Domů     Příroda
Kouzla jednobuněčných mořských predátorů
21.stoleti 24.2.2011

Drobounký jednobuněčný „prvok“, obrněnka z rodu Oxyrrhis, jistě nepatří k příliš atraktivním a tudíž ani známým organismům. Nedávný objev jejího způsobu obživy dal nový smysl úsloví o tom, že jsme tím, co jíme. Její lovecká strategie skutečně zahanbuje i řadu mnohem větších i slovutnějších predátorů. Drobounký jednobuněčný „prvok“, obrněnka z rodu Oxyrrhis, jistě nepatří k příliš atraktivním a tudíž ani známým organismům. Nedávný objev jejího způsobu obživy dal nový smysl úsloví o tom, že jsme tím, co jíme. Její lovecká strategie skutečně zahanbuje i řadu mnohem větších i slovutnějších predátorů.

Obrněnky rodu Oxyrrhis, které nedávno zkoumali odborníci z univerzity v kanadském Vancouveru, patří k  součástem mořského planktonu. Jejich barva, která se pohybuje od narůžovělou po červenou, je pro návštěvníky pláží varováním. Vysoká koncentrace jejich těl způsobuje nepříjemné reakce na pokožce. Majitelé hotelů a dalších rekreačních zařízení je proto rozhodně nemají příliš v lásce. Není proto divu, že vědci se výzkumu jejich životních zvyklostí věnují velmi podrobně. Tyto obrněnky, které byly dříve řazeny mezi jednobuněčné řasy či rostlinné prvoky, vynikají skutečně obdivuhodným mixem metabolických strategií.

Na rozdíl od řady jiných druhů obrněnek jsou příslušníci rodu Oxyrrhis typickými predátory. Mezi jejich  běžnou kořist patří bakterie, je-li však nouze, dokáží se krmit i buňkami téměř tak velkými, jako  jsou ony samy, příslušníky vlastního druhu nevyjímaje. Tým pod vedením prof. Patricka Keelinga přišel se zajímavým vysvětlením jejich nezvyklé červené barvy. Způsobuje ji pigment zvaný rhodopsin, který obrněnky využívají k získávání energie ze slunečního záření. Tato energie jim však slouží zejména proto, aby jim napomohla strávit jejich kořist. Zajímavé však je, jak obrněnky ke genu pro molekulu rhodopsinu vlastně přišly. Podle kanadských vědců jej kdysi dávno získali právě od jedné ze svých kořistí, bakterie. „Jedná se o velmi zajímavý případ tzv. horizontálního přenosu genetické informace,“ míní prof. Keeling.

 

reklama
Související články
Neživí se sice mozky, ale přece jen dosud neznámé kapradiny zombie připomínají. Je to první známý druh rostlin, který přeměňuje svou rozkládající se tkáň na nový zdroj živin. Vědci v deštném pralese v západní Panamě narazili na vskutku neobvyklou scenérii. Nalezli zde kapradiny s téměř dva metry dlouhými listy, které se při odumírání ohýbaly k […]
Když se hovoří o modré krvi, mluví se zpravidla o krvi šlechtické. Tento historický mýtus je už dnes naštěstí překonaný. Přesto se v přírodě najdou živočichové, kteří modrou krev skutečně mají, a dále zvířata, jejichž krev by se za šlechtickou skutečně dala považovat, je totiž velmi cenná, protože umí zachraňovat lidské životy. Lidská krev je […]
Evoluce sexu a význam pohlavního rozmnožování se staly možná nejdiskutovanějšími tématy evoluční biologie. Vedou nejen k mnohým rozporům mezi odborníky, ale i k mnoha matematickým modelům. Přesto, že toho o významu pohlavního rozmnožování byla napsána kvanta, nemáme pořád úplně jasno v tom, proč v živé přírodě převažuje. Byly vysloveny desítky teorií, které si sice často neodporují a žádná […]
Rohy máme spojené spíše s nosorožci či dobytkem, přesto existuje celá řada rohatých ještěrek a hadů. Co je rozhodujícím kritériem pro to, že se u některých druhů těchto plazů vyvinou, zatímco jiní si vystačí bez nich? A skýtají svých nositelům samé výhody, nebo jsou jim spíše na škodu? Hadi a ještěrky patří do řádu šupinatých […]
Stovky kreseb, táhnoucích se desítky kilometrů přes vyprahlou krajinu na jižním pobřeží Peru, představují pro odborníky tu pravou badatelskou výzvu. Znázorňují totiž nejen kočky, opici, kolibříka a lamy, ale údajně také astronauta. Kdo je namaloval, a proč? Neobyčejná galerie geoglyfů, jak jsou obrazce nazývány, leží zhruba 500 kilometrů od hlavní peruánské metropole, Limy. Ačkoli je […]
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz