Zatímco zemědělské půdy kvapem ubývá, hladových krků je po celém světě stále více. O tom, jak ceny potravin rostou, média informují skoro každý den. Jak vyřešit tento zásadní problém, aby žádný člověk netrpěl hlady?

Někteří vědci mají jasno: začněme vyrábět umělé maso!

Šestapadesátiletý biolog Vladimír Mironov působí na univerzitě v Jižní Karolíně v USA, ale jak jeho jméno napovídá, kořeny má v Rusku. Společně se svým kolegou Nicholasem Genovesem pracuje na zajímavé věci – ve své nevelké laboratoři se snaží vypěstovat umělé maso.

Mironov je přesvědčen, že jeho badatelská činnost pomůže řešit celosvětový problém s nedostatkem potravin.

Potrava pro astronauty?

Základ pro Mironovovu práci tvoří kmenové embryonální buňky, které mají na starosti tvorbu svalové hmoty. Na první pohled celá záležitost působí trochu hororově, buňky totiž pocházejí z krůt, ale zároveň jsou impregnovány sérem z hovězího masa.

Umělé maso zatím pod Mironovovýma rukama vzniká jen v malém měřítku, výsledek se počítá na jednotlivé buňky.

Vědec je však podle svých slov na dobré cestě. Umělé řízky jsou už prý na dohled. Mironov však zároveň podotýká: „Vše je otázkou času a peněz.“ O prospěšnosti svého výzkumu však nepochybuje: „Jsou místa, jako třeba New York nebo Singapur, kde prostě zemědělská půda schází.“ A jde ještě dál:

„Stačí si představit misi na jinou planetu. Umělé maso by bylo možným řešením pro mnohaměsíční cestu na Mars.“ Ostatně na výzkumu se zpočátku podílela i NASA. Ta se ale v poslední době vydala jiným směrem, jako zdroj tolik potřebných proteinů se snaží využívat geneticky upravené rostliny.

Bude to stejné?

Otázkou je, jak by takový výrobek přijali zákazníci. Již teď se různé modifikace provádějí i u jiných druhů potravin a nakupujícím v supermarketech to nikterak nevadí. To ovšem může být způsobeno pouze malou informovaností o těchto změnách.

Mironov však tvrdí, že výživnou hodnotou i chutí bude umělé maso srovnatelné s tím klasickým.

Za skleníkový efekt mohou krávy

Podle současných odhadů Organizace spojených národů by se měla produkce masa do roku 2050 zdvojnásobit. Takový stav by ovšem při současné produkci zlikvidoval jakékoliv pokusy o omezení skleníkových plynů.

Zemědělské velkochovy produkující metan totiž podle zprávy OSN pomáhají ke zvýšení objemu skleníkových plynů v atmosféře téměř z jedné pětiny.

Vepřová panenka z laboratoře

Vladimír Mironov není jediným vědcem, který se pokouší v laboratoři o výrobu umělého masa. Před nedávnem se podobným úspěchem pochlubili i vědci z Nizozemska, kde má tento výzkum i státní podporu. Výsledkem nizozemských badatelů byl shluk buněk, který měl připomínat vepřovou panenku.

Umělé perly s chutí ovoce

Hongkongský hotel Mandarin Oriental se na první pohled od jiných luxusních hotelů nijak neodlišuje. A přece je něčím specifický. Ono překvapení se skrývá v hotelové restauraci, která začala svým hostům nabízet první vskutku zcela umělé jídlo na světě.

Jeho tvůrci jej pojmenovali Note a Note a svým vzhledem připomíná rosolovité perly. Údajně má chutnat podobně jako jablka. A jaké je jeho složení?  Kyselina askorbová, glukóza, kyselina citronová a sladidlo maltitol.

Ovšem dle dostupných zpráv nový pokrm příliš populární není. Inu, klasika je klasika….