Domů     Příroda
Geneticky upravená rostlina lépe přežije sucho
21.stoleti 20.1.2011

Na americké Purdue University se nedávno podařilo objevit gen, který umožní rostlinám přežít sucho bez toho, aby ztratily svou biomasu. Aplikace tohoto objevu by mohla zásadně přispět nejen ke snížení nutného zalévání, ale i k vylepšení výnosů zemědělství v oblastech ohrožených sezónními hladomory. Na americké Purdue University se nedávno podařilo objevit gen, který umožní rostlinám přežít sucho bez toho, aby ztratily svou biomasu. Aplikace tohoto objevu by mohla zásadně přispět nejen ke snížení nutného zalévání, ale i k vylepšení výnosů zemědělství v oblastech ohrožených sezónními hladomory.

Je-li  rostlina trápena nedostatkem vláhy, musí udělat rozhodnutí, které předurčí její další osud. Nedostatku vody ve vlastním těle se může snadno bránit tím, že uzavře průduchy na listech, jimiž z ní může vodní pára unikat. Problém však spočívá v tom, že uzavření průduchů sice na jednu stranu zamezí odpařování, na druhou stranu však také připraví rostlinu o přísun oxidu uhličitého. Tato drobná molekula, jíž je zapotřebí pro hladké fungování fotosyntézy, je však základním stavebním kamenem pro její tělo. Během sucha tedy nemohou rostliny příliš přibývat na váze – nemají totiž z čeho „vařit“. Existuje vůbec možnost, jak toto dilema rostliny obejít?

Z výzkumu vědců z Purdue University v americkém státě Indiana vedených Mikem Mickelbartem se zdá, že takové „lišácké“ řešení přeci jen existuje. Jejich výzkum začal u pátrání po vlastnostech genů, které se nějakým způsobem účastní ovlivňování počtu průduchů na listu pokusné rostliny, kterou byl mezi rostlinnými fyziology velmi oblíbený huseníček rolní. U mutanta s pozměněnou variantou genu GTL1 se ukázalo, že má počet potenciálních únikových cest vody značně nižší. Na druhou stranu bylo však jejich  množství dostatečné k tomu, aby byla potřeba oxidu uhličitého rostliny dostatečně naplněna. Mickelbart se svými kolegy nakonec změřil, že jejich mutant snížil odpařování o celých 20%, jeho spotřeba CO2 se však v podstatě nezměnila. Kdyby se tuto vlastnost podařilo přenést i na běžné hospodářské plodiny, byl by to pro zemědělství jistě významný krok kupředu.

 

Související články
Příroda 22.5.2025
Čeští vědci ročně objeví a popíší desítky nových druhů organismů. Každý nově popsaný druh rozšiřuje poznání o přírodě a nabízí potenciál pro využití v medicíně, zemědělství i ochraně přírody. Tisíce jich ale ještě zůstávají neobjeveny. Mnohé z nich z přírody mizí dříve, než je vůbec stihneme poznat. Taxonomie, která je základním kamenem pro jakýkoliv výzkum biodiverzity, však […]
Vědecký tým z Ostravské univerzity, Biologického centra Akademie věd ČR a dalších evropských a amerických institucí odhalil zásadní změnu v energetickém metabolismu parazita Vickermania ingenoplastis, který je v laboratoři chován již od roku 1971.   Tato změna spočívá ve ztrátě schopnosti mitochondrií vyrábět energii tradičním způsobem, což představuje unikátní adaptaci na umělé laboratorní podmínky.​ Přirozené […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a pro vědu byl znám pouze z několika […]
Příroda 18.5.2025
Nově analyzovaná fosilie Archaeopteryxe, získaná Fieldovým muzeem v Chicagu v roce 2022, přinesla zcela nové poznatky o tom, jak se první ptáci naučili létat. Tento exemplář, původně pocházející z Bavorska, je prvním, u kterého byly identifikovány specializované terciální peří na části horních končetin. Tato pera vytvářejí aerodynamický přechod mezi křídlem a tělem, což je adaptace […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz