Mrtvá voda, šifry v lasturách a krevety na freudovském kanapi

Vědci z mnoha laboratoří si ve svých studiích, zaměřených na ochranu světových oceánů, všímají vlivu znečišťujících antropogenních látek (těch, které jsou produkty lidské činnosti). Vznikají mrtvé zóny bez známek života.

Víte co dokáže udělat s korýši antidepresivum? Znečišťující látky ve světových oceánech se pomalu zúročují. Díky změnám pH se rozpouštějí schránky korálů a krunýře korýšů, antibiotika a další biologicky aktivní látky se hromadí díky potravnímu řetězci a objevují se ve stále vyšší koncentraci ve vyšších organismech.

Vědci se zaměřili na nižší živočichy, kteří tvoří základ potravního řetězce a jsou malými a citlivými indikátory stavu oceánů. Zajímá vás, nejen sobě dokážeme komplikovat život?

Jak si podrazit vlastní nohy Mrtvá voda se stává z živé vody tím, že ji někdo otráví. Třeba člověk. Není sám, kdo vodu k životu potřebuje a ostatní organismy, které mají odlišný způsob života, na to mohou doplácet.

Jedy působí i zákeřně, neotráví mořské živočichy přímo, ale »pomatou« je tak, že si svým chováním škodí. Toho, čím si otravujeme kolébku života – vodu – je čím dál víc. Z organických látek jsou to už jmenované ropné deriváty, paliva a maziva, průmyslová rozpouštědla, insekticidy a herbicidy, čistící, dezinfekční a kosmetické prostředky i léky.

Z anorganických těžké kovy, kyseliny, hnojiva, amoniak…

Mrtvá voda není pohádka, ale noční můra Když ke znečištění vody přidáte i přemnožené lidstvo a intenzivní rybolov, dostanete narušení rovnováhy systému, přemnožení řas v pohnojených vodách bez ryb. V takové polévce se začnou množit další mikroorganismy spotřebovávající z vody kyslík a vznikne mrtvá zóna.

Je jich celkem víc než 400 a odhad jejich celkové plochy se pohybuje od 250 000 km2 do 4,5 mil. km2 (asi polovina rozlohy Spojených států). Hlavními oblastmi s výskytem mrtvých zón je Mexický záliv, Bengálský záliv, jižní tropická část Pacifiku, Čína a jihovýchodní Austrálie.

Vědcům se také podařilo potvrdit, že za velkými vlnami vymírání živočichů vždy zpočátku stál úbytek kyslíku v oceánu. Budeme příčinou další?

Odpadní rourou do moře a zpátky Do vody se dostávají i nevstřebané a vyloučené látky z potravy a léky různého druhu. „Hodně z toho, co lidé konzumují, můžeme zjistit v nějaké koncentraci ve vodě. Jsme například národ pijáků kávy a v odpadních vodách je tomu odpovídající vysoká koncentrace kofeinu.

Není divu, že to, co koupíme v lékárně, skončí také jako kontaminace vodních zdrojů,“ uvedl doktor Alex Ford z univerzity v britském Portsmouthu, který zkoumá i vliv takových kontaminujících látek na mořské živočichy.

Jako bumerang se nám to ale v potravním řetězci postupně zase vrátí, kontaminanty se koncentrují v jednotlivých stupních řetězce až k živočichům, kterými se živí člověk.

Mají korýši deprese z lidí? V posledních letech narůstá objem užívaných psychofarmak – léků podávaných při psychických potížích. Nemohou je vyléčit, jen potlačit obtížné příznaky, a protože nejsou všechny na předpis, jsou často nadužívané.

Jejich zbytky se z těla vylučují močí a odtud se dostávají až do pobřežních vod. Tým vědců pod vedením doktora Alexe Forda studoval důsledky zvýšení hladiny antidepresiv v pobřežních vodách. V roce 1988 uvedla firma Eli Lilly na trh pod obchodní značkou Prozac antidepresivum fluoxetin, které se rychle stalo velmi oblíbeným a velmi předepisovaným.

Fordův tým studoval chování malých mořských korýšů, Echinogammarus marinus z čeledi blešivcovitých, vystavených právě účinkům fluoxetinu plus dalších dvou často předepisovaných léčiv (karbamazepinu a diklofenaku).

Strach je (do jisté míry) nezbytný A ukázalo se, že jejich chování se vlivem fluoxetinu změnilo skutečně významně. S pětinásobnou pravděpodobností tito korýši vyhledávali osvětlená místa, namísto toho, aby se ostražitě skrývali mimo ně a tak se vystavovali potenciálním predátorům, rybám i ptákům.

To vypadá pro predátory docela příjemně, ale jen krátkodobě. Když se korýši dají rychle ulovit, nestihnou se rozmnožovat dostatečně rychle a až ryby a ptáci vytráví, budou mít hlad. Další dva testované léky, které působí na jiných principech, neměly stejné účinky.

Blešivec supermanem Nápad na výzkum koncentrace antidepresiv přišel díky tomu, že dr. Ford se zabýval působením parazita, který může ovlivňovat chování vodních živočichů tím, že mění hladinu serotoninu (viz rámeček) v jejich mozcích.

Je známo, že u člověka serotonin ovlivňuje náladu a snižuje úzkostné tenze. Logicky dr. Forda napadlo, že pokud se zvyšuje množství lidmi užívaných antidepresiv působících na hladinu serotoninu, jsou přítomna i ve vodních zdrojích a mohly by ovlivnit právě tak i korýše.

„Korýši jsou zásadní složkou potravinového řetězce. Pokud se změnilo jejich přirozené chování v důsledku zvýšení koncentrace antidepresiv, mohlo by to vážně narušit přirozenou rovnováhu ekosystému,“ upřesnil dr. Ford další souvislosti.

Věda je geniálně jednoduchá Odpadní vody jsou soustředěny v ústích řek a pobřežních oblastech, což je místo, kde žijí mimo jiné i korýši a dostávají tak dávky drog z měst po celém minimálně dolním toku řeky.

Profesor Matt Guille z portsmoutské univerzity jeho výsledky ocenil slovy: „Dr. Ford provedl elegantně logický a jednoduchý výzkum, který ukazuje na potenciálně obrovské ekologické důsledky. Doufám, že to povede k dalšímu studiu předepsaných léků a dalších látek ovlivňujících život v moři a potažmo samozřejmě i na souši.

“ S jiným originálním nápadem jak detekovat znečištění vodních zdrojů přišli před dvěma roky vědci z Dauphin Island Sea Lab v Alabamě pod vedením doktorky Ruth H. Carmichaelové. S použitím stabilních izotopů prokázali, že je možné identifikovat a sledovat odpadní vody po celé délce toku až do pobřežních vod. Jak?

Šifry v lasturách Uvědomili si, že odpadní vody protékající ústím vodních toků filtrují odolní svědkové, přisedlí mlži. Tím, že studovali organické matrice v lastuře mlže Mercenaria mercenaria, kterého čeština zná jako chionku jedlou (v angličtině northern quahog nebo hard clam).

Tato studie přinesla novou aplikaci. Ta může najít široké uplatnění při mapování stupně znečištění v různých místech vodního ekosystému. Zjistí i šíření různých typů znečištění a samočisticích schopností vodních toků ve vztahu k jednotlivým typům kontaminantů.

„Tato metodika je vzrušující, protože dává vědcům možnost, jak se podívat do minulosti a sledovat lidské vlivy, v tomto případě znečištění odpadních vod, v té určité oblasti a nakonec na organismy, které tam žijí,“ konstatovala dr. Carmichaelová.

Netušené možnosti chionek A chionky se vynořily i jinde ještě v další zajímavé souvislosti. Andrew Altieri, postdoktorand na katedře ekologie a evoluční biologie na americké Brown University v Providence na Rhode Islandu, studoval mrtvé zóny v Narragansett Bay, jednom z největších říčních ústí mnoha řek na východním pobřeží.

Ve své studii zjistil, že chionka jedlá se rozmnožila v hypoxických zónách, tedy zónách definovaných jako oblasti, kde koncentrace rozpuštěného kyslíku ve vodě byla vyčerpána. Důvody se zdají být dvojí – chionky mají přirozenou schopnost přežívat i velmi nízké koncentrace kyslíku ve vodě a jejich prosperitu přirozeně podporuje to, že jejich predátoři nikoliv.

