Čeští ornitologové označili v minulých dnech několik rorýsů speciálními geolokátory. Doufají, že s jejich pomocí odhalí místa, kde tito obdivuhodní ptáci zimují.
Migrace rorýse obecného (Apus apus) v Evropě je předmětem pozornosti ornitologů z univerzity ve švédském Lundu. Tým pod vedením prof. Susanne Ǻkessonové zahájil v roce 2009 výzkum migračních tras a zimovišť rorýsů z hnízdišť v jižním Švédsku.
V roce 2010 se přidaly další západní Evropy a Izrael a od letošního roku i Česko.
Výzkum je založen na použití tzv. geolokátorů, s jejichž pomocí je možné zpětně rekonstruovat trasu, po které se označený rorýs pohyboval na cestě do zimovišť i během návratu na hnízdiště. Geolokátory pracují na jiném principu, než u nás, především díky sledování černých čápů, známější satelitní vysílače.
Jejich velikost a hmotnost však zatím neumožňují použití na malých druzích ptáků. Geolokátory, vybavené miniaturním fotovoltaickým článkem zásobujícím zařízení o hmotnosti 0,6 g potřebnou energií, fungují jako mobilní datová úložiště.
Získat data je tedy možné pouze opakovaným odchytem ptáka. Pro podobné typy výzkumů jsou proto vhodní pouze ptáci s pevnou vazbou na hnízdiště (tzv. fidelitou), mezi které rorýs patří.
Z několika vytipovaných padla finální volba na hnízdní kolonii sídlící v půdních prostorách budovy Základní školy v Pečkách. Zde byly v loňském roce ve spolupráci s vedením školy v rámci revitalizace a zateplení objektu úspěšně provedeny úpravy atikové římsy, umožňující rorýsům přístup ke hnízdištím.
„Letos zde hnízdilo minimálně 19 párů rorýsů,” sdělil koordinátor projektu Lukáš Viktora a dodává: „Potřebovali jsme geolokátory opatřit 10 dospělých ptáků. Pro účely projektu je taková velikost kolonie dostačující.” Odchyt rorýsů a instalaci geolokátorů provedli ornitologové z ČSO a z Kroužkovací stanice Národního muzea ve dvou červencových termínech.
„Součástí výzkumu bylo také získání některých biometrických údajů, především délky křídla a hmotnosti rorýsů,” uvádí Lukáš Viktora a pokračuje: „Rorýsům jsem také odebrali vzorky peří pro následnou genetickou analýzu.“.
Po návratu rorýsů na hnízdiště v květnu 2012 budou ptáci zpětně odchyceni a geolokátory zaslány k podrobné analýze dat do švédského Lundu. O tom, kam a kudy se rorýsi na svých dlouhých a nebezpečných cestách ubírali se tak, pokud se vše podaří, dozvíme více až v závěru roku 2012. Na poodhalení dosud prakticky neznámé oblasti rorýsího života však již nyní netrpělivě čekají nejenom ornitologové, ale i žáci ZŠ v Pečkách a další obdivovatelé těchto nesmírně zajímavých ptáků.
Česká společnost ornitologická (ČSO) se výzkumu a praktické ochraně hnízdišť rorýse obecného soustavně věnuje od roku 2004, kdy se rorýs stal ptákem roku.
Zvláštní poděkování patří řediteli ZŠ v Pečkách Luboši Zajícovi za ochranu hnízdišť rorýsů při rekonstrukci školní budovy i umožnění výzkumu rorýsí kolonie.
Tiskova zprava ČSO
Fotografie: © Lukáš Viktora/archiv ČSO
