Ve Střední Asii mezi Kaspickým mořem a Aralským mořem se rozprostírá asi 200 000 km2 rozlehlá náhorní plošina Usťjurt. Její průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 200 metrů. Nejvyšší vrchol stěží atakuje 370 metrů.
Zmiňovaná plocha Usťjurtu zhruba dvaapůlkrát převyšuje rozlohu České republiky. Ovšem na nejvyšší vrchol 370 m n. m. by praotec Čech kvůli rozhledu rozhodně nelezl. I Říp je totiž skoro o 80 metrů vyšší.
Usťjurt z většiny tvoří hlína, takřka nekonečný písek a také vápencové desky, v nichž se drží solná jezera. Pod povrchem plošiny čekají poměrně značné zásoby ropy a zemního plynu.
První průzkumníci přišli před 200 lety
Takřka dvě století již geologové zkoumají zdejší krajinu. První oficiální velká expedice sem dorazila v roce 1830 pod vedením německého přírodovědce Friedricha Wilhelma Heinricha Alexandra von Humboldta (1769–1859).
Pokud jste fanoušky horské turistiky, asi vás zdejší krajina příliš nenadchne, ale pokud dáte přednost před šplháním po skalách „normálnímu“ chození, budete odměněni neobvyklými pohledy, jakých je schopna jen step, polopoušť či poušť.
Budete-li mít štěstí, narazíte třeba na některého ze zdejších vzácných obyvatel – karakala (Caracal caracal), který je blízkým příbuzným našeho rysa, antilopu saiga (Saiga tatarica) či divokou ovci archal (Ovis orientalis vignei).
Mírně zvlněný povrch je navíc domovem i mnoha dravců. Svůj revír zde tak má například raroh velký (Falco cherrug), některé druhy sov a také supi.