Polykulturní lokalita v Praze 6 v Terronské ulici vydala archeologům zajímavý nález. Pohřeb muže kultury se šňůrovou keramikou (stáří cca 2800 – 2500 př.n.l.) je netradiční tím, že muž je oproti všem zvyklostem pohřben v ženské poloze – tj.

hlavou k východu. Archeologové tento nález interpretují jako pohřeb příslušníka tzv. třetího pohlaví – jedince, který v pravém smyslu slova nebyl ani mužem, ani ženou.

Není to však pouze „orientace“ pohřbeného, ale i hrobová výbava „muže-ženy“ z Terronské, co stojí za interpretací nálezu jako příslušníka tzv. třetího pohlaví. Ta totiž nebyla běžná ani pro jedno pohlaví.

 „Je velmi nepravděpodobné, že by komunita při pohřbu prostě ‚udělala chybu‘, zvláště v kultuře, která na genderovou diferenciaci pohřbů tak přísně dbala,“ říká dr. Kamila Remišová Věšínová, archeoložka z České společnosti archeologické.

Třetí pohlaví nebo také třetí gender má je podložen jak archeologickými, tak etnologickými doklady. Důvody pro existenci takových jedinců mohou být nejméně dvojího druhu. Změna sexuální identity byla nutná například u sibiřských šamanů.

Věřilo se, že teprve v okamžiku, kdy žena-šamanka přijme mužskou sexuální a kulturní identitu (a samozřejmě naopak), bude moci objektivně vykonávat své poslání.

Hroby šamanů se však už od mezolitu vyznačují specifickou hrobovou výbavou, která se v Terronské neobjevila. A tak může být vysvětlení tohoto pohřbu mnohem prozaičtější.  „Mohlo se například jednat o muže s odlišnou sexuální orientací – homosexuála nebo transsexuála,“ vysvětluje Remišová Věšínová.

Hrobová výbava odkrytého nálezu čítala pazourkový nůž a pět nádob, z nichž jedna, tzv. vejčitý hrnec, je artefaktem typickým pro ženské pohřby. Naopak zde úplně chyběly klasické mužské pohřební artefakty – zbraně (sekeromlat či bulava).