Aby byla japonská vnitrostátní doprava v době konání letní olympiády v Tokiu plynulejší, byl zahájen mezi hlavním městem a Ósakou provoz prvního vysokorychlostního vlaku, zvaného Tokaido-Shinkansen. Psal se rok 1964 a vlak tehdy svištěl rychlostí 210 kilometrů za hodinu.
Proti současným japonským plánům však zaostává tento legendární vlak stejně jako český pivař z hospody U Švejka za Usainem Boltem.
V posledních letech otěže vysokorychlostní železniční přepravy převzala Čína. Například souprava nazvaná Harmony Express zvládne tisícikilometrovou vzdálenost mezi městy Kanton a Wu-Chan za dvě a tři čtvrtě hodiny.
To znamená, že se řítí rychlostí 400 kilometrů za hodinu. Mezi Čínou a Japonskem po staletí panuje rivalita, takže není divu, že Japonci hozenou železniční rukavici zvedají.
Za vším hledej maglev
Cesta z japonské metropole Tokia do Nagoji trvá pěšky tři dny. Proč si ovšem ošoupat nohy, když Japonsko je plné rychlovlaků? Současný Shinkansen tuto trasu zvládne za devadesát minut. Pokud však vše půjde podle plánu, tak nový rychlovlak dosahující rychlostí 500 km/hod. dojede v roce 2027 z jednoho města do druhého za pouhých minut čtyřicet.
Jak tohoto výkonu dosáhnout? Pomocí magnetické levitace. Právě zde je budoucnost rychlovlaků. I když velmi drahá budoucnost, na výstavbu takové trati jsou kladeny vysoké požadavky. Železnice musí být maximálně chráněná před nepříznivými vlivy okolí.
Ostatně v současnosti se s maglevem setkáme jen na jedné trati v Číně a na jedné v Japonsku. Například Německo plánovalo stejný princip využít při spojení centra Mnichova s letištěm. Ale náklady se z původních 1,9 miliardy euro vyšplhaly až na 3,4 miliardy euro, takže projekt byl zastaven.
Vakuové tunely
Japonsko také chystá rozšíření svého parku hybridních železničních vozů. Tyto vlaky fungují tak, že energii získávají při brzdném manévru. Nikoliv však pro svůj pohon, ale pro vnitřní spotřebu. Získaná energie napájí osvětlení a klimatizaci ve vagonech. Spotřeba paliva zde klesá o téměř 15 %.
Nespí ani Číňané. Ti plánují do roku 2020 postavit vysokorychlostní trať mezi Pekingem a Londýnem, kde by cesta mezi oběma městy trvala 72 hodin.
A nejen to! Čína hodlá stavět nové železniční trasy ve vakuových tubusech. Tím by zcela zmizel jakýkoliv odpor vzduchu a vlaky by mohly doslova letět rychlostí 1000 km/hod.
Zatím je vše ve fázi výzkumu, ale pokud se vychytají technická řešení, se stavbou by se mohlo začít do deseti let.
Tajemství maglevu
Maglev neboli magnetická levitace není objevem nikterak novým – asi každý z nás si někdy vyzkoušel přitisknout k sobě dva magnety. Jeho princip pochopil už před sto lety americký fyzik Robert Goddard (1882–1945) a spočívá v tom, že stejné póly magnetů se odpuzují silou.
Výhodou vznášení se nad kolejnicí je, že zcela schází tření, protože vlak se vůbec s kolejnicí nedostane do kontaktu – souprava jako by letěla asi 10 centimetrů nad dráhou.
Elektromotor není zabudován ve vlaku, ale nachází se na trati v rozbalené a ploché podobě. Na rozdíl od klasického elektromotoru se tu však nevyskytují pohyblivé prvky, protože zbylou část motoru tvoří elektromagnety umístěné na vlaku.
Dodávkou střídavého proudu vzniká magnetické pole, které „běží“ tratí a působí na elektromagnety na spodku vlaku. Tak, jak se mění frekvence střídavého proudu, mění se i rychlost vlaku. Když se směr pole obrátí, vlak zpomalí a nepotřebuje tedy ani brzdy.
