Lidé mohou vyvíjet nové technologie a zvířata se mohou stěhovat do jiných regionů. Rostliny jsou vázané na jejich umístění, a přesto dokážou obývat tak rozdílné prostředí, jako např. huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), který se nachází po celé severní polokouli.

Jak to dokáže? V roce 2008 byl zahájen projekt „1001 genomů“, na kterém se podílí jedenáct výzkumných ústavů z celého světa. Vědci našli obrovské množství variant v celém genomu – kromě milionů malých rozdílů, které vedou k rozmanitosti molekulárních genových produktů, našli stovky genů, které u některých kmenů chybí nebo naopak mají u rostlin z jiných lokalit větší počet kopií.

Tento genetický program si poradí s teplem a suchem v severní Africe, stejně jako s chladem středoasijských vysočin i mírného pásma v Evropě. Mezinárodním tým provádí sekvenční analýzu genomu Arabidopsis thaliana po celé Evropě a Asii.

Největší genetickou rozmanitost zjistili vědci na Iberském poloostrově, kde se rostliny vyskytují už velmi dlouho. V oblastech střední Asie, které byly kolonizovány po poslední době ledové, mají rostliny Arabidopsis relativně jednotný genom.

Navíc mají tyto populace nadprůměrný počet mutací. Za normálních okolností se mutace odstraňují přirozeným výběrem v průběhu doby, ale v „mladé“ populaci to evoluce ještě nestihla.

Vědci zjistili, že u rostlin z různých oblastí se liší ve své struktuře a funkci tisíce proteinů. Kromě toho zjistili přítomnost nadbytečných kopií genů, genových ztrát, stejně jako nových genů, které byly dříve k dispozici pouze u jiných druhů rostlin.

Studie by mohla pomoci připravit cestu pro novou éru genetiky, ve které mohou být identifikovány alely (konkrétní formy genů) podporující fenotypovou rozmanitost s aplikacemi i při výzkumu lidského genomu.