Podle středověké legendy byla babičkou Marie a tedy prababičkou malého Ježíška zbožná paní Ismeria, která byla nakonec prohlášena za svatou. Catherine Lawlessovou, asistentku dějin umění na univerzitě v irském Limericku, zajímalo, jaká to byla žena.
Byla přesvědčená, že legenda má svůj původ právě ve Florencii. Catherine Lawlessová prozkoumala v Národní knihovně a v Riccardianově (?) knihovně ve Florencii dva staré florentinské rukopisy, pocházející ze 14. a 15. století, aby zjistila, jaká osobnost se pod jménem Ismeria skrývala.
Lidské emoce světců
Na rozdíl od známější a tradiční verze příbuzenských vztahů, kdy je svatá Ismeria uváděna jako sestra svaté Anny a babička Jana Křtitele, je v této legendě jednoznačně matkou svaté Anny.
„O Marii samotné a její rodině se Bible zmiňuje velmi málo,“ dodává Lawlessová. „Obrovský Mariin kult, který se vyvíjel v průběhu staletí, má jen velmi málo písemných pramenů.“ Většina legend se zabývá Ismeriiným životem v kajícné zbožnosti a má jen málo společného s obvyklými legendami, které popisují i běžný život a lidství svých hrdinů.
Legendy, které studovala Lawlessová, nám neřeknou nic o biblické postavě, ale prozradí nám hodně o florentinské společnosti své doby. „Nemusíte je přijímat jen jako vzdělávací text, ale můžete si je užít i jako příběh,“ říká Catherine Lawlessová.
Dohoda mezi manželi
Objevuje se v nich pozdně středověký typ »nové« svatosti, definované i francouzským historikem Andre(é?) Vauchezem (*1938), která je založena na životě v pokoře a pokání, a ne na krvi a mučednické smrti.
Podle příběhu, který se nám odkrývá v rukopisech, byla Ismeria dcera Nabona, obyvatele Judeje z pokolení krále Davida. Byla to krásná a oddaná žena, jež se provdala za patriarchu jménem Santo Liseo. Ve svatební den uzavřeli dohodu, že své manželství smíří s požadavky zbožného života.
Ismeria požádala Lisea, aby jí umožnil kontemplativní život v rozjímání, kdy by byli spolu v manželském lůžku každý měsíc na jednu noc s výjimkou měsíce postního. Liseo souhlasil.
Nebudeme o tom mluvit
Po dvanácti letech se jim narodila dcera Anna, která se později stala Mariinou matkou. Když bylo Anně dvanáct let, Liseo zemřel. Příbuzní usoudili, že Ismeria už nebude potřebovat žádné světské statky, zbavili ji veškerého jmění a zanechali v naprosté chudobě.
V rukopisech se nepíše, zda to byli příbuzní Ismeriina manžela, či její vlastní. V druhém případě by to mohl být důvod, proč to není zmíněno, jak soudí Lawlessová, protože „rodinu Panny Marie pak nebylo dobré ukazovat v takovém světle.“ Ismeria se tedy přestěhovala do nemocnice pro chudé.
Gender ze 14. století
George Ferzoco z univerzity v anglickém Bristolu poznamenal, že nově napsaná analýza pověsti je brilantní a „odhaluje vzrušující podstatu náboženských materiálů z pozdního středověku a renesance ve Florencii, kde bylo mnoho rukopisů psaných speciálně pro ženy.“.
„Co je tak zarážející, na svaté Ismerii,“ dodává jeho kolegyně Carolyn Muessigová, „je to, že je vzorem pro starší aristokratky… Tato skutečnost vysvětluje, proč se do popředí svatá Ismeria dostala v pozdní středověké Florencii,” Výzkum tak současně potvrzuje některé pozitivní postoje, které směrovaly středověkou kulturu k významnějšímu postavení žen ve společnosti.
A jaký byl Ježíš jako muž?
*Středověcí křesťané se hádali o to, jestli se Ježíš smál. Někteří tvrdili, že ne, a tedy smích je hříšný. Jiní souhlasili, že se nesmál, ale údajně proto, že si byl vědom svého úkolu nejen do svého ukřižování, ale věděl i to, co bude poté.
*Neexistují žádní očití svědkové, ani záznamy zapsané během jeho života, takže se historici spoléhají na výklad čtyř hlavních kanonických textů evangelia, vzniklých několik desetiletí po Ježíšově smrti.
*Existují prokázaná fakta, jako např. to, že se narodil těsně před rokem 4 př. n. l., vyrůstal v galilejském Nazaretu v rodině tesaře a další. Mezi nimi je řada obrazů a podobenství, která si vůbec nemusí s fakty protiřečit.
*„Rozpletení pravdy o muži z mýtů je komplikovaná věc, ale měla by být i v zájmu náboženství,“ říká Tobias Hagerland z univerzity ve švédském Göteborgu.