Nedávná tragédie v Turecku, kdy tuto zemi postihlo ničivé zemětřesení, opět rozproudila debatu o metodách záchranářů. Se svou troškou do mlýna přispěli i badatelé z Velké Británie, Německa a Rumunska. Ti přišli s revolučním nápadem – zasypaným nešťastníkům by mohl zachránit život jejich vlastní pot!
Vědci pracují na sestrojení přístroje, jenž svými senzory detekuje pot lidí, zaživa pohřbených pod troskami domů. Nový aparát by měl být citlivý nejen na pot, ale i na dech nebo na molekuly, které obsahuje živá kůže.
Dobrovolné zasypání
Testy, na jejichž konci má vzniknout chytrý záchranář, byly docela drsné. Osm dobrovolníků se nechalo zasypat sutinami z betonu, oceli a skla, tedy z materiálů, ze kterých se současné budovy staví nejvíce.
Detektory rychle rozpoznaly přítomnost oxidu uhličitého, amoniaku, ale třeba také acetonu.
Proč zrovna těchto látek? Ve chvílích, kdy účastníci experimentu pod sutinami spali, byla zaznamenána zvýšená přítomnost amoniaku. „Zatím netušíme, kde se amoniak vzal, každopádně jeho existence znamená, že pod troskami jsou stále živí lidé,“ podotýká spoluautor studie Paul Thomas z univerzity v britském Loughborough.
Zároveň s narůstajícím časem od doby, kdy zasypaní jedinci zkonzumovali poslední jídlo, se při testech zvyšoval objem detekovaného acetonu.
Naděje pro zaživa pohřbené
Vědci vědí, že lidské tělo v kritických okamžicích vylučuje těkavé látky. To je způsobeno tím, že tělo vydává poplašné signály a vlastně volá o pomoc.
Avšak molekuly těchto látek nezřídka vykazovaly složité reakce s materiálem, ze kterých byla zřícená stavba postavena. Záchranářům komplikovaly jejich práci i další faktory: vlhko, teplota či proudění vzduchu.
Vyvíjený přístroj si však má poradit i těmito komplikacemi. „Vývoj přístrojů na vyhledávání zavalených lidí, založený na metabolitech z dýchání, potu a kůže, má několik výhod oproti běžným technikám,“ vysvětluje Paul Thomas.
Záchranářské aparáty bude možné využít na místě události bez potřeby laboratoře. A mohou vyhledávat známky života po delší dobu. Lze je instalovat ve větším množství, než v jakém je možné nasazovat záchranářské psy, kteří podléhají únavě a ocitají se v ohrožení stejně jako jejich ošetřovatelé.
K čemu nám je pot?
*Ve vedru nebo třeba ve stresu se většina lidí potí o sto šest a sebelepší antiperspirant ztrácí účinnost.
*Pot je vodnatý výměšek apokrinních a ekrinních potních žláz.
*Oba dva typy žláz vytvářejí odlišný typ potu s odlišnou funkcí.
*Ekrinní žlázy fungují už od útlého věku a jejich sekret pomáhá v případě nutnosti ochlazovat povrch kůže a tím i celý organismus.
*Například psi se na rozdíl od člověka nepotí, a tak organismus ochlazují skrze otevřenou tlamu a vyplazený jazyk.
*Apokrinní žlázy se u člověka nacházejí převážně v podpaží, v tříslech a kolem bradavek. *Aktivními se stanou až během puberty.
*Pot z těchto žláz obsahuje bílkoviny a tuky, tedy živnou půdu pro bakterie, žijící přirozeně na povrchu kůže.
*Rozkladem těchto složek vznikají aromatické látky, jež jsou poté příčinou tělesného pachu.
Nejničivější zemětřesení od roku 1900
místo počet obětí rok stupeň dle Richtera
1.Sumatra, Indonésie 283 106 2004 9,1
2.Ťan-šan, Čína 240 000 1976 8,2
3.Čching-chaj, Čína 200 000 1927 7,9
4.Kan-su, Čína 180 000 1920 8,6
5.Kantó, Japonsko 143 000 1923 8,3
6.Haiti 200 000 2010 7,1
7.Ašchabad, SSSR 110 000 1948 7,3
8.Messina, Itálie 83 000 1908 7,5
9.Peru 50 000 1970 7,7
10.Kašmír, Pákistán 86 000 2005 7,6
