Znáte pohádku o Zlatovlásce, kde »mrtvá« voda hojí rány statečného Jiříka, jemuž proradný král za služby nechal utít hlavu? »Živá« voda ho pak oživuje. Pro mnoho lidí však tzv. zázračná voda neexistuje jen v pohádkách, ale údajně pomáhá i v běžném životě.
Učení o živlech, mezi kterými si vydobyla významné postavení voda, má počátek už v nejstarších civilizacích. Jako zlatá nit se vine historií lidstva.
Bez vody by nebyl život
Voda je rozhodujícím zdrojem atmosférického kyslíku, zároveň však také vodíku jako redukujícího činidla při fotosyntéze. Podle vědců lze vlastnosti vody vysvětlit výlučně fyzikálně-chemickými zákonitostmi.
S tím má souviset rovněž tzv. vodní provoz rostlin, utváření buněčného a rostlinného těla, jakož i fyziologické funkce vody.
Voda tvoří i 60–70 % hmoty lidského těla a je stálou složkou všech jeho tkání či orgánů.
Jde o čistotu
Čistá voda, přesněji sloučenina vodíku a kyslíku (s chemickou značkou H20), není žádnou »živou« vodou, ale je jí velmi blízká. Proč? Dokáže se účastnit všech procesů v živé hmotě. Pokud má vyhovovat potřebám živých organismů, musí být především fyzikálně dostupná, mít určitý chemický potenciál, dále má obsahovat rozpouštěné soli s biogenními (nezbytnými pro život, životadárnými) prvky a dostatečné množství kyslíku.
Voda je nezbytnou součástí protoplazmy (metabolicky aktivní hmoty vyplňující buňky). Zde funguje jako vnitřní prostředí, ve kterém probíhají chemické reakce tvořící základ biologických dějů a přeměn. Někdy se voda jako jedna ze složek těchto chemických reakcí přímo účastní.
Překyselení organismu není dobré
Nejen podle mnoha vyznavačů alternativní medicíny se na začátku 21. století často boří základy mylných vědecko-materialistických doktrín a postojů. Např. kvantoví fyzici, zástupci jedné z nejvyspělejších vědních disciplín, docházejí k poznání (dříve odmítanému), že vše, co existuje, jsou jen určité formy energií.
Moderní věda prý poznává a začíná uznávat skutečnosti, které byly známy a využívaly se ku prospěchu lidí od pradávna, byť nebyly pojmenovány moderní terminologií, například fyzikální nebo chemickou. Příkladem může být obecně známá zázračná uzdravující »živá« voda z francouzských Lourdes (Lurd), která je zásaditá.
Také podle některých vědců prý téměř nelze onemocnět, pokud si dokážeme v organismu udržet správnou zásadito – kyselou rovnováhu. Kyseliny totiž pro naše tělo představují škodlivé látky. Překyselení organismu je dnes jednou z nejnebezpečnějších degenerativních nemocí.
Trocha chemie nikoho nezabije
V alternativní medicíně vznikl pojem »živá« a »mrtvá« voda jako označení pro produkty elektrolýzy. »Živá« (zásaditá) a »mrtvá« (kyselá) voda se vyrábí ionizací. Její výrobci vysvětlili 21. STOLETÍ princip zrození:.
Pokud je voda zásaditá, obsahuje jeden atom kyslíku a jeden vodíku (OH-). Kyslík na straně zásady váže jen jeden vodík a má jeden volný náboj. Díky tomu je vhodný, aby se na něj vázaly volné radikály (s neúplným nábojem) v těle, a zpomalila se jejich reakční schopnost. Dochází tak k jejich neutralizaci.
Molekuly kyselé vody mají jeden atom kyslíku a tři atomy vodíku (H3O+).
Z Uzbekistánu do Česka
»Živá« a »mrtvá« voda se do naší vlasti dostala před cca 35 roky z výzkumného ústavu v uzbekistánském Taškentu. Tam se původně používala k mazání vrtných souprav a hubení plevelů! Poté výzkumníci objevili její »léčebné« vlastnosti.
U nás se začala pokusně vyrábět z obyčejné pitné vody na některých vysokých školách v Praze. Poté se o ni začali zajímat soukromníci. Lze říci, že získali mnoho zájemců. Ti si chtějí léčit kožní onemocnění, bolesti hlavy, zánět jater, průjmy, bércové vředy, angínu, chřipku, bolesti páteře aj.
Může i uškodit!
