Elektronický průmysl se rozvíjí stále dynamičtěji, ale i on má své limity. Zejména surovinové, protože všechny počítače, notebooky či mobily musí být z něčeho vyrobeny. Důležitou úlohu zde hrají prvky vzácných zemin neboli též lanthanoidy.

Na tyto prvky držela surovinový monopol Čína, vždyť právě zde se vyskytovalo 98 % veškerých světových zásob…

Číňané si samozřejmě uvědomovali, jaký poklad mají v rukou. Postupně omezovali vývoz prvků vzácných zemin a zvyšovali na ně clo, což poškozovalo zejména Japonsko, ale i Evropu.

„Naše zdroje již sotva stačí pokrývat naši spotřebu,“ tvrdilo čínské ministerstvo informací a technologií, ale každému bylo jasné, že Čína si chce svůj monopol udržet a vydělat na něm co nejvíce. Západní analytici odhadli, že vnitřní spotřeba Číny se vyrovná s vlastní produkcí až kolem roku 2013. Jenže ouha!

Japonští badatelé nyní objevili ohromné zásoby prvků vzácných zemin na dně Tichého oceánu.

Gigantické zásoby u Havaje

Číňanům asi spadla brada, když se dozvěděli, že zásoby nalezené japonskými průzkumníky se odhadují na 100 miliard tun. To je neskutečně vysoké číslo, když si uvědomíme, že celosvětové zásoby včetně těch čínských se dosud odhadovaly na pouhých 100 milionů tun.

Je to skvělá zpráva pro výrobce elektroniky, kterým do budoucnosti může odpadnout jedna velká starost.

Tento skutečný poklad se nachází na dvou místech poblíž Havaje a Tahiti. Na ploše pouhé třetiny fotbalového hřiště se tu nacházejí suroviny, jež celosvětovému elektronickému průmyslu vystačí na celý půlrok.

Továrny vyrábějící elektroniku jsou přitom z hlediska spotřeby vzácných zemin doslova otesánkem. Jen v příštím roce mají spolknout 185 000 tun těchto surovin.

Těžba bude problematická

Není náhoda, že právě Japonci investovali prostředky do hledání nových nalezišť. Japonsko je chudé na jakékoliv suroviny, a přitom místní průmysl je na nich životně závislý. Výzkum vedl vědecký tým z tokijské univerzity pod taktovkou profesora Yasuhira Kata.

Objevil nová naleziště v hloubce od 3500 do 6000 metrů pod hladinou moře. Hledané kovy jsou zde ve formě usazenin.

Ovšem dostat tyto kovy z takové hloubky nebude žádná legrace. Byť se už tu a tam kovy z mořského dna těží, technologie v této oblasti nejsou zatím nijak pokročilé. Zatím nelze zcela stoprocentně odhadnout, jak taková těžba může být nejen ekonomicky, ale i ekologicky náročná. Takže ještě nějakou dobu bude Čína těžit ze svého monopolu.

Co jsou vlastně lanthanoidy?

Lanthanoidy jsou skupinou čtrnácti chemických prvků následujících v periodické tabulce za lanthanem. Právě s ním, se skandiem a yttriem tvoří skupinu prvků vzácných zemin. Všechny patří mezi kovy, mají stříbrolesklou barvu a jsou velmi měkké.

Nevyužívají se ovšem pouze v elektronice. Významné uplatnění nalézají ve sklářském průmyslu. Přídavky malých množství různých lanthanoidů mění index lomu vyrobeného skla, působí odbarvování a čeření skloviny nebo upravují absorpční vlastnosti skla pro světlo různých vlnových délek.

V jaderné energetice nacházejí uplatnění především těžší lanthanoidy, které vykazují velmi vysoký účinný průřez pro záchyt neutronů a slouží proto jako součást slitin pro výrobu moderátorových tyčí pro regulaci provozu jaderných reaktorů.