Sonda Genesis, vypuštěná agenturou NASA 8.8. 2001, byla nesmírně ambiciózním vědeckým projektem. Jejím hlavním cílem bylo odebrat vzorky částic „slunečního větru“ a přispět tak k poznání chemického složení Slunce.
Aby se jí podařilo shromáždit dříve neznámá data, musela se od Země vzdálit neobyčejně daleko – až za oběžnou dráhu Měsíce. Průběh mise byl nadmíru uspokojivý, totéž se však nedalo říci o jejím konci.
Padák, který měl sondu snést na zem selhal a sonda tak po pádu rozprášila svůj obsah po části státu Utah. Nepovedené přistání se odehrálo již v roce 2004, vědci se však nevzdali a po řadu roků se pokoušeli zrekonstruovat alespoň část informací, které sonda nashromáždila.
Práce to nebyla jednoduchá a vyžadovala zavedení několika dříve neznámých, nebo přinejmenším nepříliš běžných metod. Nedávno publikovaná analýza ukázala, že sluneční chemie se od té pozemské přeci jen liší.
Tato zpráva je pro vědce přeci jen překvapením. Jelikož Slunce i ostatní planety vznikly asi před 4,6 miliardy let ze stejného materiálu, dalo by se předpokládat, že i chemické složení bude velmi podobné.
Rozdíly, o nichž svědčí data ze sondy, jsou však dosti patrné. Země je například výrazně bohatší na těžší izotopy kyslíku 17O a 18O, než je Slunce. V případě izotopu dusíku 15N je rozdíl ještě větší – na Zemi jej najedeme v koncentraci o 40% vyšší.
Pro tento rozdíl nemají astronomové a kosmologové zatím žádné jednoznačné vysvětlení. Více práce na ně však možná čeká, až zbytky sondy vydají další ze svých tajemství.