Minerální látky tvoří čtyři procenta celkové hmotnosti člověka. Náš organismus je potřebuje jako stavební hmotu, z níž se rodí tkáně (mj. kosti, zuby), hormony či krevní buňky. Důležité jsou i ve funkčních systémech – v organismu udržují stálé vnitřní prostředí, regulují, aktivují a kontrolují metabolické procesy a zajišťují vedení nervových vzruchů.

Anorganické látky

Minerály nerostného původu. Tělo si je nedokáže samo vyrobit, a proto je musíme přijímat s potravou. Cca 83 % jejich množství je uloženo v kostech. Minerální látky představují rozmanitou druhovou škálu. Současná věda je ve vztahu k lidskému organismu dělí na tři zásadní skupiny:

nezbytné (esenciální), prospěšné (biogenní) a škodlivé (ablogenní – toxické – viz dále).

21. STOLETÍ upozorňuje: Organismus negativně ovlivňuje nedostatek, ale i nadbytek určitých minerálů. (Viz heslo Členění minerálů.)

Bor (B)

Stopový prvek nezbytný pro kalcifikaci (zvápenatění) kostí a k udržení jejich kvality i ve starším věku. Nově se ukazuje jeho možný význam při tvorbě mužského pohlavního hormonu testosteronu. Nedostatek může bránit metabolismu vápníku a tím vést k lámavosti kostí.

Nový výzkum ukazuje, že bor dramaticky zvyšuje krevní hladinu ženského hormonu estrogenu a jiných látek zabraňujících úbytku vápníku a demineralizaci kostí. Zdroj: jablka, hrušky, hrozny, datle, rozinky, broskve;

luštěniny (zejména sójové boby), ořechy a med. Doporučená denní dávka (DDD) není přesně určena, jde však o omezené množství.

21. STOLETÍ upozorňuje: Bor u žen působí jako mírná terapie nahrazující pohlavní hormon estrogen.

Členění minerálů

Podle množství, které tělo potřebuje, známe tradiční dělení na minerály (makroprvky) a stopové prvky (mikroprvky). K minerálům patří mj. vápník, chlorid, draslík, hořčík, sodík, fosfor. Pro zachování všech tělesných funkcí je u nich nutný přísun více než 50 mg za den.

Stopové prvky se vyskytují v koncentraci nižší než 50 mg/kg tělesné hmotnosti (s výjimkou železa). Příklady: mj. měď, zinek, mangan a selen. Např. selen jako antioxidant chrání buňky před poškozením volnými radikály.

Je nezbytný pro zdravý pohlavní vývoj. Nabízejí ho ryby, maso, máslo, avokádo a čočka.

21. STOLETÍ upozorňuje: Ke správné funkci organismu jsou třeba oba typy minerálů.

Draslík (K)

Třetí (po vápníku a fosforu) nejčastější minerál v lidském těle. Je to elektrolyt (viz dále), který spolu s ostatními elektrolyty (např. sodík) vede nervové vzruchy, zahajuje svalový stah, reguluje srdeční tep a tlak.

Umožňuje přeměnu krevního cukru (primárního paliva organismu) na glykogen jako skladovatelnou formu energie, ukládanou v játrech a ve svalech.

Snižuje krevní tlak, omezuje riziko srdečních onemocnění a mozkových příhod. Zbavuje únavy a podrážděnosti. Zdroj: čerstvá zelenina a ovoce (brambory, rajčata, banány, meruňky, citrusy, ovocné šťávy), ořechy, maso, drůbež, mléko a jogurt, obiloviny, luštěniny.

Doporučená denní dávka (DDD): 2000–3550 mg pro muže i ženy.

21. STOLETÍ upozorňuje: Nedostatek draslíku způsobuje křeče.

Elektrolyt

Jako obecný pojem představuje vodivý roztok. Vzhledem k tomu, že běžné tekutiny (voda) jsou obvykle elektrickými izolanty, výraz elektrolyt obecně znamená rozpouštědlo s přidanými rozpuštěnými látkami.

Rozpouštěné látky se velmi často ve vodě rozpadají na elektricky nabité části. Ty umožňují průchod elektrického proudu roztokem, který se proto nazývá elektrolyt. U minerálních látek je to látka přijímající kladný nebo záporný náboj, pokud je rozpuštěna ve vodnatém prostředí krve.

