Čangův tým z univerzity v Nan-ťing totiž možná nedávno narazil na špičku ledovce neskutečně významného jevu, který má šanci zcela přeformulovat naše představy o tom, jak vztahy v živé přírodě vlastně fungují.
Vědci studovali působení kratičkých částeček nukleových kyselin, tzv. mikroRNA, které samy sice nekódují žádný funkční protein, významně se však podílejí na vytváření některých proteinů podle DNA uložené v jádře (tzv. genové experesi).
Vědci zkoumali stravu asi 30 dobrovolníků a hledali stopy po mikroRNA, která je charakteristická pro různé druhy běžně pěstovaných plodin, jako je rýže či kukuřice. Potíž je v tom, že právě tyto krátké úsek RNA mohou aktivovat či naopak zbrzdit přepis některých našich genů, a tím tak doslova a do písmene přeměňovat naše těla.
