Sonda Rosetta, provozovaná Evropskou vesmírnou agenturou a asteroid Lutetia prožili loni v létě extrémně rychlé „rande“. I krátký okamžik, během něhož se sonda dostala do vzdálenosti 3170 km však stačil na to, aby si dokázala objekt svého zájmu pořádně prohlédnout.

Po dlouho trvající analýze dat mohli vědci říci alespoň toto: jedná se primordiální asteroid, jeden ze zbytků z doby formování sluneční soustavy.

Rosetta přinesla řadu zpráv o povrchu tělesa, které svědčí o mnoha proměnách, jimiž Lutetia v průběhu asi 3,6 miliard let své existence prošla. Jejím hlavním závěrem bylo, že asteroid se zrodil již v počátcích vzniku sluneční soustavy jako autonomní těleso a není tedy zbytkem po pozdější kolizi těles větších, jako je tomu u řady jiných asteroidů.

Stáří asteroidu odhadují vědci pomocí počtu kráterů, které lze na jeho povrchu rozlišit.

Další ze zpráv, které přístroje na palubě Rosetty o Lutetii přinesly je to, že hustota tohoto asteroidu je sice nižší, než vědci předpokládali na základě pozorování ze Země, stále však nebývale vysoká.

Rosetta  tedy „nestihla“ zformovat skutečné kovové jádro, jako mají ostatní planety pevného skupenství.

Věci si nicméně libují, že pro svou misi vybrali v pásmu asteroidů skutečně hodné těleso. „Je to jako prohlížet si pohlednici z dávné historie sluneční soustavy,“ říká jedna z členek vědeckého týmu Rosetta Project Rita Schulzová.