Zlato a další těžké kovy dlouho přidělávaly na tvářích geologů vrásky. Podle teoretických modelů bychom totiž zlato v blízkosti zemského povrchu nacházet neměli. Díky své tíži mělo kdysi doputovat do hlubin planety a zůstat v nich pohřbeno navždy.

Ledaže… Ledaže pozemské zlato nepochází z původního materiálu, ale bylo na planetu doneseno meteority.

Představa, že zlato a další kovy byly do zemského pláště a kůry dostala z vnějšího vesmíru prostřednictvím meteoritů, není mezi vědci žádnou velkou novinkou. Tým geologů pod vedením Mattiase Willbolda z univerzity v anglickém Bristolu se však rozhodl, že se pokusí podpořit tuto myšlenku jednoznačným důkazem.

Na výzkumy se vydal do oblasti Isua v Grónsku, jejíž horniny jsou staré až 3,8 miliardy let. Ve skutečnosti jsou však ještě starší, neboť si „pamatují“ dobu před asi 4,3 miliardami let, kdy ještě bublaly v natavené formě v hlubinách zemského pláště.  Jejich stáří je natolik velké, že byly vytvořeny ještě před obdobím velkého bombardování.

Při průzkumu těchto svědků pradávných časů došli geologové k názoru, že podíl jistých izotopů wolframu je v těchto horninách jiný, než je v pozdější pozemských horninách. Povrch Země pře bombardováním meteority vypadal jinak, než po něm.

A právě rozdílný podíl těchto izotopů je podle vědců velmi dobrým důkazem pro to, že za změnou  zastoupení těžkých kovů stály právě meteority.