Ta otázka už asi napadla každého: Jsme ve vesmíru sami? Slavný americký astronom Carl Sagan (1934–1996) s oblibou tvrdíval, že pokud ano, bylo by to neskutečné plýtvání místem. Každopádně, důkaz o existenci jiné civilizace než té naší zatím v ruce nemáme.

A poslední zprávy z vědecké obce hovoří o tom, že je to jen dobře, lidstvo totiž není na setkání s mimozemšťany ještě připraveno.

I zachycení pouhého signálu, který je extraterrestriálního (mimozemského)

původu, by mohl lidstvu způsobit šok. Naše civilizace by totiž ztratila svou jedinečnost. Nelze odhadnout, jak by se s takovým faktem vypořádaly církve. Jejich postoj by byl velmi podstatný, protože k některému z náboženství se hlásí více než 90 procent veškeré populace.

Náboženští fanatici by pak jistě nešetřili slovy o apokalypse a po celém světě by se rapidně zvýšil počet vražd i sebevražd. Naše civilizace by mohla být rozvrácena.

Můžeme být zotročeni?

Problém kontaktu s mimozemšťany netrápí jen spisovatele a filmaře. Seriózně se jím zabývají i vědecké instituce. Nedávno se k tomuto tématu vyjádřil vědec Michael Michaud z Evropského institutu pro kosmickou politiku, na jehož provozu se podílí Evropská kosmická agentura (ESA).

Podle něj by takové setkání, byť zprostředkované, mělo pro lidstvo zásadní důsledky. „Otázkou také zůstává, kdo všechno by se měl dozvědět o takovém kontaktu, pokud by k němu došlo, a kdo ne,“ podotýká Michaud. Problematické je vůbec už to, jak taková pravidla stanovit.

Michaud se také zamyslel nad tím, zda má vůbec smysl do kosmu vypouštět vlastní signály. „Umožňujeme tím, abychom byli vystopováni, aniž bychom vůbec uvažovali o tom, co nás pak čeká,“ upozorňuje vědec a dodává:

„Při setkání s cizí kulturou bychom vůbec netušili, co může nastat. Musíme počítat jak s tím nejlepším, tak ale i s tím nejhorším.“.

Michaud tak připouští to, co známe jen z katastrofických filmů a knih – mimozemská civilizace by lidstvo mohla zotročit, ba dokonce úmyslně vyhladit.

Pozor na cizí infekce!

Známý fyzik Stephen Hawking (*1942) by si setkání s mimozemskou inteligentní rasou raději odpustil. Lidstvo by mohlo zažít podobný kulturní šok, jako zažívaly domorodé kmeny při setkání s evropskými civilizacemi. Takový kulturní šok pak méně vyspělou kulturu dovede k zániku.

Hawking je nicméně přesvědčen, že lidstvo ve vesmíru samo není. Život v kosmu by podle něj měl existovat. Zpravidla však jen na té nejprimitivnější úrovni mikroorganismů. Ovšem i takový jednobuněčný organismus může být nebezpečný.

Pokud by se totiž dostal na naši planetu, mohl by ji zamořit neznámými infekcemi, proti kterým není obrana. Hawking si případnou vyspělou mimozemskou civilizaci představuje spíše jako kočovníky a nomády.

Ti podle něj cestují od planety k planetě a využívají zde nerostné bohatství. „Předpokládám, že chtějí ovládnout a kolonizovat jakékoli planety ve svém dosahu,“ podotýká vědec. Pro lidstvo taková představa rozhodně příjemná není….

Inteligence je vzácná

Proč jsme dosud na žádné stopy mimozemského života nenarazili? Podle Hawkinga jsou možná dvě vysvětlení. To první předpokládá, že inteligentní život, schopný vyslat do vesmíru signály o své existenci, zároveň dosáhne stupně, kdy dokáže vyrábět ničivé zbraně.

Taková civilizace pak snadno spáchá sebevraždu. Budiž tato slova varováním i pro nás.

Hawking ovšem upřednostňuje jiné vysvětlení toho, proč si lidstvo zatím nevyměňuje zkušenosti s nějakými kosmickými bratry. Zatímco život by se podle něj mohl ve vesmíru tu a tam objevit, inteligence je mnohem vzácnější.

„Někdo by mohl říct, že se zatím nevyvinula ani na zde Zemi,“ prohlásil s nadsázkou populární vědec.

Připravme si plán!

Z akademických kruhů se čím dál častěji ozývají hlasy, které lidstvo pobízejí, aby se na eventuální kontakt s mimozemskou civilizací připravilo. „Astronomové stále objevují planety, kde by možná mohl existovat život, a již současná generace by mohla zažít objev mimozemského života.

Pokud se ukáže, že nejsme ve vesmíru sami, zásadně to změní způsob, jakým se lidstvo na sebe dívá, a musíme se na tyto důsledky připravit,“ společně tvrdí John Zarnecki z britské Open University a Martin Dominik z univerzity St. Andrews.

