Není žádným tajemstvím, že rakovinné bujení nezná stereotyp. Zasahuje všechny části těla – každou pak navíc může poškozovat různými způsoby. Některé nádory jsou nezhoubné, jiné pomalu, ale jistě rozhoupávají pacientovi umíráček.

Každým rokem se v České republice stává obětí některého z druhů rakoviny na 30 000 lidí. Mužů, žen, ba i dětí! Nezdá se však, že by nenasytná smrt s hanbou sklonila na důkaz porážky symbolickou zabijáckou kosu.

Naopak! Každoročně je rakovina diagnostikována více než 70 000 nových pacientů.

Celkově s rakovinou v různých stadiích vývoje žije asi 400 000 Čechů. Jen pro představu – je to takové číslo, jako kdyby touto chorobou trpělo celé Brno.

Podle prezidenta České onkologické společnosti Jiřího Vorlíčka však stále více pacientů svůj boj s nemocí vyhrává.  Tuzemští lékaři se v úspěšnosti léčení pohybují podle ředitele Institutu biostatistiky a analýz brněnské Masarykovy univerzity Ladislava Duška tři až pět procent nad evropským průměrem.

Vědci marně hledají hlavního pachatele

Světoznámý onkolog, prof. MUDr. Zdeněk Dienstbier, DrSc., dlouholetý předseda Ligy proti rakovině Praha, říká, že vlastně dosud nikdo neví, co je tzv. spouštěčem rakoviny. Příčiny vzniku zhoubného bujení stále zůstávají předmětem soustavného výzkumu.

Naštěstí se daří nalézat účinné způsoby obrany vůči novým a novým druhům této choroby.

Na vzniku rakoviny se podílí více činitelů. Někteří experti např. tvrdí, že k tomu u někoho postačí přemíra tuků v potravě. Nejčastěji tak prý vzniká nebezpečná rakovina tlustého střeva, karcinom prsu a prostaty.

U nás nyní v průběhu života onemocní na rakovinu každý čtvrtý člověk! Na nádorové onemocnění umírá každý pátý obyvatel – zatím!

Není jen jeden kancerogen

„Vznik nádorové buňky z normální zdravé buňky je výsledkem postupného procesu zahrnujícího působení a komplexní vliv více činitelů povahy fyzikální, chemické i biologické,“ vysvětluje Zdeněk Dienstbier.

Tak máme co do činění s kancerogeny – látkami, které mohou vyvolat rakovinné bujení.

Mezi fyzikální kancerogeny patří např. plastické hmoty, poranění (např. popálení) a hlavně záření. Sem náleží i ultrafialová složka slunečního záření, která může způsobit vznik nádoru kůže a rtu.

Co o hrozbě mohou říci kominíci?

Počet dosud známých chemických kancerogenů se dnes počítá již na tisíce. Na počátku všeho byl kouř z komínů. Před 200 lety kominíci často trpěli nádory šourku. Dnes průmyslové zplodiny ohrožují nejen zaměstnance továren, ale i venkovní prostředí tím, že jako zlověstný džin z láhve unikají do vzduchu, vody a půdy.

To platí nově mj. i o azbestu, který se užíval na stavbě obydlí. Může se zabodávat do plicních sklípků. Tam všude mohou být zárodky karcinomu – zhoubného nádoru vznikajícího překotným bujením buněk epitelu (buněčné tkáně).

Nemusí však dýmat jen komíny chemiček, postačí pouhá cigareta. Podle střízlivých odhadů je kouření příčinou 30–40 % všech úmrtí na rakovinu a u karcinomu plic se na jeho vzniku podílí v 90 procentech.

Konzervovaná rakovina

Každého z nás ohrožují nejen chemické kancerogeny ve vzduchu či vodě. Podle mnoha onkologů se stále větší hrozba skrývá v konzervovaných potravinách, v jejich nevhodné přípravě.

Nevhodná strava způsobuje nádory konečníku a zejména tlustého střeva. Souvisí to prý s množstvím použitých živočišných tuků a bílkovin.

Svou stinnou stránku ukazuje i chemizace zemědělství, kdy chemikálie z půdy či vody mnohdy přecházejí do potravin. Nejnovějším překvapením je, že jako chemické kancerogeny působí některé dlouhodobě užívané léky, paradoxně i část medikamentů užívaných při léčení nádorů.

„Vznikají tak druhotné nádory s dlouhodobým časovým odstupem od primární léčby,“dodává profesor Dienstbier.

Když mužům hrozí 1 procento!