Výsledek je tedy ten, že chionky jedlé mohou nejen přežít, ale v nepřítomnosti dravců může jejich populace nerušeně vzkvétat.

Škeble stalkeři Poslední studie ukazují, že mrtvé zóny se stále rychleji rozvíjí i podél pobřeží Spojených států. Vědci obvykle zaměřuje na dokumentování zániku druhů a ztrát rybolovu, ale nyní studují jak některé, vytrvalé druhy, jako jsou chionky mohou přetrvávat a daří se jim.

Mohou existovat jiné druhy, které přežívají v jiných mrtvých oblastech. Jejich důležitou rolí může být pomoc při navracení rovnováhy do míst, kde byla člověkem porušena. Někteří ekologové vraští čelo nad plány na komerční využití těchto živočichů, protože není známo, jak se koncentrují kontaminující látky v tělech mlžů a jak se mění jejich metabolismus v bezkyslíkatém prostředí.

Zvrácená logika Altieri zasadil chionky, rozchlipky písečné (Mya arenaria) a slávky jedlé (Mytilus edulis) na čtyřech místech v Narragansett Bay – tři z nich jsou na hranici hypoxické zóny. Zjistil, že všechny tři druhy mlžů lze tolerují mírné hypoxické podmínky, a že každý do určité míry těžil z hypoxie, protože jejich přirození, kyslík milující nepřátele, vyklidili pole.

Pouze chionka ale přežívala v těžké hypoxii. Nejen to, v místech s nejnižším obsahem kyslíku byla její hustota nejvyšší. Postavené na hlavu by to mohlo znamenat, že mrtvé zóny jsou komerčně důležité, protože se v nich množí dobře prodejná potravinová komodita, která v čisté vodě nemá takové výnosy.

Vědci varují, že to by byl samozřejmě nesmysl a další důkaz pokřiveného uvažování a nepochopení potřeby rovnováhy ve všech aspektech života na planetě. Co produkuje lososí farma Lososí maso je chutné zdravé a jde na odbyt.

Proto existují lososí farmy. A jako ve všech velkochovech jsou náchylné k epidemiím různých nemocí. je třeba tomu zabránit a proto je třeba možné přidat do krmiva antibiotika. Voda je jimi nasycena a v okolí farmy žijí bakterie které si pohotově vytvořily odolnost vůči všem typům, se kterými se setkaly.

Jsou nebezpečné jak místnímu ekosystému, tak lidem. Navíc chovné sítě jsou v proudící vodě, která špatné zprávy v podobě antibiotik, odolných bakterií, odpadů z chovu, výkalů a uhynulých ryb rychle roznese široko daleko.

Možná jste si také neuměli představit, že 200 000 lososů v jedné farmě vypustí stejné množství fekálií jako město o 62 000 lidech, to je třeba Opava. To samozřejmě nesvědčí ničemu a nikomu, paradoxně to ohrožuje i volně žijící lososy v okolí velkochovů.

Buďte rádi, že máte jen »depku«, a ne depresi V psychologii znamená deprese pokles aktivity a nálady. Farmaceutické firmy se tváří, že antidepresiva mohou depresi spolehlivě a úplně léčit, není to ale tak.

Těží z obecného povědomí, že když je někdo normálně smutný nebo vytížený řešením nějaké potíže, má »depku«. To je výraz, který naštěstí ve většině případů používají lidé s nadsázkou. Člověk nedokáže – brání si – využívat a rozvíjet potenciál svých schopností, není schopen jednat.

Skutečné depresivní stavy jsou dlouhodobé, velmi obtížně léčitelné, někdy odolné vůči farmakům a jediné, co může pomoci deprese alespoň zmírnit, je odstranit jejich příčinu, pokud to lze, protože často je to spojeno s přechodným zhoršením stavu.

Je obtížné motivovat depresivního pacienta k jakékoliv aktivitě. To je ale nezbytné, protože zdroj tlaku, který člověka drží zpátky od aktivního života, je v člověku samém a právě tento konflikt je sebelikvidační.

Daň ze vzduchu k dýchání? Profesor Ralph Keeling ze Scrippsova výzkumného institutu v kalifornské La Jolle varuje, že se ztrácí vzduch, který se dá dýchat. Keeling na základě dlouhodobého sledování navrhl tzv.

