Pomocí počítačového programu byla podoba a gesta osob převedena do počítačového avataru. Vědci pak sledovali 7 párů avatarů. Jeden ze členů páru vysvětloval druhému význam slova, aniž jej mohl zmínit (tedy podobně, jako např. v někdejší televizní soutěži „Kufr“).
Avataři byli mnohem úspěšnější, když mohli svůj výklad doplnit gesty. Zatímco tento typ testu mohly bez problémů provést i reálné osoby, v druhém pokusu už avatary čekal úkol, který mohli provést jen oni. Gesta, jimiž jeden avatar svůj výklad významu slova doprovázel, byla úplně jiná, než ta, která by se k němu hodila. V takovém případě byl již jeho protějšek zmaten zcela.