Rakovinou prsu se označují nádorová onemocnění prsních žláz projevující se buď přímo v postiženém prsu nebo v podpaží útvarem, jenž je možno přímo nahmatat. Nedojde-li k léčbě, nádor metastazuje (rozšíří se) do dalších tělních orgánů, např. do mozku, jater, slinivky, střev ale i do kostí.

Častěji jsou postiženy ženy v Evropě, což dávají lékaři do souvislosti s odlišnou konstitucí Evropanek, Asiatek či Afričanek. V Česku každoročně onemocní asi 6000 žen a třetina na následky onemocnění umírá.

Nejvíce rizikovou skupinou jsou ženy nad 60 let věku, ovšem poslední statistiky naznačují, že se rakovina prsu začíná objevovat i ve skupině žen mladších než 35 let. Spouštěcími faktory se mohou stát kouření, nadváha, alkohol i dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce.

Největším rizikem je však genetická podmíněnost. Vyskytla-li se rakovina u matky či sestry, je značná pravděpodobnost, že nádorové onemocnění ženu potká.

A i když se to zdá takřka nepravděpodobné, zhruba 1 % pacientů s rakovinou prsu tvoří muži…

Jak se léčí prsa?

Léčba rakoviny prsu je závislá na mnoha různých faktorech. Prvotní je samozřejmě rychlost, jak se podaří nádor objevit, a tudíž jeho velikost a následné metastázování. Do hry však vstupuje i věk pacientky, její zdravotní stav a životní návyky.

Nejradikálnějším léčebným přístupem je mastektomie, chirurgické odstranění mléčné žlázy či celého prsu, včetně blízkých lymfatických uzlin. Po operaci je pacientka ještě ozařována či podstupuje určitou variantu chemoterapie.

21. STOLETÍ doplňuje:

Britští vědci sledující značný počet pacientů s rakovinou dospěli k zajímavému závěru. Zjistili, že riziko onemocnění rakovinou a smrti v jejím důsledku je poměrně značně podmíněno pohlavím pacienta. Podle nich se na výsledcích, z nichž jako poražení vycházejí muži, podílí především nechuť mužů přizpůsobovat se zdravému životnímu stylu a navštěvovat pravidelně svého lékaře.

Zákeřné riziko

„Nejčastějším zhoubným nádorem českých mužů je rakovina prostaty. Její počet se rok od roku zvyšuje,“ říká Jaroslav Novák, primář urologického oddělení pražské nemocnice Na Bulovce.

V posledních 40 letech stoupl počet pacientů s tímto onemocněním až 6x a úmrtnost se zdvojnásobila. Statisticky vyjádřeno, každý muž má 17% šanci, že jej rakovina prostaty postihne. Každoročně u nás přibývá asi 3500 nových případů a 1400 nemocných mužů zemře.

Nejzákeřnější na této rakovině je, že se dlouho neprojevuje. „Mediálně proslavené“ časté močení, přerušovaný proud moči či pocit neustále plného močového měchýře jsou příznaky nezhoubného zbytnění prostaty.

V případě zhoubném však tyto příznaky nastupují až v posledním stadiu, kdy je naděje na vyléčení již velmi malá.

Zákeřnost tohoto druhu rakoviny spočívá i v tom, že jí nelze žádným způsobem předcházet. Prevence zkrátka neexistuje. Naději však skrývá skutečnost, že při včasném odhalení je tento typ rakoviny poměrně úspěšně léčitelný.

Rakovinová noční můra

Nejhorší, protože ve většině případů smrtelnou, je rakovina pankreatu (slinivky břišní). I v případě včasného odhalení a nasazení léčby je naděje na přežití rok od jejího diagnostikování pouhých 5 %. A pouhé 1 % nemocných přežívá déle než 5 let….

Lékaři dodnes netuší, co vlastně za rakovinou slinivky stojí. Spíše se pouze domnívají, že na prvním místě je dědičnost, na druhém chronický zánět slinivky, jenž může způsobovat nadměrná konzumace alkoholu.

Projevy rakoviny slinivky jsou různé. Od nebolestivé žloutenky v případě, kdy nádor ucpe žlučovody, až po případy, kdy pacienta bolí břicho, hubne, je malátný, unavený a trpí nechutenstvím. Podaří-li se nádor objevit v prvním stadiu, musí se napadená tkáň bezpodmínečně odstranit.

Většinou je však tato varianta rakoviny objevena až v okamžiku, kdy se již „úspěšně rozlezla“ za pomoci metastáz například do jater.

Češi vládnou světu! V rakovině střev!

