Budou první astronauti na Marsu i jeho prvními kolonizátory?

O pilotované misi k Marsu se hovoří už poměrně dlouhou dobu. Ovšem, cesta k rudé planetě je stále odkládána, ať už z technických nebo především ekonomických důvodů. Nový projekt amerických agentur NASA a DARPA však dává podobným plánům novou šanci.

Tímto projektem je kosmická loď, určená pro meziplanetární cesty. Astronauti na ní budou mít vše potřebné, co je nutné k přežití. Vše má ovšem malý zádrhel, trochu připomínající hororové sci-fi. Vesmírní poutníci uskuteční pouze jednosměrnou cestu.

S jejich návratem na modrou planetu tento projekt zkrátka a jednoduše nepočítá!

Razantní snížení nákladů

Duchovním otcem celého projektu je Simon Worden, ředitel Amesova výzkumného centra NASA. Ten je známý svými neortodoxními pohledy na vědeckou problematiku. Ostatně ty jej stály místo v NASA za vlády prezidenta George Bushe mladšího.

Že nápad s jednosměrnou cestou k jiným planetám není zcela běžný, přiznává i sám Worden: „Před nějakými dvaceti lety by vás za podobnou myšlenku vyhodili z práce, byť byste ji zmínili v tmavém koutě nějakého baru.

Jednosměrná mise k Marsu má podle svých zastánců dvě základní výhody. Za prvé by celý projekt vyšel výrazně levněji. Pokud by v plánu byla cesta zpět na Zemi, veškeré náklady by se zvýšily až pětinásobně.

„Většina nákladů na misi na Mars je spojena s návratem astronautů na Zemi. Navrátilci by navíc museli projít intenzivním rehabilitačním programem poté, co stráví rok ve stavu beztíže a nějakou dobu také ve stavu nízké tíže na povrchu Marsu,“ zdůrazňuje americký vědec Paul Davies.

Druhou výhodou by byl fakt, že by se vlastně ihned po přistání mohlo začít s kolonizací rudé planety.

S plazmovým motorem to půjde lépe

S využitím Hohmannovy oběžné dráhy, což je z hlediska spotřeby paliva ideální dráha pro přelet mezi dvěma blízkými planetami, by v současnosti trval let k Marsu až sedm měsíců. Experti z NASA ovšem doufají, že někdy kolem roku 2030, kdy by se mise měla uskutečnit, bude k dispozici nový motor pro meziplanetární lety.

Současné kosmické motory pracují na chemické bázi, ovšem motor s názvem VASIMR je už plazmový. Pokud by vše šlo podle plánů, cesta k Marsu by se s takovým motorem zkrátila na pouhých čtyřicet dní. Jeho tajemství tkví v tom, že dokáže vyvinout stejnou rychlost, jakou částice opouštějí jeho trysky.

Nejdříve se pomocí rádiových vln ohřeje a ionizuje látka v motoru, kterou bude nejspíše vodík nebo helium. Atomy se tak rozdělí na nabité částice a vznikne plazma. Magnetické pole v motoru poté tyto částice vyžene ven z trysek.

S plazmou o teplotě 11 milionů stupňů Celsia dosáhne kosmické plavidlo rychlosti 50 kilometrů za vteřinu. Pro srovnání –Apollo 11, které doneslo první lidskou posádku na Měsíc, dosáhlo nejvyšší rychlosti něco málo přes 11 kilometrů za vteřinu. Sebevražda? Nikoliv!

Zmíněný kosmolog Paul Davies společně se svým kolegou Dirkem Schulze-Makuchem koncem roku zveřejnili studii, která se jednosměrnou cestou k Marsu zabývá. Oba experti poukazují především na fakt, že kolonizace Marsu je nezbytná.

„Nejedná se o sebevražednou misi,“ píší autoři studie a pokračují: „Astronauti se prostě stanou průkopníky lidského osídlení Marsu. A existuje hned několik důvodů, proč Mars osídlit. Země může být ohrožena kosmickým haraburdím, jakými jsou asteroidy, dále globálními pandemiemi, jadernými či biologickými válkami, nevratnými klimatickými změnami či náhlými zhrouceními ekosystémů.“

Samozřejmě že první kolonisté rudé planety by byli částečně zásobováni ze Země, ale o většinu svých potřeb by se museli starat sami. První Marťané si budou muset obstarat vodu, stavební a chemické suroviny i některé živiny.

Ovšem rozhodně by nemuseli začínat úplně na zelené, či spíše rudé louce, Daviesův koncept počítá s tím, že o některé práce by se již před lidskou misí staraly robotické systémy, které by především postavily stanici s jaderným pohonem.

Najít chuť riskovat

Poloautonomní fáze, kdy kolonizátoři budou muset spoléhat na dodávky ze Země, může trvat až několik desetiletí. Pro samotné astronauty rozhodně nebude jednoduché se srovnat s faktem, že už nikdy neuvidí modrou oblohu nebo mořský příboj.

„Abychom se v tomto ohledu dočkali úspěchu, je třeba v sobě znovu objevit chuť po dobrodružství a touhu riskovat. Tak tomu bylo od Kolumba k Amundsenovi, zatímco dnes to nahradila kultura bezpečnosti a politické korektnosti,“ konstatují Davies a Schulze-Makuch.