21. STOLETÍ upozorňuje: Z hlediska výživy pomocí minerálních látek je typickým elektrolytem voda s rozpuštěnými solemi, obsahující tudíž ionty sodíku, draslíku, vápníku atd.

Fosfor (P)

Po vápníku druhý nejčastěji zastoupený minerál v organismu. Průměrně velký člověk ho má v těle cca 650 g. Celkem 85 % tohoto množství se koncentruje v kostech a v zubech (spolu s vápníkem, kterého je tam dvakrát více).

Zbytek najdeme v krvi a v dalších tkáních – zejména v srdci, ledvinách, mozku a svalech. Posiluje zuby, působí preventivně proti zubnímu kazu. Je důležitý pro správnou funkci ledvin. Zdroj: maso, drůbež, ryby, vejce, semínka, ovoce (angrešt, rybíz) a zelenina (hrášek, chřest, kukuřice). DDD: 800 mg pro muže i ženy.

21. STOLETÍ upozorňuje: Nedostatek fosforu způsobuje mj. lámavost kostí, ztrátu chuti k jídlu aj.

Germanium (Ge)

Do značné míry neprobádaný prvek. Zatím se ví, že má silné analgetické (utišující) účinky a dokáže vyvolat efekt lepšího využití kyslíku tkáněmi. Organicky vázané germanium se proto stává populární mezi profesionálními sportovci.

Objevila se i zmínka o příznivém vlivu germania na produkci interferonu, což je látka odpovědná za naši odolnost proti virovým onemocněním. Zdroj: česnek, aloe vera, kostival a žen-šen. DDD: Někteří autoři udávají 0,2 mg, jiní až 3 mg za den.

21. STOLETÍ upozorňuje: Normální potravou však nelze dodat do těla více než 0,1 mg, a to i za předpokladu, že konzumujeme zeleninu nebo ovoce pěstované na půdě s vyšším obsahem germania.

Hořčík (Mg)

Především reguluje činnost nervové soustavy – tlumí stres, působí jako antidepresivum, zabraňuje svalovým křečím. Pomáhá snižovat hladinu cholesterolu a slouží jako prevence proti vzniku srdečních onemocnění, snižuje krevní tlak.

Zabraňuje vzniku ledvinových kamenů. Přispívá ke správné funkci prostaty. Snižuje riziko cukrovky, epilepsie a aterosklerózy (kornatění tepen). Zdroj: celozrnné výrobky, semena, minerální vody, mák, maso, ořechy, vločky a luštěniny. DDD: muži – 300 mg, ženy – 270 mg.

21. STOLETÍ upozorňuje: Nedostatek hořčíku ohrožuje děti předškolního věku a těhotné a kojící ženy. To se projevuje mj. nespavostí, neurózami, alergiemi, astmatem…

Chrom (Cr)

Velice důležitý stopový prvek, který se podílí na přeměně cukrů ze stravy. Velmi účinný je rovněž při přeměně tuků na energii, a to nepřímo přes inzulín a štítnou žlázu. Tím omezuje riziko vzniku nadváhy, popř.

tělesnou hmotnost pomáhá dost snižovat. Zdroj: celozrnné obilniny, brambory, švestky, ořechy, pivovarské kvasnice, dary moře. DDD: 50–200 mikrogramů (mcg).

21. STOLETÍ upozorňuje: Běžná strava nabízí chromu málo, což zvyšuje hrozbu onemocnění cukrovkou.

Jod (I)

Stopový prvek má v organismu jedinou hlavní funkci: Je zcela nezbytný pro štítnou žlázu k tvorbě tyroxinu – hormonu, který řídí látkovou výměnu všech tělesných buněk. Nejnovější výzkumy avizují přímou souvislost mezi jodem a mentálními schopnosti.

DDD: 150 mcg pro muže i ženy. (Jediná lžička jodizované soli obsahuje cca 300 mcg jódu.) Zdroj: zejména ryby, kupodivu i višně.

21. STOLETÍ upozorňuje: Nedostatek jodu může vést k potratu, předčasnému porodu, vyšší úmrtnosti novorozenců, kretenismu, snížení činnosti štítné žlázy. Nadbytek jódu je toxický – způsobuje mj. dechové potíže, zvracení, bolesti hlavy, průjmy aj.

Křemík

Jako součást kostí, chrupavek a mezibuněčné pojivové tkáně je nezbytný pro správné fungování buněk a tkání a syntézu vitamínu B1 v lidském organismu. Kontroluje přenos nervových impulzů. Je důležitý i pro růst vlasů, nehtů a zubů.

Chrání kůži před ochabováním a rozjasňuje oči (proto je nazýván »minerálem krásy«). Pomáhá při hojení slizničních a kožních onemocnění a při tuberkulóze. Zvýšení jeho příjmu odhání osteoporózu (řídnutí kostí.) Nově se ukazuje i jako protisklerotický.

Zdroj: jablka, pomeranče, třešně, mandle, rozinky, syrové zelí, cibule, karotka, čekanka, lilek, dýně, celer, červená řepa, okurka, ryby, med a zrna, celozrnné obiloviny. DDD: 200 mg pro dospělého.

21. STOLETÍ upozorňuje: Hlavním příznakem nedostatku křemíku je přecitlivělost na chlad.

Lithium (Li)

Příznivě ovlivňuje psychickou pohodu, plodnost a růst člověka i vývoj paměťových schopností. Zvyšuje odolnost vůči infekcím. Snižuje nepříznivý vliv nadměrného příjmu sodíku při obvykle vysoké konzumaci soli, neboť také snižuje vstřebávání sodíku ze stravy ve střevě a zpětné vstřebávání v ledvinách.

Zdroj: česnek, obilné otruby, melasa. DDD: 3–5 mg, není přesně stanovena.

21. STOLETÍ upozorňuje: Běžný příjem lithia v potravě je poměrně nízký. Jeho zvýšení o jediný mg denně může působit u člověka pozitivně na zlepšení duševní rovnováhy. Dřív se používalo v psychiatrických léčebnách ke zklidňování pacientů.

Měď (Cu)

Podporuje metabolismus železa a podílí se na buněčném dýchání. Zpevňuje krevní cévy, kosti, šlachy a nervy. Pomáhá udržovat plodnost. Udržuje zdravé vlasy a kůži. Podporuje krevní srážlivost. Působí preventivně proti chorobám srdce a rakovině.

Zdroj: mořské ryby, celozrnné výrobky, luštěniny, listová zelenina, ořechy, vločky, zelenina (ředkvičky, rajčata) a ovoce (hrušky, jahody, švestky, meruňky), houby. DDD: 1,2 mg pro dospělého.

21. STOLETÍ upozorňuje: Nedostatek Cu se projevuje únavou a zvýšením krevního tlaku (hypertenzí).

Nikl (Ni)

Biologická účinnost niklu se zkoumá v souvislosti se sníženou sexuální aktivitou. Zdroje: obilniny, ořechy, mořské plody. DDD: Není oficiálně stanovena. Předpokládá se, že denní potřeba u dospělých je asi 35 μg niklu.

21. STOLETÍ upozorňuje: Dosud vědci neobjasnili mechanismus jeho působení.

Olovo (Pb)

Toxický prvek, který do organismu přichází zejména vinou výfukových plynů. Jiný zdroj: Olovo je i v různých potravinách, především konzervovaných.

21. STOLETÍ upozorňuje: U dětí vyvolává poruchy jemné motoriky a chování – včetně zhoršení psychického vývoje.

Poměrný obsah minerálů v těle

V organismu průměrně vážícího zdravého muže najdeme 7000 gramů vápníku, 1800 g dusíku, 780 g fosforu, 140 g draslíku, 100 g sodíku, 19 g hořčíku. Pokud jde o mikroprvky, drtivě dominuje železo se 4000 mikrogramy (mg).

Následuje fluor (2600 mg) zinek (2000 g), a potom ve velkém odstupu jod (150 g), selen (150 mg), měď (100 mg) a chrom (15 mg).

21. STOLETÍ upozorňuje: I malá změna hladiny koncentrace nejdůležitějších minerálů stačí k vyvolání rizikových stavů organismu.

Rovnováha minerálů v organismu

Zásadní podmínka dobrého zdraví. Nejpodstatnější je udržet rovnováhu základních čtyř prvků – sodíku+draslíku+vápníku+hořčíku. Uvedené prvky totiž zajišťují optimální průběh všech životních funkcí tím, že ovlivňují činnost buněčných membrán (včetně nervových buněk). Citlivá rovnováha však platí i pro mnohé stopové prvky.