V úmrtnosti na kolorektální karcinom (rakovina tlustého střeva) patří České republice nelichotivé prvenství. Za část případů může stejně jako u jiných typů rakoviny genetická podmíněnost, ovšem za část daleko větší si můžeme sami.

Na onom nepěkném prvenství se podílí česká strava. Zvláště konzumace značného množství tuků a bílkovin, kombinovaného s nízkým příjmem vlákniny, která by pomáhala střeva čistit (optimální je denní dávka přibližně 30 g vlákniny).

Podle některých odborníků má rakovinové prvenství úzkou spojitost s další naší zlatou medailí – s konzumací piva.

Zpočátku se nádor ve střevě nijak neprojevuje, může (ale nemusí!) jen docházet k objevu jasně červené krve ve stolici, později nastupuje nechutenství, ubývání na váze, bolest břicha.

Přitom bránit se rakovině tlustého střeva je vcelku jednoduché. Stačí dodržovat jistá stravovací pravidla, omezit konzumaci piva a ve věku nad 45 let se nechávat pravidelně testovat na skryté (okultní) krvácení.

V případě objevení se nádoru je napadená část střeva chirurgicky odstraněna.

21. STOLETÍ dodává:

Od roku 1976 u nás působí Národní onkologický registr, který sleduje všechny novotvary a úmrtnost na ně. Od jeho založení jen do roku 1998 zemřelo 659 000 registrovaných osob, což je téměř tolik jako počet obyvatel Brna, Plzně a Liberce dohromady. Každý třetí postižený umírá před dosažením důchodového věku.

Připomíná to bludný kruh

Ke změnám normální buňky, jejichž výsledkem je rakovina, může dojít u celé řady buněčných druhů. Záludnost choroby a hlavní potíž s jejím léčením spočívá v tom, že nádorové buňky se od buněk zdravých liší kromě své schopnosti neomezeného množení jen nepatrně.

Organismus je tedy zprvu nepokládá za škodlivé vetřelce. Proto se proti nim nebrání vůbec, anebo teprve tehdy, když už je pozdě a nádor získá drtivou přesilu.

Potíž je v tom, že většina nádorů není jen nějakou beztvarou masou, ale výborně organizovaným tvarem, který má dvě složky: První z nich představuje tkáň složená z pravých nádorových buněk. Vedle ní se však vytváří i tzv.

stroma, které pozůstává ze zdravých buněk. Patří sem zejména cévy a různá podpůrná „zařízení“ pilně zásobující nádorovou tkáň kyslíkem a živinami. V nádorech bývá často i množství mezibuněčné hmoty, např. kolagenu.

Zkáza se jmenuje metastáza

Nádorové buňky rozeznává náš organismus jako cosi cizorodého a pomocí imunitního systému se vetřelce snaží zneškodnit. Odborníci to označují za „imunologický dozor“. Pokud selže, otevírá volnou cestu pro nádorový růst.

Z primárního ložiska se pak postižení často šíří krevním oběhem, buňky primárního nádoru utlačují sousední tkáně, prorůstají (metastázují) do cévního a mízního oběhu a zakládají nová ložiska ve zdravých tkáních a orgánech. Pohroma se rapidně rozšiřuje jak divoká vody při katastrofálních povodních.

Bohužel, tuto dravost prokazují zejména maligní nádory, které jsou posly zhouby. U benigních (nezhoubných) nádorů jde spíše o pouhý růst objemu. Všechny druhy rakoviny poškozují, ničí organismus „nuceného“ hostitele tím, že různou měrou narušují některé základní životní funkce.

21. STOLETÍ dodává:

Podle původu a biologického chování rozdělila speciální onkologie nádory do pěti hlavních skupin:

1. nádory epiteliálního (výstelkového) původu. Jsou nejběžnější a označují se jako karcinomy (např. prsu, plic, střeva).

2. nádory pojivových tkání (kostí, cév, svalů), zvané sarkomy.

3. nádory krvetvorných s lymfoidních (mízních) tkání – lymfomy a leukémie

4. nádory nervové tkáně

5. nádory smíšené, které jsou obtížně klasifikovatelné, protože se skládají z více tkání.

Stejně tak jako u jiných závažných onemocnění, také zde se v mnoha rodinách jako prokletí přenáší zvýšená dispozice k onemocnění rakovinou. Podle nejnovějších zjištění to však není ve více jak pěti procentech případů.

Hlavní roli v dramatu života hraje čas

„Nemocný náhle hubne, je ochablý, unavený, má pocit plnosti žaludku. Dochází ke změně tvaru či velikosti mateřského znaménka. Objevují se opary, stroupky či vřídky, které se nehojí. Dlouho přetrvává chrapot nebo kašel, bolesti v žaludku či okolo něj, v  moči či stolici lze objevit krev.

