Budou první astronauti na Marsu i jeho prvními kolonizátory?

O pilotované misi k Marsu se hovoří už poměrně dlouhou dobu. Ovšem, cesta k rudé planetě je stále odkládána, ať už z technických nebo především ekonomických důvodů. Nový projekt amerických agentur NASA a DARPA však dává podobným plánům novou šanci.

Tímto projektem je kosmická loď, určená pro meziplanetární cesty. Astronauti na ní budou mít vše potřebné, co je nutné k přežití. Vše má ovšem malý zádrhel, trochu připomínající hororové sci-fi. Vesmírní poutníci uskuteční pouze jednosměrnou cestu.

S jejich návratem na modrou planetu tento projekt zkrátka a jednoduše nepočítá!

Razantní snížení nákladů

Duchovním otcem celého projektu je Simon Worden, ředitel Amesova výzkumného centra NASA. Ten je známý svými neortodoxními pohledy na vědeckou problematiku. Ostatně ty jej stály místo v NASA za vlády prezidenta George Bushe mladšího.

Že nápad s jednosměrnou cestou k jiným planetám není zcela běžný, přiznává i sám Worden: „Před nějakými dvaceti lety by vás za podobnou myšlenku vyhodili z práce, byť byste ji zmínili v tmavém koutě nějakého baru.

Jednosměrná mise k Marsu má podle svých zastánců dvě základní výhody. Za prvé by celý projekt vyšel výrazně levněji. Pokud by v plánu byla cesta zpět na Zemi, veškeré náklady by se zvýšily až pětinásobně.

„Většina nákladů na misi na Mars je spojena s návratem astronautů na Zemi. Navrátilci by navíc museli projít intenzivním rehabilitačním programem poté, co stráví rok ve stavu beztíže a nějakou dobu také ve stavu nízké tíže na povrchu Marsu,“ zdůrazňuje americký vědec Paul Davies.

Druhou výhodou by byl fakt, že by se vlastně ihned po přistání mohlo začít s kolonizací rudé planety.

S plazmovým motorem to půjde lépe

S využitím Hohmannovy oběžné dráhy, což je z hlediska spotřeby paliva ideální dráha pro přelet mezi dvěma blízkými planetami, by v současnosti trval let k Marsu až sedm měsíců. Experti z NASA ovšem doufají, že někdy kolem roku 2030, kdy by se mise měla uskutečnit, bude k dispozici nový motor pro meziplanetární lety.

Současné kosmické motory pracují na chemické bázi, ovšem motor s názvem VASIMR je už plazmový. Pokud by vše šlo podle plánů, cesta k Marsu by se s takovým motorem zkrátila na pouhých čtyřicet dní. Jeho tajemství tkví v tom, že dokáže vyvinout stejnou rychlost, jakou částice opouštějí jeho trysky.

Nejdříve se pomocí rádiových vln ohřeje a ionizuje látka v motoru, kterou bude nejspíše vodík nebo helium. Atomy se tak rozdělí na nabité částice a vznikne plazma. Magnetické pole v motoru poté tyto částice vyžene ven z trysek.

S plazmou o teplotě 11 milionů stupňů Celsia dosáhne kosmické plavidlo rychlosti 50 kilometrů za vteřinu. Pro srovnání –Apollo 11, které doneslo první lidskou posádku na Měsíc, dosáhlo nejvyšší rychlosti něco málo přes 11 kilometrů za vteřinu. Sebevražda? Nikoliv!

Zmíněný kosmolog Paul Davies společně se svým kolegou Dirkem Schulze-Makuchem koncem roku zveřejnili studii, která se jednosměrnou cestou k Marsu zabývá. Oba experti poukazují především na fakt, že kolonizace Marsu je nezbytná.

„Nejedná se o sebevražednou misi,“ píší autoři studie a pokračují: „Astronauti se prostě stanou průkopníky lidského osídlení Marsu. A existuje hned několik důvodů, proč Mars osídlit. Země může být ohrožena kosmickým haraburdím, jakými jsou asteroidy, dále globálními pandemiemi, jadernými či biologickými válkami, nevratnými klimatickými změnami či náhlými zhrouceními ekosystémů.“

Samozřejmě že první kolonisté rudé planety by byli částečně zásobováni ze Země, ale o většinu svých potřeb by se museli starat sami. První Marťané si budou muset obstarat vodu, stavební a chemické suroviny i některé živiny.

Ovšem rozhodně by nemuseli začínat úplně na zelené, či spíše rudé louce, Daviesův koncept počítá s tím, že o některé práce by se již před lidskou misí staraly robotické systémy, které by především postavily stanici s jaderným pohonem.

Najít chuť riskovat

Poloautonomní fáze, kdy kolonizátoři budou muset spoléhat na dodávky ze Země, může trvat až několik desetiletí. Pro samotné astronauty rozhodně nebude jednoduché se srovnat s faktem, že už nikdy neuvidí modrou oblohu nebo mořský příboj.

