Sex ve vesmíru ve stavu bez tíže? Inu, i to si při trošce fantazie asi dovedeme představit. Co kdyby však tato radovánka mezi kosmonauty na dálkových letech nezůstala bez následků? Kanadští vědci varují, že vývoj zárodku mimo vliv gravitace je skutečně příliš velkým rizikem.

Snad každý adept biologického řemesla se v základních přednáškách z embryologie dozví, že kromě základních architektů lidského těla,  jako je genetická výbava a živiny, existuje ještě jeden, který stojí často nezmíněn v pozadí. Ano, je to gravitace! Orientace zárodku vůči gravitačnímu poli v sobě totiž nese řadu informací, díky nimž může vývoj zdárně pokračovat. Vědci se proto snaží nevynechat žádnou příležitost, aby moc a sílu neviditelné gravitace přesně zmapovali. Další zajímavý pokus v řadě provedl nedávno tým embryologů z univerzity v kanadském Halifaxu pod vedením Tamary Franz-Odendaalové.

 Aby napodobila vesmírné podmínky, kde absentuje silné gravitační pole, umístila spolu se svou studentkou Sarou Edsallovou oplodněné vajíčko ryby zebřičky do bioreaktoru, v němž objekty rotují.  Do tohoto zařízení putovala vajíčka 10-14 hodin po oplození, což je zhruba moment, kdy v zárodku vznikají první buňky důležité struktury, neurální lišty. Jednotlivá vajíčka pak z přístroje vyjímala v různých momentech mezi 12 – 96 hodinou po vložení. Když srovnala embrya, která strávila své nejranější „dětství“ v bioreaktoru s těmi, která se vyvíjela normální cestou, našla znatelný  rozdíl především v oblasti hlavy. Chrupavka, která tvoří žaberní oblouky, vypadala skutečně o poznání jinak. Abnormální vývoj pak pokračoval i do dospělosti. Zkrátka – na děti počaté ve stavu bez tíže prosím raději zapomeňte!