Lidská potřeba proměňovat sebe sama i své blízké okolí prostřednictvím barevných nátěrů je podle antropologů znakem rozvinutého symbolického myšlení. Nový nález z jeskyně Blombos v Jižní Africe nedávno ukázal, že tato potřeba se zrodila v mnohem vzdálenější minulosti, než si vědci doposud mysleli.

Autorem objevu byl profesor archeologie  Christopher Henshilwood, který působí na slavné jihoafrické University of the Witwatersrand a současně také na univerzitě v norském Bergenu. A co že se mu to vlastně v jeskyni v blízkosti oceánu podařilo nalézt?

Šlo o schránku mořského plže ušně, tedy něco, čemu bychom běžně řekli škeble. Detailní analýza tohoto 100 000 let starého artefaktu ukázala, že obsahuje zbytky okru, tedy přirozeně se vyskytujícího červeného barviva, jemuž jeho barvu dává trojmocné železo.

Kromě této pradávné „palety“ však prof. Henshilwood objevil ještě kompletní sadu „malovátek“, tedy náčiní sestávajícího z úlomků kostí a kamenů, které pradávný Homo sapiens využíval k míchání barev.

Podle Hensilwooda, který se svým objevem nedávno seznámil veřejnost prostřednictvím časopisu Science, jde o nejstarší známý případ systematického ovládnutí chemických procesů za účelem výroby dekorace.