Oba vědci jsou přesvědčeni, že nejlepší platformou pro takové přípravy je Organizace spojených národů. Ostatně, ta už jmenovala zmocněnce pro kontakt s jinými civilizacemi (viz box). V rámci OSN existuje Výbor pro mírové využití vesmíru a právě ten by se podle Zarneckiho a Dominika měl případným blízkým setkáním třetího druhu zabývat.

„Bude plán pro případ setkání s mimozemskými civilizacemi založen na radě skutečných vědců, nebo se prosadí mocenské zájmy a oportunismus?“ kladou si oba experti zásadní otázku.

Mají mimozemšťané sklon k násilí?

Pokud by evoluce na jiných planetách vypadala podobně jako na Zemi, měli bychom se nač těšit. Pro biologa Simona Conwaye Morrise z univerzity v Cambridgi je taková představa děsivá. Morris si je jist, že pokud by molekulární stavba cizích organismů byla stejná jako ta naše, mimozemšťané by měli i podobný sklon k násilí.

Proto bychom měli podle Morrise kalkulovat s těmi nejkatastrofičtějšími scénáři: „Pokud inteligentní mimozemšťané existují, budou přesně jako my a naše nepříliš slavné dějiny nám dávají důvod k zamyšlení,“ myslí si Morris.

Pravděpodobnost setkání není velká

Svůj pohled na danou problematiku nabízí i zástupce teologů. Profesor z luteránského semináře v Kalifornii Ted Peters problém tak černě nevidí. Pokud skutečně dojde k setkání s příslušníky mimozemské inteligentní rasy, lidstvo jej zvládne.

Ovšem už nikdy nebude takové jako před tím. „Jelikož naše náboženské tradice vznikaly ve starověkém světě, jehož názory jsou již zastaralé, rozbijí nové šokující objevy naše dogmata? Jsou naše náboženství spojená jen se Zemí a povede kontakt s jinou civilizací ke změně našeho pocitu nadřazenosti?“ ptá se Peters.

Každopádně, kontakt s mimozemskou civilizací zatím není na pořadu dne. Při stáří vesmíru a při jeho rozlehlosti není příliš pravděpodobné, že bychom na mimozemšťany narazili. Jistě ale není od věci mít v šuplíku scénář, jak by v případě střetu s nimi mělo lidstvo reagovat.

Co si myslí Češi o mimozemšťanech?

Nedávný internetový výzkum, který provedla společnost SANEP, ukázal, že dvě třetiny Češek a Čechů jsou přesvědčeni o existenci mimozemských civilizací. Zároveň však naši krajané o shledání s ufony příliš nestojí, dvě pětiny populace jsou toho názoru, že civilizační setkání by pro nás mohlo mít fatální následky. Touhu potkat se s mimozemšťany vyjádřilo 35 % respondentů.

Téměř 46 % dotázaných nepovažuje za nutné se na případné setkání s mimozemskou inteligenci speciálně připravovat. Že Češi jsou spíše skeptici, dokazuje fakt, že dvě třetiny lidí nevěří historkám o únosech lidí mimozemšťany.

Z hlediska názoru na dávná setkání s ufony v minulosti jsou síly rovnoměrně rozložené, třetina lidí si myslí, že lidstvo se s mimozemskými entitami v historii už setkalo, třetina je přesvědčena o opaku.

Vesmírná velvyslankyně

Organizace spojených národů má starostí více než dost. Válečné konflikty, terorismus, nedostatek vody, klimatické změny, to vše – a nutno podotknout, že nepříliš úspěšně – se řeší na její půdě. OSN ovšem myslí i na případy, které se momentálně nezdají příliš pravděpodobné. Jedním z nich je právě možnost setkání s bytostmi mimozemského původu.

Pokud by se taková eventualita stala realitou, OSN pro tuto příležitost jmenovala zvláštní ambasadorku.

Je jí malajská astrofyzička Mazlan Othmanová (*1951), která stojí v čele Úřadu pro vztahy s vnějším vesmírem (UNOOSA) sídlícím ve Vídni. Právě ona má za úkol připravit možnosti případné komunikace s kosmickými návštěvníky. Doufejme, že by příslušníci mimozemské entity (?) o takový dialog stáli.

Europa, Enceladus… – může zde být život?

Mnozí vědci se stále nevzdali naděje, že by mohli objevit život i v naší sluneční soustavě. Již teď je jasné, že by nešlo o život inteligentní, ale spíše o jednoduché organismy. V tomto ohledu se skloňují zejména tři jména:

Mars, Jupiterův měsíc Europa a Saturnův měsíc Enceladus. Na Enceladu i na Europě je možné, že pod ledovým povrchem obou těles je tekutý oceán, který otepluje vulkanická činnost. Led by zde plnil i ochrannou funkci, odrážel by smrtící kosmické záření.

Navíc Europu obklopuje atmosféra tvořená kyslíkem, byť je velmi slabá. „Nepochybuji o tom, že tam musí být život,“ směle prohlásil oceánograf John Dalaney, který v Laboratoři proudového pohonu NASA (JPL) v kalifornské Pasadeně analyzoval snímky, jež pořídily sondy Voyager.

Jistou naději pro existenci života nabízí i Saturnův měsíc Titan a Neptunův měsíc Triton.