Ionizovaná kyselá voda není vhodná ke konzumaci, protože v průběhu ionizace vody se negativně nabité částice usazují na pozitivní elektrodě (kyselá strana); chlor, dusitany, dusičnany, ionty dusíku atd.
Tyto negativní ionty jsou pro vnitřní užití škodlivé. Slouží naopak jako dezinfekce.
Dodejme, že k takové výrobě pomocí elektrolýzy se užívají jak primitivní, tak i vysoce moderní zařízení, kde slouží stejnosměrný elektrický proud o napětí až několik set či tisíc voltů.
PRO
IVAN MATOUŠ, předseda správní rady Centra podpory celostní medicíny EMPATIA
Moderní věda napodobuje přírodu
Současná medicína už uznává, že prakticky všichni žijeme ve stavu permanentního překyselení organismu a že je to jakýsi »spouštěč« většiny nemocí, především těch tzv. civilizačních. Bohužel, většina všeho, co se nám do těla dostává (ústy, nosem i pokožkou) je více či méně kyselé nebo kyselinotvorné povahy.
I potrava, která by měla být od přírody zásaditá, už kvůli způsobu »výroby a distribuce« bohužel většinou není.
Také žijeme prakticky v nepřetržitém stresu – i to je jeden z nejvíce překyselujících faktorů.
Řešením pro zmírnění překyselení organismu může být právě užívání vody, jako základní látky našeho organismu, s vlastnostmi podobnými léčivé vodě z Lourdes (Lurd).
Kde ji ale vzít? Zde je prostor pro moderní vědu – pokusit se co nejvěrněji napodobit přírodu. Vznikly tak výrobníky zásadité (»živé«, OH) a kyselé vody (»mrtvé«, H3O+) – tzv. ionizátory vody.
Podrobnosti o tom, jak tyto dva druhy vody technicky vznikají (princip a proces ionizace) a přiblížení jejích vlastností a účinků na organismus můžete najít např. na webových stránkách www.aquarion.empatia.cz. Chápu, že každý s tím nebude souhlasit – a má na to plné právo.
PROTI
Prof. MUDr. JIŘÍ HEŘT, DrSc., emeritní profesor anatomie Lékařské fakulty UK v Plzni, Český spolek skeptiků SISYFOS
Není to žádný lék
Léčba »živou« a »mrtvou« vodou nemá nejmenší opodstatnění. Elektrolýzou nemůže dojít k žádné takové změně vlastností vody, která by mohla vysvětlit udávané účinky. V důsledku chemických změn na povrchu elektrod dojde jen k mírnému okyselování vody chlornanem sodným v anodovém prostoru a alkalizování sodným louhem v katodovém prostoru.
Okyselená »mrtvá« voda může mít jen lehce dezinfekční účinek, »živá« voda lehce leptavý, v žádném případě však léčebný.
Jako lék nemůže být kromě toho »živá« ani »mrtvá« voda uznána, protože se vyrábí z vod různého složení, a výsledné vlastnosti vody proto mají nestandardní složení i vlastnosti. Škodlivý účinek při vnitřním užívání ani jedna z obou druhů vod obvykle nemá.
Kromě možného zanedbání řádné léčby při pokusech o léčbu vážnější choroby »živou« vodou.
Naproti tomu opakované vyměňování roztoků a manipulace s obklady při léčbě kožních onemocnění vedou zákonitě k infekci a prodlouženému hojení. Hlavním nebezpečím je možnost vážného zranění při manipulaci s přístroji na výrobu vody, napájenými elektrickým proudem o vysokém napětí.
Více se dozvíte:
J. Heřt: Výkladový slovník esoteriky a pavěd, nakl. Věra Nosková, 2008
Jak to vidí 21. STOLETÍ
Pokud někomu užívání »živé« a »mrtvé« vody pomohlo při řešení zdravotních obtíží, pak je třeba spíše uvažovat o vlivu tzv. placebo efektu, známého i v podobě okřídleného rčení: „Věř a víra tvá tě uzdraví!“.
ČTENÁŘSKÁ ANKETA INTERNETOVĚHO VYDÁNÍ 21. STOLETÍ
»Živá« a »mrtvá« voda podle vašeho názoru
Léčí u každého člověka vnější (»mrtvá«), tak vnitřní (»živá«) zdravotní problémy 24%
Při léčení pomáhá jen »živá« voda 10%
Působí pouze na zvlášť senzitivní osoby 8%
Nemá žádné vědecké opodstatnění, takže vůbec není nijak účinná 46%
Nemám dostatek informací. 12%