Trvají-li takovéto projevy déle než čtrnáct dnů, měli by postižení vyhledat lékaře,“ stručně charakterizuje počáteční příznaky rakoviny Zdeněk Dienstbier.

Ovšem nemusí vždy jít o rakovinu. Pokud už lékaři vyřknou krutý ortel, nemusí pacient zápas s osudem vzdávat předem. Nejen proto, že většina rakovinných druhů není zhoubná.

Co nás čeká v roce 2030?

V roce 2030 se očekává trojnásobné zvýšení výskytu nádorů. Nedávno se na tom při výročním kongresu Americké společnosti klinické onkologie v Orlandu shodlo 30 000 onkologů ze 100 zemí. Byl mezi nimi i profesor MUDr. Luboš Petruželka, CSc., přednosta Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty UK v Praze.

„Týká se to vyléčených nemocných, ale i lidí nově postižených. Každých osm minut přibude nový onkologický pacient a každý den této nemoci podlehne osmdesát lidí,“ říká Luboš Petruželka.

Každoročně rakovina ve světě zahubí na 7 000 000 lidí. V roce 2030 by to mělo být už skoro třikrát více. Počet úmrtí na rakovinu tak převýší množství kardiovaskulárních onemocnění, která v současnosti černou statistiku smrti vedou.

Nastupují nové zbraně!

V posledních letech dosáhli zajímavých výsledků při likvidaci některých druhů rakoviny i čeští vědci. Prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc., z Mikrobiologického ústavu AV ČR v Praze zaujala svět tzv. řízenými střelami.

Miniaturní nosiče dopraví až k nádorové buňce léčivo, které tam exploduje. Směřuje mj. proti chronické leukémii.

Důležité jsou výzkumy v imunologii a genetice. Genetické inženýrství se snaží vyřadit poškozený gen.

„Do 20 až 30 let bude existovat lék na všechny druhy rakoviny,“ vyslovil smělou domněnku genetik a expředseda AV ČR, prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc. Domnívá se, že velmi pomůže příroda. To potvrzují i vědci z Olomouce, když nedávno objevili látku odvozenou od rostlinných růstových hormonů. Nazvali ji olomoucin a umí ovlivnit růst nádorů.

Odborníci mnohdy končí ve slepé ulici

Nové zkušenosti ze světa však ukazují, že u mnoha (prý až 70 %) nemocných volí lékaři špatnou, a tudíž neúčinnou léčbu. Proto se má léčení provádět pouze v zařízeních, která disponují molekulární diagnostikou.

Opravdu účinný lék na rakovinu totiž musí být „šitý na míru“ pro každého nemocného. Tak dostává šanci tzv. individualizovaná a cílená terapie. U každého postiženého na základě genové charakteristiky se zvolí jedinečná léčba.

To je stále výraznější symbolické světlo na konci předlouhého tmavého tunelu zvaného rakovina.

Více se dozvíte:

B. Skála, Z. Dienstbier: Informovaný pacient: 2010

https://www.lpr.cz

www.svod.cz

Rak za nic nemůže

Slavný řecký lékař Hippokrates (460–370 př. n. l.) pro rakovinu používal termín karkinóma. Vysvětluje mj., že rakovina prsu mívá obvykle dlouhé výběžky, které se podobají tenkým račím nohám a pronikají do zdravých tkání.

Od řeckého názvu raka – karkinos nebo kraba – onkos či z latinského cancer (= rak) vychází současné pojmenování rakoviny v češtině i v mnoha jiných jazycích.

Z řeckých a latinských kořenů se rovněž odvozuje několik odborných termínů: karcinogenní látky (karcinogeny), onkogenní viry a vůbec onkologie – věda o nádorech.

Egyptské mumie promluvily

*Nádorové onemocnění není postrachem obyvatel až moderní doby.

*Archeologové je odhalili již u egyptských mumií. Tenkrát však škála postižení jednotlivých orgánů nebyla tak široká jako nyní.

*Počátky léčby nádorů se datují až od 19. století, kdy se jim začali věnovat patologové, internisté a gynekologové.

*Zpočátku se léčilo jen chirurgicky (odstraněním nádoru). Širší možnosti nabídlo objevení rentgenového záření a radia.

*V roce 1902 se ustavil Spolek pro potírání rakoviny v Praze.

*Metropole měla v nemocnici Na Bulovce od roku 1936 Radioléčebný ústav; dnes zde působí Ústav radiační onkologie.

*Brno má Masarykův onkologický ústav.