Keelingovu křivku, kterou se měří trendy měnícího se množství kyslíku v atmosféře. Je fakt, že množství kyslíku se v poslední době snižuje. Vědci tvrdí, že kyslík, kterého byl kdysi dostatek, tvořil kdysi asi třetinu atmosféry a nyní jen asi 19–21 %.

Dávají to do souvislosti s tím, že některé druhy zvířat díky kyslíkové forsáži dorůstaly neobvyklé velikosti. Dnes kyslík ubývá ve vzduchu i ve vodě a je otázka kam – i kyslíku existuje nějaké množství, které se vyskytuje ve formách daných stavem životního prostředí a tím, s čím reaguje a do jakých sloučenin se váže.

Prognózy do blízké budoucnosti předpovídají další pokles hladiny kyslíku až o 20 %.

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Jak bezpečně ukládat v podzemí...

Oxid uhličitý je přirozenou součástí atmosféry, ale jak to tak bývá, i...

Na rase psa nezáleží

Pokud jde o chování psů, stereotypy nemají konce – od „společenských“...

Kolika let se může dožít váš pes?...

Jakmile je některý druh domestikován a lidé mohou zasahovat do jeho vývoje,...

Husy jako strážkyně hranic

Na čínských hranicích s Vietnamem hlídá v současné době houf asi 500 hus,...

Technologický bonbónek v asijském...

Někdo to bude považovat za holý nesmysl. Jiní nadšeně zatleskají. Řeč je o...

Ubývá hmyzu

Nepříjemný fenomén posledních let pokračuje a hmyzu čím dál tím více ubývá....

Plastová stavebnice v plicích

Poprvé bylo zaznamenáno znečištění mikroplasty hluboko v plicích živých lidí. Částice...

Hormonem lásky na krále zvířat: Oxytocin...

O pozitivních i negativních dopadech hormonu lásky na člověka...

Používají houby řeč? Výzkum to...

Matematická analýza elektrických signálů, které si houby mezi sebou...

Okřídlený mistr dravosti: Sršen...

O možném ohrožení našeho kontinentu sršní asijskou jsme poprvé psali již před mnoha...

Nenechte si ujít další zajímavé články

V pozorování přírody jsou České Budějovice 170. na světě

V pozorování přírody jsou České...

Sedmý ročník celosvětové výzvy City Nature Challenge oficiálně skončil....
Paměť jako slon? Zase taková sláva to není…

Paměť jako slon? Zase taková...

Největší mozek na světě má vorvaň obrovský. A jaké zvíře dominuje v tomto...
Počátky kinematografie: Při prvních projekcích filmů se úředníci báli požáru

Počátky kinematografie: Při prvních...

Místní karlovarská honorace se schází. „Budou tu promítat oživlé obrázky,“ šeptají si...
Pacienti s osteoporózou by se neměli bát pravidelně cvičit

Pacienti s osteoporózou by se...

Miliony lidí s osteoporózou by se neměly bát pravidelně cvičit, uvedli odborníci v...
Studentská legie v roce 1648: Prahu bránil dvoumetrový jezuita

Studentská legie v roce 1648:...

Obrovské vyčerpání cítí po bojích studenti zrána 1. listopadu 1648. Choulí se...
Díky moderním technologiím lze bez obav odstranit oční vady již ve 20 letech

Díky moderním technologiím lze bez...

Nová generace femtosekundových laserů způsobila v oftalmologii revoluci....
LIMITOVANÁ SÉRIE VÁZ BLUES: Pocta Roubíčkovi z dílny Moser

LIMITOVANÁ SÉRIE VÁZ BLUES: Pocta...

Mezinárodní rok skla, který byl komisí OSN vyhlášen na rok 2022, je mimo...
Leželo ve Valech u Mikulčic hlavní město Velké Moravy?

Leželo ve Valech u Mikulčic hlavní...

Plameny stravují dřevěné trámoví. Obyvatelé vyděšeně zírají, jak v oblaku...
Jaro a játra? Ano! O jeden z nejvýkonnějších orgánů však pečujte celý rok

Jaro a játra? Ano! O jeden z...

Játra – druhý největší orgán našeho těla a po mozku také druhý...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.