„Abychom se v tomto ohledu dočkali úspěchu, je třeba v sobě znovu objevit chuť po dobrodružství a touhu riskovat. Tak tomu bylo od Kolumba k Amundsenovi, zatímco dnes to nahradila kultura bezpečnosti a politické korektnosti,“ konstatují Davies a Schulze-Makuch.

Kdyby se NASA vydala tímto směrem, dočkala by se silné kritiky. Možná i proto se z jejích oficiálních míst ozývají hlasy, že tato agentura si za jeden ze svých prvořadých cílů kladla bezpečný návrat astronautů zpět na Zemi.

Je tedy otázkou, zda se někdy jednosměrná mise ke vzdáleným planetám vůbec kdy uskuteční. Čtenářská anketa na webu vydavatelství www.rf-hobby.cz

Osídlí někdy podle vašeho názoru lidstvo planetu Mars?

Ano, během nejbližších 50 let 15 %

Ano, v příštím století 26 %

Snad někdy ano, ale až po roce 2200 23 %

Ne, je to nad lidské síly 15%

Lidstvo bude mít dost starostí samo se sebou tady na Zemi 21 %

Problémy Marsu

Průměrná teplota se na Marsu pohybuje okolo šedesáti stupňů pod bodem mrazu. Navíc je jeho oběžná dráha více excentrická než dráha Země, což znamená kolísání teplot. Atmosféru tvoří z velké části nedýchatelný oxid uhličitý.

Nechráněný člověk v takovém prostředí vydrží při vědomí sotva 20 vteřin.

Problémem je rovněž místní tlak, při kterém voda v kapalném stavu vůbec nemůže existovat či se uvaří již při pár stupních nad nulou. Tlak je zde stejný jako ve výšce 30 kilometrů nad zemským povrchem.

Hustota atmosféry je zde velmi nízká, oproti té pozemské je sotva jednoprocentní a její svrchní část vlivem slunečního větru uniká do kosmu. Navíc Mars má velmi slaboučké magnetické pole, takže jeho ochranná funkce je neporovnatelně nižší než u pole zemského.

Rubriky:  Vesmír
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Jak se žije astronautům?

Život ve vesmíru se ani vzdáleně nedá srovnávat s tím na Zemi. Přestože...

Hustí démoni vesmíru: neutronové...

Z pohledu vesmírných rozměrů to jsou nepatrné objekty. Trénovaný člověk by...

Astronomové nalezli spící černou...

Mezinárodní expertní tým známý vyvrácením několika objevů černých děr...

Nejlépe nám bude v jámě: Podzemí...

S plánovaným pobytem člověka na Měsíci je to složité. Nástrah je příliš a...

Jak Saturn přichází o své prstence?

V naší sluneční soustavě je Saturn považován za krále prstenců, tento druhý...

Jakub Krejčík: Vesmírný automat na...

Když před sedmi lety přivedl Jakub Krejčík jako první na evropský trh...

Snímky NASA ukazují klimatickou...

Satelitní fotografie nádrže Mead na hranicích Nevady a Arizony názorně...

Spojenectví pro dobro vědy: Ruská...

Propuštěním dosavadního vedoucího ruské kosmické agentury Roskosmos, který...

První vědecké snímky Jamese Webba

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v úterý zveřejnil...

Hádka o Měsíc: Peking rozlítilo...

Šéf Národního úřadu pro letectví a vesmír Bill Nelson před několika dny ostře...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Donutil Ernest von Koerber TGM k odchodu do exilu?

Donutil Ernest von Koerber TGM k...

Jaké byly začátky první československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka...
Medvěd z Knihy džunglí

Medvěd z Knihy džunglí

Medvěd pyskatý (Melursus ursinus) je šelma patřící k menším druhům...
Svátek nejmenších: Dětem jako první vzdal hold turecký prezident Atatürk

Svátek nejmenších: Dětem jako...

„Vyhlašuji přestávku. Jednání bude pokračovat za půl hodiny,“ prohlásí předseda tureckého...
Museli jsme za svoji účast v bojích pod křídly RAF zaplatit?

Museli jsme za svoji účast v...

„Rudý kroužek s nápisem Fire výstražně září a v optickém zaměřovači před naším...
Křídla pod drobnohledem

Křídla pod drobnohledem

V zoologické terminologii se pod označením křídla myslí specializované přední...
Zakladatel spolku nejtlustších mužů zhubnul pomocí spánku

Zakladatel spolku nejtlustších...

Diety jsou staré téměř jako lidstvo samo. Svědectví o nich máme už z...
Proč Ladislava Pohrobka korunovali uherským králem bez svatoštěpánské koruny?

Proč Ladislava Pohrobka korunovali...

Ani ne po skončení šestinedělí vezme 27. března 1440 královna Alžběty...
Nan Madol: Kdo postavil umělé ostrovy uprostřed Pacifiku?

Nan Madol: Kdo postavil umělé...

Na 92 umělých ostrůvcích v Mikronésii leží záhadné a rozbořené...
Jak vybrat kliniku estetické medicíny?

Jak vybrat kliniku estetické...

Pokud plánujete větší estetický zákrok, pravděpodobně budete důkladně...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.