Proč vyhynuli jeskynní lvi? Možná, že měli mlsné jazýčky a byli zaměření jen na jeden typ kořisti. Vyplývá to z výsledků výjimečně důkladného rozboru kostí, která odhaluje, co lvi jedli a proč vymřeli. Evropští jeskynní lvi (Panthera leo spelaea) jsou blízcí příbuzní africkému lvu.

Byli nicméně o něco větší, měřili zhruba 1,5 metru v kohoutku. Začali se objevat před 300 000 lety a byli tu až do roku 10 000 před naším letopočtem, obývali evropské a asijské stepi. Fosílie byly nalezeny v celé Evropě.

Jeho podobu analyzujeme také z četných jeskynních maleb a můžeme-li věřit dávným obrázkům, byl  dnešnímu lvu podobný.

Vědci z německé univerzity v Tübingenu analyzovali kostní vzorky ze 14 lvů, které byly nalezeny ve 4 jeskyních ve Francii a střední Evropě. Lvi žili před 12 000 a 40 000 lety. V kostních ostatcích se zaměřili na kolagen, který zůstává v  kostech dobře chráněný, a to i v těch, které jsou staré desítky tisíc let.

Důkladnou analýzou kolagenu vědci vyčetli, co lvi jedli a také to, čím se živila jejich kořist. Analýza je tak citlivá, že jsou vědci schopni se dostat až na sedmý článek v potravním řetězci.

Vyšlo najevo, že lvi byli potravní specialisté. Jedli především soby a nedospělá mláďata jeskynních medvědů, která byla ještě kojená. Sobi konzumovali velké množství lišejníku. Se změnou klimatu před 19 000 lety však v Evropě začali růst hustší lesy.

V krajině bez dostatku lišejníků začali sobi vymírat. Lvi jeskynní se nepřizpůsobili, chtěli stále stejnou potravu – a vymřeli také, stejně, jako jeskynní medvědi. V současnosti žijí predátoři, kteří sežerou „všechno“.