkumu.

 Při studiu se vědci zaměřili na 28 různých skupin savců, včetně slonů, primátů a velryb, z různých kontinentů a oceánů povodí za posledních 70 milionů let. Velikost změny byla sledována v průběhu generací, neboť při sledování v letech by vědci mohli zkreslit porovnání druhů s různou délkou života.

Výzkum také ukázal, že růst velikosti velryb šel 2x rychleji než u suchozemských savců. Podle vědců je to pravděpodobně proto, že je snazší být velký ve vodě, neboť tekutina nadnáší a tedy podporuje váhu.