Jak tomu již v dnešní vědě bývá, špičkový výzkum se neobejde bez spolupráce specialistů z oborů, které spolu ještě nedávno vůbec nesouvisely. Takovou „nesourodou“ dvojicí jsou i archeolog Brendan Foley  z Oceanografického institutu ve Woods Hole v Massachussetts a genetička Maria Hanssonová z univerzity ve švédském Lundu.

Archeolog Foley dodal materiál v podobě zbytků vynesených z devíti amfor vynesených z řeckých vraků, potopených v průběhu období 5. – 3. stol. př.n.l., jeho kolegyně do projektu zase přinesla know-how z oblasti molekulární genetiky.

Společnými silami se jim podařilo identifikovat genetické stopy nejrůznějšího materiálu, který lodi vezly na své palubě za účelem směny na některém ze vzdálených míst na pobřeží Středozemního moře. Ke svému překvapení našli vědci stopy po víně jen v pěti z devíti amfor, o nich se předpokládalo, že sloužily primárně k uskladňování právě této komodity.

Mezi další často nalezenou DNA patřila jaderná informace olivovníku, luštěnin, zázvoru, vlašských ořechů, jalovce a také řady bylinek, jako je máta, tymián a dobromysl (oregáno).

Brendan Foley je přesvědčen, že tento typ výzkumů zdaleka není u konce. „V řeckých muzeích jsou uloženy tisíce amfor. S naší metodikou můžeme poměrně snadno proměnit naše porozumění tomu, jak vypadal svět antického obchodu,“ vysvětluje Foley.