V dnešní lidské populaci je poměr mezi praváky a leváky víceméně konstantní. Praváci „porážejí“ leváky zhruba 9:1. Bylo tomu však takto vždy?
Po stopách lidské laterality neboli preferování jedné ze stran se vydali vědci z Itálie, Chorvatska a Španělska pod vedením profesora David Frayera z univerzity v americkém Kansas City. Spolu se svými kolegy si zvolil metodu skutečně nečekanou.
Zuby jako předmět doličný
Prozkoumali totiž řadu zubů z mnoha evropských lokalit. Nejstarší z nich byl 500 000 let starý a pocházel ze španělské lokality Sima de los Huesos. Vědci mají za to, že patřil pravděpodobně přímému předchůdci neandertálců.
Ostatní zuby pocházely od dalších, často již podstatně mladších neandertálců. A jak vlastně souvisí zkoumání zubů s výzkumy laterality?
Úraz svědkem pravorukosti
Při podrobném průzkumu totiž vědci odhalili na zubech drobné rýhy, které vznikly při výrobě kamenných nástrojů. Dříve nebo později se totiž při práci stalo, že se »pračlověk« uhodil do zubů.
Praváci se pochopitelně častěji uhodili do zubů na pravé straně obličeje. Z podrobného součtu vyšlo najevo, že praváků bylo mezi neandertálci celých 93,1 %, tedy zhruba tolik jako mezi dnešními lidmi.