Kdyby se NASA vydala tímto směrem, dočkala by se silné kritiky. Možná i proto se z jejích oficiálních míst ozývají hlasy, že tato agentura si za jeden ze svých prvořadých cílů kladla bezpečný návrat astronautů zpět na Zemi.

Je tedy otázkou, zda se někdy jednosměrná mise ke vzdáleným planetám vůbec kdy uskuteční. Čtenářská anketa na webu vydavatelství www.rf-hobby.cz

Osídlí někdy podle vašeho názoru lidstvo planetu Mars?

Ano, během nejbližších 50 let 15 %

Ano, v příštím století 26 %

Snad někdy ano, ale až po roce 2200 23 %

Ne, je to nad lidské síly 15%

Lidstvo bude mít dost starostí samo se sebou tady na Zemi 21 %

Problémy Marsu

Průměrná teplota se na Marsu pohybuje okolo šedesáti stupňů pod bodem mrazu. Navíc je jeho oběžná dráha více excentrická než dráha Země, což znamená kolísání teplot. Atmosféru tvoří z velké části nedýchatelný oxid uhličitý.

Nechráněný člověk v takovém prostředí vydrží při vědomí sotva 20 vteřin.

Problémem je rovněž místní tlak, při kterém voda v kapalném stavu vůbec nemůže existovat či se uvaří již při pár stupních nad nulou. Tlak je zde stejný jako ve výšce 30 kilometrů nad zemským povrchem.

Hustota atmosféry je zde velmi nízká, oproti té pozemské je sotva jednoprocentní a její svrchní část vlivem slunečního větru uniká do kosmu. Navíc Mars má velmi slaboučké magnetické pole, takže jeho ochranná funkce je neporovnatelně nižší než u pole zemského.

Rubriky:  Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Legendární meteorit zklamal...

Psal se rok 1984, když byl v oblasti Alan Hills v Antartidě objeven...

Česká stopa na oběžné dráze: Raketa...

Včerejšek byl pro české vědce i pro celou naší vlast malým svátkem. Dvě...

Křest letošního roku: Vrtulník...

Malý, ale šikovný. Asi tak by se dal popsat technologický skvost...

Astronomové objevili dosud...

Slušně vychovaná planeta má kroužit kolem své mateřské hvězdy. Ne každá však...

Sluneční štít Webbova teleskopu se...

Vesmírný teleskop Jamese Webba má za sebou jeden z nejdůležitějších kroků. Týmu,...

Hoaxy, které se dotýkají hvězd

Co se vyrovná nekonečné velikosti vesmíru? Snad jen studnice mýtů a...

Blízká setkání satelitního druhu

Že se satelity Elona Muska můžou být potíže, zjistil v nedávné době sám...

První orbitální start Starshipu?...

Muskova společnost SpaceX se chystá vstoupit do nového roku se vší...

„Webb“ konečně vyletěl. Bude...

Už brzy by vědci mohli a měli pozorovat snímky zachycující zrození hvězd ve...

Profesor Pavel Exner: Jednou budeme...

Žijeme v makrosvětě – hmatatelném, pochopitelném, předvídatelném, kdy...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Římského vojevůdce Crassa zničila vlastní arogance

Římského vojevůdce Crassa zničila...

Římský politik Marcus Licinius Crassus se snaží v popularitě vyrovnat...
Japonský debakl u Okinawy: Sázka na největší loď světa selhala

Japonský debakl u Okinawy: Sázka na...

Když Američané na jaře roku 1945 dobývají japonský ostrov Okinawa,...
Kam zmizel D. B. Cooper i s tučným výkupným?

Kam zmizel D. B. Cooper i s tučným...

Dne 24. listopadu 2021 uběhlo přesně 50 let od okamžiku, kdy muž...
Anglická jízda smrti: Za britský debakl mohou rozhádaní příbuzní

Anglická jízda smrti: Za britský...

Krymská válka (1853–1856) mezi Ruskem a Osmanskou říší je v březnu 1854...
Děsivý únos: Tři dívky v domě hrůzy

Děsivý únos: Tři dívky v domě hrůzy

Napohled obyčejný pohodlný dům v rezidenční čtvrti v Clevelandu...
Malá potyčka se změnila v jatka: Slavného pruského krále popletl vítr

Malá potyčka se změnila v jatka:...

Během sedmileté války (1756–1763) se dopouští osudového přehmatu i tak schopný...
I mistr tesař se utne: Napoleonova chyba stála život 550 000 vojáků

I mistr tesař se utne: Napoleonova...

Francouzský císař Napoleon Bonaparte překračuje 24. června 1812 řeku Němen...
Zvíře jako dvojsečná zbraň: Řeckou porážku zavinil splašený slon

Zvíře jako dvojsečná zbraň: Řeckou...

Řecké městské státy si v roce 280 př. n. l. povolávají na pomoc proti římským...
Al Capone: Legendární mafiánský boss

Al Capone: Legendární mafiánský...

Letos v květnu uplyne přesně 80 let od chvíle, kdy do vězení nastoupil...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.