21. STOLETÍ upozorňuje: Pokud např. přijímáme příliš mnoho selenu a málo zinku, stává se selen toxickým!

Sodík (Na)

Důležitý pro udržení vnitřního prostředí. Zajišťuje nervovou a svalovou činnost. Stimuluje činnost ledvin a podporuje metabolismus minerálů. Zdroj: stolní sůl (chlorid sodný – NaCl), ančovičky v konzervě, masné polotovary. DDD: 1600 mg pro dospělou osobu.

21. STOLETÍ upozorňuje: U nás i v jiných vyspělých zemích je doporučené množství sodíku mnohokrát překračováno – např., vinou uzenin a jiných slaných potravin.

Toxické minerály

Celosvětový problém vyspělých zemí. Tyto prvky do našeho organismu pronikají stravou, tekutinami, dýcháním, kontaktem naší pokožky s kontaminovanými materiály, i jinými (méně frekventovanými) způsoby. Na takové škodliviny jsou nejcitlivější děti.

Zvlášť nebezpečné je olovo, kadmium (mj. zvyšuje krevní tlak), rtuť (mj. postihuje už mozek plodu). Jedním z nejčastěji kontaminujících kovů je hliník, který se přidává při tavení sýrů, konzervaci zeleniny a ovoce.

21. STOLETÍ upozorňuje: Hliník obsahují i prášky do pečiva, dětské sušená mléčná výživa apod. Doporučuje se nevařit v hliníkových nádobách.

Umělý přísun minerálů

Kvůli různým přípravkům v potravě se umělý přísun minerálů do těla rapidně zvyšuje.

21. STOLETÍ upozorňuje: Odborníci na výživu varují, že přemíra těchto potravinových doplňků může být pro některé osoby škodlivá.

Vápník (Ca)

Základní součást kostí a zubů, nezbytná pro mnoho tělesných funkcí – např. pro srážení krve a svalovou činnost. Vápník pravděpodobně snižuje i krevní tlak, podporuje činnost srdečního svalu. Zdroj: mléčné výrobky (mléko, jogurt, tvaroh a sýry), pomerančová šťáva, losos, olejovky v konzervě, brokolice a mandle. DDD:1000 mg pro muže a ženy do 50 let, 1200 mg pro starší osoby.

21. STOLETÍ upozorňuje: Nedostatek často vede (zejména u starších žen) k lámavosti kostí.

Zinek (Zn)

Koncentruje se ve svalech, kostech, kůži, ledvinách, očích, slinivce a u mužů v prostatě. Je rozhodující složkou imunitního systému. Pomáhá v prevenci nachlazení, chřipky i jiných infekcí. Podporuje metabolismus cukrů, má vliv na funkci pohlavních žláz.

Urychluje hojení ran. Zklidňuje trávicí obtíže, může zlepšovat plodnost, zmírňuje hučení v uších.  DDD: 15 mg pro ženy i muže. Zdroj: hovězí a vepřové maso, játra, drůbež, dary moře, dýňová semínka, pšeničné klíčky, celozrnné výrobky, mák, vločky, vejce, sýry.

21. STOLETÍ upozorňuje: Naše tělo zinek nevytváří ani neukládá, takže se musí stále doplňovat z vnějších zdrojů.

Železo (Fe)

Součást hemoglobinu – látky nezbytné pro transport kyslíku v těle. Posiluje obranyschopnost organismu. Pomáhá při silném menstruačním krvácení. Zdroj: červené maso, krev, vnitřnosti, semínka, ořechy, fazole, luštěniny, ústřice, snídaňové obilniny, sušené ovoce (meruňky, rozinky aj.) DDD: cca 90 mg.

21. STOLETÍ upozorňuje: Nedostatek Fe způsobuje chudokrevnost, jejímiž průvodními znaky jsou bledost, únava, neschopnost se soustředit a bolesti hlavy.

Více informací:

Velký lékařský slovník, Maxdorf +Jessenius, 2002

Fořt: Moderní výživa pro děti, Metramedia, 2000

Léčivá moc vitaminů, bylin a minerálních látek, Reader´s Digest Výběr, 2000