Není žádným tajemstvím, že muži s vysokou hladinou testosteronu bývají nejen sexuálně náruživí, ale často také „nejdou pro ránu daleko“. Výzkum vědců z univerzit v Utrechtu a Cambridge nedávno prokázal jasnou souvislost mezi vysokou hladinou testosteronu a (ne)schopností vcítit se do pocitů druhého.

Schopnost „číst mysl“ neznamená vlastně nic jiného, než vycítit procesy, které se odehrávají v hlavě druhého člověka díky správnému odhadu významu jeho obličejových gest. Tato schopnost je základní vstupní branou k pochopení pro druhé osoby a soucit s nimi, kterému běžně říkáme empatie a altruismus. Tato schopnost není mezi oběma pohlavími rozprostřena rovnoměrně – lepší jsou v ní tradičně ženy. Je jen přirozené, že vědce napadlo, zda tato schopnost nějak nesouvisí s hladinou jednoho z důležitých pohlavních hormonů, testosteronu. Ten se vylučuje u obou pohlaví, u mužů však v podstatně vyšších dávkách. Vědci tedy vložili pod jazyk pokusných osob tampón napuštěný testosteronem a poté je požádali, aby k vyfotografovaným tvářím přiřadily různé emoce. Nepřekvapí, že souvislost mezi větším množstvím testosteronu a špatným odhadem se jasně prokázala.

Tím však práce holandsko-britského týmu neskončila. Vědci totiž již delší dobu vědí, že z poměru mezi délkou prostředníčku a ukazováku na rukou (tzv. 2D:4D ratio) lze vyčíst, jakému množství testosteronu byl vyvíjející se plod vystaven. Testem rozpoznávání emocí z fotografií opět prošly lépe osoby, které byly v ranné fázi vývoje testosteronem zjevně ovlivněny více. Závěry vědeckého týmu jsou důležité ještě z jednoho důvodu. Neschopnost vcítit se do druhého člověka je typickým znakem jedno z poměrně běžných psychických onemocnění, autismu. Výsledky tohoto bádání vlastně potvrzují teorii, že za vznikem autismu stojí právě vystavení mozku vlivu hormonů ze skupiny androgenů, mezi které testosteron patří.