Domů     Příroda
Lumíci se množí i pod sněhem
21.stoleti
od 21.stoleti 4.2.2011

Severské hlodavce lumíky znají mnozí lidé především díky stále přežívajícím mýtům o jejich hromadných sebevraždách. Pravdou však zůstává, že se tito tvorové dokáží neobyčejně efektivně množit a jejich drobná tělíčka tak čas od času skutečně zavalí celou krajinu. Na vině může být i jejich schopnost množit se i pod sněhem, kterou nedávno objevili norští vědci.Severské hlodavce lumíky znají mnozí lidé především díky stále přežívajícím mýtům o jejich hromadných sebevraždách. Pravdou však zůstává, že se tito tvorové dokáží neobyčejně efektivně množit a jejich drobná tělíčka tak čas od času skutečně zavalí celou krajinu. Na vině může být i jejich schopnost množit se i pod sněhem, kterou nedávno objevili norští vědci.

         Úsloví „chovat se jak lumík“ znamená v mnoha jazycích něco jako „zvolit si dobrovolné ukončení života ve společnosti dalších“. Toto podivné chování  se čas od času objeví např. v prostředí náboženských sekt. Je však třeba zdůraznit, že hlodavci jsou v tom skutečně nevinně. Je sice pravdou, že lumíci  čas od času migrují ve velkých skupinách, přičemž dříve nebo později narazí na překážku v podobě řeky, jezera či propasti. Do vody se však rozhodně nevrhají z touhy ukrátit si trpký život. Jejich instinkt jim pouze velí hledat nové zdroje potravy, které často leží za překážkou. Jelikož umí lumíci dobře plavat, většinou s rozhodnutím zda do vody skočit či ne příliš neotálejí. Pochopitelně ne všichni plavbu přežijí – a právě odtud pochází mýtus o jejich hromadných sebevraždách.

            Další, již zcela ověřenou zvláštností lumíků, je zcela nepravidelný růst jejich populací. Čas od času je celý severozápad  Skandinávie jejich těly doslova zaplaven, zatímco v letech mezi těmito populačními vlnami spadnou jejich počty téměř na úroveň vyhynutí. Za jejich mohutnými populačními vlnami může podle nedávných výzkumů vědců z univerzity v norském Tromsø pod vedením Rolfa Imse stát jejich jedinečná schopnost, která je odlišuje od jejich příbuzných, např. myší či norníků. Lumíci přežívají krutou severskou zimu ve zvláštních tunelech, vyhloubených ve sněhu. Tyto tunely jim však slouží nejen jako skrýše před nepřízní počasí či predátory, ale také jako zimní „porodnice“. Rolf Ims uvažuje, že zvláštní schopnost rozmnožovat se v zimě se u lumíků původně vyvinula jako obrana před predátory letními. Špatnou zprávou je, že ideální podmínky pro zimování lumíků jsou díky teplejším zimám  stále méně časté. Odborníci se proto strachují, že v budoucnu dojde k fragmentarizaci jejich populací, což by mohl být první krok k jejich úplnému vymizení.

 

reklama
Související články
Evropa, ač to nemusí být na první pohled patrné, je domovem úchvatných živočichů. Ti musí v posledních desetiletích čelit výzvám dynamicky měnícího se světa, ale i klimatu. V unikátní šestidílné dokumentární sérii, kterou uvede Viasat Nature, se seznámíte s největšími, nejrychlejšími a nejvzácnějšími zvířaty žijícími na starém kontinentu. Setkáte se s největším evropským dravcem, kterým […]
Svět nebude v blízké budoucnosti bojovat jen s růstem CO2 v ovzduší, ale zároveň se bude potýkat s nedostatkem lithia potřebným pro výrobu baterií do elektromobilů. Do roku 2040 poptávka podle analýzy Benchmark Minerals Intelligence několikanásobně vzroste a vytvoří se deficit 1,8 megatun ročně. Tomuto problému by se podle ředitele výzkumu Toyoty Motor Corporation Gilla […]
Rod obojživelníků Atelopus, jehož zástupcům se v našich zemích někdy říká pralesničky, zastřešuje více než 100 druhů, které se vyskytují zejména ve Střední a Jižní Americe. Tyto malé, pestře zbarvené žabky jsou většinou prudce jedovaté a jejich jed používali místní domorodci do otrávených šipek. V 80. letech minulého století však tyto žabky zdecimovala parazitická houba Batrachochytrium […]
Biologická rozmanitost na celém světě dramatický klesá a mnoha druhům hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Ta, kde je velké množství rozmanitých druhů, nebo ta, kde jeden druh převládne? A vydrží déle druh, v němž jsou všichni jedinci stejní, nebo v němž se naopak odlišují? „Abychom vymírání druhů mohli zabránit, musíme tyto souvislosti znát,“ říká Jan […]
Členovci, ke kterým patři pavouci, stonožky či krabi, dokáží regenerovat části těla, což jim umožňuje uniknout predátorům, kteří se do nich zakousli. Dlouho se však předpokládalo, že mořští pavouci, vzdálení příbuzní těch suchozemských, tuto schopnost nemají. Nejnovější výzkum to ale vyvrátil! Nohatky jsou mořští členovci s nápadně tenkým tělem, které se dělí na hlavu, hruď […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz